ECLI:CZ:NSS:2013:1.AS.174.2012:28
sp. zn. 1 As 174/2012 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: N. X. T.,
zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby
cizinecké policie ze dne 15. 2. 2010, č. j. CPR-16466-1/ČJ-2009-9CPR-C236, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2012, č.
j. 10 A 60/2010 - 80,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tato
částka bude vyplacena k rukám jeho zástupce, Mgr. Marka Čechovského, advokáta
se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorát
cizinecké policie Praha rozhodnutím ze dne 26. 10. 2009, č. j. CPPH-070821/CI-2009-60, zamítla
žádost žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle §87b odst. 1
zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítla Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie
v záhlaví vymezeným rozhodnutím, které napadl žalobce žalobou u městského soudu. S účinností
od 1. 1. 2011 přešla působnost původního žalovaného rozhodovat ve věcech pobytu cizinců
na Ministerstvo vnitra, o odvolání proti rozhodnutím I. stupně ve věcech pobytu cizinců
pak na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízenou u Ministerstva vnitra, městský
soud proto ve smyslu §69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
dále jednal s tímto orgánem jako s žalovaným. Předmětnou žalobu pak městský soud zamítl
v záhlaví specifikovaným rozsudkem, proti němuž nyní žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí
kasační stížností.
Stěžovatel rozsudek městského soudu napadl včas podanou, avšak blanketní kasační
stížností. Nejvyšší správní soud jej proto podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzval k doplnění kasační
stížnosti o důvody, pro které uvedený rozsudek napadá, a to ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení této výzvy. Učinil tak usnesením ze dne 11. 12. 2012, č. j. 1 As 174/2012 – 16,
v němž stěžovatele zároveň poučil o tom, že nevyhoví-li dané výzvě, soud kasační stížnost
odmítne. Uvedené usnesení bylo stěžovateli (respektive jeho zástupci) doručeno dne 13. 12. 2012,
lhůta pro doplnění kasační stížnosti tak uplynula v pondělí 14. 1. 2013. Do dnešního dne však
k doplnění kasační stížnosti nedošlo. Stěžovatel přitom soud nepožádal ani o prodloužení
stanovené lhůty podle §106 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto podle §120 ve spojení
s §37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti, protože stěžovatel neodstranil
ve stanovené lhůtě vadu, pro niž není možné v řízení pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost odmítá z výše popsaných důvodů, má Nejvyšší
správní soud za to, že je na místě postupovat analogicky dle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, a proto rozhodl o vrácení zaplacené částky soudního poplatku za kasační
stížnost.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu