ECLI:CZ:NSS:2013:1.AZS.12.2013:42
sp. zn. 1 Azs 12/2013 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: V. D., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 1. 2013, č. j. OAM-279/LE-LE05-LE05-2012, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. 41 Az 2/2013 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 1. 2013, č. j. OAM-279/LE-LE05-LE05-2012, byla
zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16
odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Proti tomuto rozhodnutí podal
žalobce správní žalobu, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 6. 2013,
č. j. 41 Az 2/2013 - 23, zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační
stížnost, v níž požádal o bezplatné ustanovení advokáta pro řízení před Nejvyšším správním
soudem, neboť nedisponuje dostatkem finančních prostředků a na své náklady si nemůže v dané
věci zajistit právní zastoupení.
[3] Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji pro nedostatek
podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn.
[4] Podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho
zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Usnesením ze dne 18. 9. 2012, č. j. 1 Azs 12/2013 - 36, Nejvyšší správní soud zamítl
návrh stěžovatele na ustanovení zástupce. Soud zjistil, že stěžovatel po obdržení rozsudku
krajského soudu o zamítnutí žaloby opustil Pobytové středisko Havířov a zdržuje se na soukromé
adrese. Přes tuto změnu poměrů a přes výzvu soudu však stěžovatel nedoložil nedostatek
prostředků pro vedení řízení, což je jednou z podmínek pro ustanovení zástupce soudem (§35
odst. 8 ve spojení s §36 odst. 3 s. ř. s.).
[6] Současně soud uvedeným usnesením stěžovatele vyzval, aby splnil podmínku stanovenou
v §105 odst. 2 s. ř. s., a to buďto doložením plné moci udělené stěžovatelem advokátovi nebo
předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatele. K tomu soud
stěžovateli určil přiměřenou lhůtu v trvání jednoho týdne a současně jej poučil, že nehoví-li této
výzvě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Předmětné usnesení nabylo právní moci
dne 7. 10. 2013; soudem stanovená lhůta k odstranění nedostatku podmínky řízení uplynula dne
14. 10. 2013. Stěžovatel však do současné doby na výzvu soudu nereagoval.
[7] Nepředložení plné moci udělené stěžovatelem advokátovi, resp. dokladu
o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatele, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nedostatek podmínky řízení, který přes
výzvu soudu nebyl odstraněn, za použití §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Jelikož stěžovatel byl ze zákona osvobozen od soudního
poplatku, nebyl dán ani důvod k postupu podle §10 odst. 3 věta poslední a odst. 5 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2013
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu