ECLI:CZ:NSS:2013:1.AFS.91.2013:25
sp. zn. 1 Afs 91/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti
rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 2011,
čj. 1614/11-1500-506476, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2013, čj. 15 Af 45/2011 – 50,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí kasační stížností (doručenou Nejvyššímu správnímu
soudu dne 19. 9. 2013) proti usnesení ze dne 28. 8. 2013, čj. 15 Af 45/2011 – 50, kterým krajský
soud odmítl žalobu stěžovatele pro její nepřípustnost. Ve své kasační stížnosti zároveň stěžovatel
požádal o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 10. 2013, čj. 1 Afs 91/2013 – 13, přiznal
žalobci částečné osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 3.500 Kč a vyzval
ho k zaplacení zbylé části soudního poplatku, tj. 1.500 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
[3] Dne 1. 11. 2013 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen přípis od paní Ing. D. B., která
uvedla, že je stěžovatelem zmocněna k přebírání korespondence v době jeho nepřítomnosti.
V přípise upozornila na to, že na stěžovatele byl vydán evropský zatykač na žádost Policie
Slovenské republiky a dle dostupných informací se nyní stěžovatel nachází ve vazební věznici
v Německé spolkové republice v Berlíně. Paní B. z toho vyvozuje, že účinky doručení uvedeného
usnesení nenastaly. Nejvyšší správní soud nepovažuje uvedený přípis za relevantní a usnesení,
kterým byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku, má za řádně doručený. Soud při
doručování písemností stěžovateli postupuje v souladu s §46b zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, pokud stěžovateli doručuje písemnosti na adresu, kterou stěžovatel sám ve svých
podáních označuje jako svoji adresu pro doručování. Z podání stěžovatele je zároveň zřejmé, že
se na uvedené adrese nezdržuje, neboť pobývá v zahraničí. Je však na stěžovateli, aby si zajistil
způsob, jakým se bude s doručovanými písemnostmi seznamovat, nebo aby soudu sdělil jinou
adresu pro doručování. Pokud tak neučiní, není povinností soudu, aby sám zjišťoval, jestli se
stěžovatel měl možnost s písemnostmi seznámit či nikoliv. Na tom nic nemění ani přípis paní B.,
která v řízení ani nevystupuje jako zástupce stěžovatele.
[4] Podle ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále
jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti.
Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou
mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s.
soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Žalobce ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem (ani následně) soudní poplatek
nezaplatil. Soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47
písm. c) s. ř. s. zastavil.
[6] Podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu