ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.28.2012:317
sp. zn. Nao 28/2012 - 317
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
soudkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudce JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: R.
P., zast. opatrovnicí JUDr. Pavlou Plašilovou, advokátkou se sídlem Jakubská 1, Brno, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Ad 23/2011, o námitce podjatosti soudkyně
Jarmily Ďáskové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jarmila Ďásková není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33Ad 23/2011.
Odůvodnění:
Dne 12. 4. 2011 byl Nejvyššímu správnímu soudu předložen Krajským soudem v Brně
spis ve věci výše uvedené. Krajský soud konstatuje, že dne 12. 3. 2012 vznesla žalobkyně při
ústním jednání ve věci výše uvedené námitku podjatosti samosoudkyně JUDr. Jarmily Ďáskové,
jako důvod uvádí ztracení se soudního spisu sp. zn. 54 C 433/94.
Krajský soud dále uvádí, že žalobkyně zahltila soud celou řadou dalších podání, které však
nemají vztah k projednávané věci, neustále vyžaduje změnu opatrovníka a vznáší podjatost
soudu a soudkyně a vyžaduje postoupení věci KS v Ostravě
Ze spisového materiálu vyplynulo, že žalobkyně v rámci ústního jednání uplatnila námitku
podjatosti soudu. Ve svém podání konkr. navrhuje, aby řízení bylo přeloženo na jiný nepodjatý
soud II. stupně a navrhuje odročení jednání, než budou vypracovány revizní znalecké posudky.
V dalším se ve svém podání žalobkyně věnuje toliko otázce znaleckých posudků, konkrétní
důvody stran podjatosti neuvádí
K požadavku žalobkyně se vyjádřila soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jarmila
Ďásková s tím, že k námitce podjatosti uvedené v podání a na dotaz soudu žalobkyně neuvedla
kvalifikovaný důvod. Dále uvedla, že ve svých četných podáních žalobkyně požadavek přeložení
věci k jinému soudu navrhuje pouze z toho důvodu, že byl Městským soudem v Brně ztracen spis
sp. zn. 54 C 433/94; je zřejmé, že žalobkyně je účastnicí i jiných soudních řízení, ke kterým
se nepřísluší Krajskému soudu v Brně vyjadřovat. Soudkyně dále konstatuje, že po obdržení
znaleckého posudku, zda žalobkyni vznikl či nevznikl nárok na invalidní důchod od r. 1993, bude
nařízeno jednání s předpokladem ukončení věci.
Nejvyšší správní soud neshledal námitku žalobkyně důvodnou.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Nestrannost
soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce
k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení,
jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám.
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii
nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze
považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli
(účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání;
rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně
též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04).
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Žalobkyně ve své námitce podjatosti dovozuje možnost ovlivnění soudce při rozhodování
věci skutečností zcela irelevantní, a to ztrátou spisu soudem ve zcela jiném řízení.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti
rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní
přesvědčení žalobkyně, z tohoto pohledu jí nelze přisvědčit, že by vůči ní měly být uplatňovány
jakékoli nestandardní postupy, které by nasvědčovaly porušení povinnosti nestranného
a nezaujatého řízení. Žádná ze žalobkyní uvedených skutečností (ztráta soudního spisu,
pochybnosti o provedených znaleckých posudcích, apod) nebyla shledána důvodem pro
vyloučení soudkyně JUDr. Jarmily Ďáskové, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2012
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu