ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.71.2012:150
sp. zn. Nao 71/2012 - 150
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce P. Č., proti
žalovanému Ministerstvu kultury, se sídlem Praha 1, Maltézské nám. 471/1, o námitce
podjatosti podané proti členům senátu 8 Ca v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 129/2009,
takto:
Soudci JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Hana Pipková a JUDr. Marcela Rousková
nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 129/2009.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Městského soudu v Praze dne 5. 5. 2009 žalobu proti rozhodnutí
ministra kultury ze dne 25. 3. 2009, č. j. 3755/2009. Městský soud v Praze usnesením ze dne
3. 11. 2009, č. j. 8 Ca 129/2009 - 37, zamítl žalobcovu žádost o osvobození od soudních
poplatků, nicméně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 15. 6. 2011, č. j. 2 As 74/2010 - 89,
toto usnesení následně zrušil. Žalobce byl poté usnesením Městského soudu v Praze ze dne
13. 2. 2012, č. j. 8 Ca 129/2009 - 112, od soudních poplatků osvobozen.
V kasační stížnosti ze dne 21. 1. 2010, brojící proti shora citovanému usnesení městského
soudu ze dne 3. 11. 2009, vznesl žalobce námitku podjatosti vůči členům rozhodujícího senátu
8 Ca, když uvedl, že „postup soudu je po všech stránkách vadný a zavdává důvod k pochybnostem
o nezaujatosti soudu, u laika právního k nedůvěře v ‚justici‘ “. Věc proto byla dne 26. 9. 2012 postoupena
k rozhodnutí o námitce podjatosti zdejšímu soudu.
Soudci JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Hana Pipková a JUDr. Marcela Rousková ve svém
vyjádření k uplatněné námitce podjatosti ze dne 13. 9. 2012 shodně uvedli, že nemají žádný
poměr k věci, ani k jejím účastníkům nebo jejich zástupcům a že se rovněž nepodíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Nejvyšší správní soud posoudil podanou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř
a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou proto všichni soudci povinni ctít
a naplňovat. Podle ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci mj. i tehdy, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci
samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně
pochybovat o soudcově nepodjatosti.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip
předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez
toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
V nyní projednávaném případě žalobce uplatněnou námitku podjatosti odůvodnil toliko
tvrzením o „všestranně vadném“ procesním postupu soudu. Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. však
výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Další okolnosti, jež by mohly vést
k pochybnostem o nezaujatosti soudců, žalobce neuvedl. Ani Nejvyšší správní soud sám takové
okolnosti v daném případě neshledal. Za situace, kdy žalobce nikterak nekonkretizoval, z čeho
by bylo možno dovodit podjatost rozhodujících soudců městského soudu a ani netvrdil,
že by měli jakýkoliv poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům ve smyslu citovaného
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., nemůže uplatněnou námitku podjatosti považovat za důvodnou.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl o námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku
tohoto usnesení (§8 odst. 5 věta čtvrtá s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s. a contr.).
V Brně dne 15. října 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu