ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.5.2012:15
sp. zn. Nao 5/2012 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., proti
žalovanému: Exekutorský úřad Nymburk, se sídlem 28. října 1474, Nymburk, v řízení o žalobě
proti rozhodnutím Exekutorského úřadu Nymburk vydaným po 1. 11. 2010 pod č. j. 070 Ex
4893/2010 a pod č. j. 070 Ex 4159/10, k námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům
správního úseku Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, Olga Stránská, JUDr. Dalila
Marečková, Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová nejsou vyloučeny
z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 44 A 110/2011.
Odůvodnění:
Žalobce B. V. se domáhá žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze
proti žalovanému Exekutorskému úřadu Nymburk zrušení výzvy k dobrovolnému splnění
povinnosti ze dne 11. 1. 2011, č. j. 070 EX 4159/10-12, exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011,
č. j. 070 Ex 4159/10-18, exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011, č. j. 070 Ex 4159/10-19,
exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011 č. j. 070 Ex 4159/10-20 a výzvy k dobrovolnému splnění
povinnosti ze dne 22. 4. 2011, č. j. 070 EX 4893/10-5.
Žalobce B. V. vznesl v žalobě ze dne 31. října 2011 nejprve obecnou podjatost Krajského
soudu v Praze, a po výzvě tohoto soudu, aby konkretizoval osoby soudců, vůči nimiž vznáší
námitku podjatosti a tuto námitku i odůvodnil, uvedl, že ve věci je dána podjatost všech soudců
Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře. Justice o něm rozšiřovala lživé
tvrzení, že se léčil na psychiatrii. Vše bylo cíleně kryto policií, státním zastupitelstvím jakož
i vedením Krajského soudu v Praze. V počátku nezůstalo v nekorektním jednání stranou
ani Ministerstvo spravedlnosti a jeho tehdejší vedení. Uvedené zneužívali soudci Krajského soudu
v Praze JUDr. Černecký a JUDr. Rudá. Ve vazbě na to pak senát Krajského soudu v Praze
44 Ca pod vedením soudkyně Stránské ve věci vedené pod sp. zn. 44 Ca 22/08 zfalšoval
materiální stav věci. Je tomu tak proto, že bylo tvrzeno, že o jeho nároku rozhodla rehabilitační
komise dne 18. 11. 1992, ačkoliv to nebyla pravda Do dnešního dne však nebylo rozhodnuto
o zahájení trestního stíhání soudkyně Stránské. Za podpory Krajského soudu v Praze
a Okresního soudu v Kutné Hoře pak proti němu byly rozpoutány represe a bylo mu upíráno
právo bránit se uvedeným zločinům. Krajský soud tedy nejen zfalšoval materiální stav ve věci
vedené pod sp. zn. 44 Ca 22/08, navíc je nyní terorizován i exekučním řízením. Na podvodech
se podíleli i tzv. oprávněný S. a jeho společník B., kteří byli součinni na zločinech komunismu
vůči jeho osobě.
O uvedené žalobě není dosud rozhodnuto.
Soudkyně správního úseku Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, Olga
Stránská, JUDr. Dalila Marečková, Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová uvedly,
že žalobce je jim znám pouze z úřední činnosti. Žádná z nich se nepodílela na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Takovou věcí není věc
vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 22/08, byť exekuční příkazy, které žalobce
napadá žalobou, byly vydány mimo jiné na podkladě rozsudku krajského soudu ze dne 2. 6. 2009,
č. j. 44 Ca 22/2008 - 111. Ostatně důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Z těchto důvodů nemají za to, že by pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům byl dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro vyloučení uvedených soudkyň Krajského
soudu v Praze z projednávání a rozhodování dané věci.
Žalobce po výzvě, aby konkretizoval soudce Krajského soudu v Praze vůči nimž směřuje
námitka podjatosti a aby tuto námitku též odůvodnil, výslovně uvedl, že vyloučeni jsou všichni
soudci Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře; jinak svou námitku ve vztahu
ke správním soudcům prakticky neodůvodnil. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. však námitka „musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.“ Tyto požadavky splňuje
částečně pouze námitka směřující vůči soudkyni Olze Stránské. Nejvyšší správní soud
se proto nemohl zabývat námitkou proti blíže neurčeným soudcům Krajského soudu v Praze,
neboť námitka nebyla uplatněna požadovaným způsobem.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení
soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl
již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik
objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům,
že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
Z vyjádření námitkou dotčené soudkyně Krajského soudu v Praze Olgy Stránské,
která působí u tohoto soudu na úseku správního soudnictví, je zřejmé, že posléze zmíněný důvod
podjatosti (vztah k účastníkům řízení nebo k předmětu sporu) není v posuzované věci dán. Je
tomu tak proto, že účastník řízení neuvedl, v čem by tento poměr měl spočívat a jakým
způsobem souvisí s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání podílí. Dotčená
soudkyně Olga Stránská tento důvod podjatosti odmítla, stejně jako ostatní soudkyně správního
úseku Krajského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud tedy neshledal, že by soudkyně Olga
Stránská a uvedené soudkyně Krajského soudu v Praze byly vyloučeny z projednání
a rozhodování věci, protože by měly nějaký vztah k účastníkům řízení či zájem na výsledku
rozhodování.
Soudkyně JUDr. Věra Šimůnková, Olga Stránská, JUDr. Dalila Marečková, Mgr. Jitka
Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová se rovněž nepodílely na projednávání nebo rozhodování
předmětné věci u příslušného orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Předchozí soudní řízení
je třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem),
nýbrž instančně; vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení
u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního
soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. Nao 17/2004 - 43,
dostupné na www.nssoud.cz). Je zřejmé, že o takový případ se v posuzované věci nejedná
a námitka podjatosti soudkyně Krajského soudu v Praze Olgy Stránské a ostatních soudkyň není
důvodná.
Zákon v ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících
- věcech proto nemůže již ze zákona vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl účastník
neúspěšný (§8 odst. 1 s. ř. s. in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho
nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je
při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen
z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího
rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich
zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné
prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti. Rozhodování soudkyně Olgy Stránské
ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 22/08 proto i v případě neúspěchu
žalobce nemůže vést k vyloučení této soudkyně. Žalobce ani neoznačil žádné jiné konkrétní
řízení, na němž se měla podílet soudkyně Stránská či ostatní již uvedené soudkyně Krajského
soudu v Praze. Námitky týkající se postupu a rozhodování uvedené soudkyně v jiných věcech
žalobce vedených u Krajského soudu v Praze proto nejsou rovněž důvodem pro vyloučení
soudkyně Olgy Stránské z projednávání a rozhodování věci.
Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru,
že jak soudkyně Olga Stránská tak „ostatní soudci správního úseku Krajského soudu v Praze“
nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 44 A 110/2011.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto
usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. února 2012
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu