ECLI:CZ:NSS:2013:1.AS.3.2013:119
sp. zn. 1 As 3/2013 - 119
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců: a) MARCO
CASTINARO, a. s., se sídlem Velenická 95, Plzeň, zastoupeného Mgr. Vladimírem Kolářem,
advokátem se sídlem Goethova 5, Plzeň, b) K.O.N. Management, s. r. o., se sídlem
Na Výsluní 201/13, Praha 10, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem
Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému Magistrátu města Plzně, se sídlem nám. Republiky 1,
Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) České dráhy, a. s., se sídlem nábřeží
L. Svobody 1222, Praha 1, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem
Hvězdova 1716/2b, Praha 4, 2) J. E., zastoupeného JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem
Purkyňova 43, Plzeň, 3) M. C., zastoupené JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem
Purkyňova 43, Plzeň, a 4) REVAN s. r. o., se sídlem, Na Výsluní 201/13, Praha 10 - Strašnice,
zastoupené JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, o žalobách proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2011, čj. MMP/068651/11, v řízení o kasačních stížnostech
žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 10. 2012, čj. 57 A 48/2011 –
214,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobci a) a b) (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2011, čj. MMP/068651/11
a potvrzeny závěry tohoto rozhodnutí. Žalovaný uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání proti
rozhodnutí Úřadu Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, Odboru výstavby, majetku a dopravy,
kterým bylo stěžovatelům dle §29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
uloženo odstranit nepovolenou pevnou překážku – doplocení pozemku drátěným pletivem
do výšky 1, 8 m a osazená vjezdová dvoukřídlá zamykatelná vrata šíře 3 m otvíraná na pozemek
p. č. X, k. ú. H. u P., nacházející se na pozemku p. č. X, k. ú. H. u P. (pevná překážka se nachází
na hranici pozemků p. č. X a p. č. X, k. ú. H. u P.), a to ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci
tohoto rozhodnutí, neboť pozemky p. č. X, X, X, X, k. ú. H. u P., jsou veřejně přístupnou
účelovou komunikací.
[2] Stěžovatel a) spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, který odůvodnil tím, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí žalovaného vzniká
škoda, neboť nemůže plnit své smluvní povinnosti vůči třetím osobám. Za porušení povinnosti
spočívající v omezení nájemního práva při používání pozemku parc. č. X a k němu přilehlých
staveb musel stěžovatel a) uhradit smluvní pokuty nájemcům na pozemku parc. č. X a X nebo
jeho části za nemožnost omezení pohybu třetích osob na těchto pozemcích v jejich celé výměře.
Dále stěžovateli podle jeho slov a) vzniká škoda tím, že za užívání pozemků parc. č. X a parc. č.
X nedostává nájemné, ačkoliv se jedná o nemovitosti v jeho vlastnictví užívané třetími osobami,
za které v minulosti nájemné na základě nájemních smluv získával. Tuto škodu stěžovatel a)
vyčíslil jako částku přesahující 10.000.000 Kč za do bu od zahájení správního řízení. Dále se
domnívá, že v důsledku napadeného rozhodnutí je zasahováno do jeho právem zajištěných práv,
zejména práva vlastnického, a proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační
stížnosti dle §73 odst. 2 s. ř. s. odkladný účinek.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
navrhuje, aby soud odkladný účinek nepřiznal, neboť společnosti sídlící v přilehlých areálech
nemají reálně jinou možnost se dostat do svých areálů, než po veřejné účelové komunikaci
nacházející se na pozemku stěžovatele a). Obává se, že ačkoliv nyní jsou předmětná vrata
otevřena, přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by mohlo vést stěžovatele k tomu,
aby tato vrata uzavřeli. Tím by podle žalovaného hrozila odpovědnost státu za škodu vzniklou
společnostem, kterým by tímto po určitou dobu bylo znemožněno podnikání.
[4] Osoba zúčastněná na řízení 1) – vlastník nebytových prostor a pozemkových ploch
v Plzni – Koterově, U Seřadiště 102 (dále jen „areál“) – ve svém vyjádření k návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele a) uvedla, že účelová komunikace ležící
na pozemku stěžovatele a) je jedinou přístupovou cestou k jejímu areálu. V důsledku zamezení
přístupu do areálu čelí osoba zúčastněná na řízení 1) žalobě nájemce areálu o náhradu škody
ve výši 2.440.340 Kč způsobené tím, že nemohl předmět nájmu řádně užívat. Dále jí narůstá
škoda v podobě ušlého zisku, neboť uvedený nájemce a stejně tak i potenciální nájemníci nemají
o pronájem areálu z důvodu zatarasení přístupu k němu zájem. Osoba zúčastněná na řízení 1)
dále uvedla, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele a) by narůstala škoda
na straně subjektů, kterým je bezdůvodně bráněno užívat veřejnou komunikaci. Podle jejího
názoru výkon napadeného rozhodnutí žalovaného neznamená pro stěžovatele a) nenahraditelnou
újmu a podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny.
[5] Stěžovatel b) ani ostatní osoby zúčastněné na řízení se k návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nevyjádřili.
II.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
[7] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
pokračování
[8] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím
krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel
jednak dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje
na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu,
aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).
[9] Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci a z obsahu soudního a správního
spisu, včetně eventuálního vyjádření ostatních účastníků řízení.
[10] V nyní posuzovaném případě Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda výkon nebo
jiné právní účinky rozsudku krajského soudu by pro stěžovatele a) znamenaly nepoměrně vetší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Stěžovatel a) uvedl,
že již musel v souvislosti s rozhodnutím žalovaného uhradit smluvní pokutu vyplývající z jeho
nájemních smluv na předmětné pozemky, výši této pokuty však nespecifikoval. Dále uvedl,
že přichází o nájemné za nemovitosti parc. č. X a parc. č. X, které jsou užívány třetími osobami a
dříve za ně nájemné získával. Tuto škodu odhadl stěžovatel a) asi na 10.000.000 Kč. Tyto
skutečnosti však nijak konkrétně nedoložil.
[11] Dále Nejvyšší správní soud zkoumal, jaká škoda by naopak mohla vzniknout třetím
osobám, pokud bude odkladný účinek kasační stížnosti stěžovatele a) přiznán. Z vyjádření osoby
zúčastněné na řízení 1) a žalovaného lze dovodit, že v případě, že by byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek, který by mohl vést i k tomu, že by stěžovatel a) uzavřel příjezd vstup do výše
specifikovaného areálu, vznikla by újma nájemcům, resp. vlastníkům nemovitostí, ke kterým
by nebylo možné se dostat. Stěžovatel a) přitom nijak neprokázal, že jeho újma by mohla
být nepoměrně větší než újma třetích osob – nájemců či vlastníků dotčených nemovitostí.
[12] V této souvislosti je namístě upozornit, že stěžovatel a) nenavrhoval přiznání odkladného
již žalobě podané u krajského soudu. Přitom už v té době věděl, že mu bude v důsledku
rozhodnutí žalovaného vznikat škoda, kterou popisuje nyní v návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
[13] V daném případě tak nebyla prokázána existence hned první podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, tedy nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám. Proto již nebylo předmětné zkoumat také rozpor
s důležitým veřejným zájmem. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl,
jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. února 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu