ECLI:CZ:NSS:2013:11.KSS.5.2013:60
sp. zn. 11 Kss 5/2013 - 60
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové,
JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 9. 10. 2013
návrh předsedy Okresního soudu v Teplicích na zahájení kárného řízení ze dne 16. 4. 2013,
proti JUDr. D. M., soudci Okresního soudu v Teplicích, zastoupeného Mgr. MUDr. Jaroslavem
Maršíkem, advokátem se sídlem Náměstí Svobody 1, Teplice, a rozhodl
takto:
JUDr. D. M.,
soudce Okresního soudu v Teplicích, se
u z n á v á v i n n ý m, ž e
porušením svých povinností způsobil neodůvodněné průtahy v řízení v celkem 12 níže
uvedených věcech vedených u Okresního soudu v Teplicích:
1) sp. zn. 15 P 195/99 – nečinnost od 15. 6. 2011 do 12. 3. 2013
2) sp. zn. 15 P 40/2007 – nečinnost od 20. 5. 2011 do 11. 3. 2013
3) sp. zn. 15 P 305/2001 – nečinnost od 25. 10. 2011 do 11. 3. 2013
4) sp. zn. 15 P 258/2002 – nečinnost od 14. 12. 2011 do 22. 1. 2013
5) sp. zn. 15 P 394/2008 – nečinnost od 29. 3. 2012 do 13. 3. 2013
6) sp. zn. 15 P 248/2001- nečinnost od 16. 4. 2012 do 25. 9. 2012,
od 10. 11. 2012 – 11. 3. 2013
7) sp. zn. 15 P 260/2011 – nečinnost od 16. 8. 2012 do 12. 3. 2013
8) sp. zn. 15 P 115/2003 – nečinnost od 7. 8. 2012 do 12. 4. 2013
9) sp. zn. 15 P 135/2000 – nečinnost od 1. 8. 2012 do 26. 3. 2013
10) sp. zn. 15 P 269/2012 – nečinnost od 21. 8. 2012 do 15. 4. 2013
11) sp. zn. 15 P 137/2003 – nečinnost od 28. 7. 2012 do 27. 3. 2013
12) sp. zn. 15 P 51/2011 – nečinnost od 3. 8. 2012 do 26. 3. 2013
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se m u u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 10 % na dobu 4 (čtyř) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Kárně obviněný soudce byl dle návrhu na zahájení kárného řízení nečinný při projednávání
a rozhodování celkem 12 opatrovnických věcí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí.
Tím se dle navrhovatele dopustil kárného provinění podle §87 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), v platném znění, neboť zaviněně porušil povinnosti soudce
stanovené v §80 odst. 1, odst. 2 písm. h) citovaného zákona.
Nedostatky v uvedených řízeních spočívající v nečinnosti mezi jednotlivými
úkony v řízeních byly zjištěny prověrkou nevyřízených věcí v agendě PaNc provedenou ve dnech
12. 3. - 14. 3. 2013. K osobě kárně obviněného soudce navrhovatel uvedl, že JUDr. M.
je soudcem od února roku 2000, od počátku působí na opatrovnickém úseku. Kromě věcí
v rejstříku PaNc mu v období od ledna roku 2011 do 31. 1. 2012 byly přidělovány i exekuční věci,
stejně jako ostatním soudcům na tomto úseku.
Navrhovatel uvedl následující údaje o počtu přidělených a vyřízených věcí JUDr. M. v agendě
PaNc:
v roce 2008 přiděleno celkem 494 věcí, vyřídil 578 věcí;
v roce 2009 přiděleno celkem 473 věcí, vyřídil 619 věcí;
v roce 2010 přiděleno celkem 429 věcí, vyřídil 479 věcí;
v roce 2011 přiděleno celkem 345 věcí, vyřídil 389 věcí;
v roce 2012 přiděleno celkem 496 věcí, vyřídil 537 věcí;
v roce 2013 (k 31. 3. 2013) přiděleno celkem 129 věcí, vyřídil 141 věcí;
v agendě Exe:
v roce 2010 přiděleno celkem 280 věcí, vyřídil 16 věcí;
v roce 2011 přiděleno celkem 2681 věcí, vyřídil 2715 věcí;
v roce 2012 přiděleno celkem 94 věcí, vyřídil 366 věcí.
Podle navrhovatele jsou kárně obviněnému soudci věci přidělovány rovnoměrně jako
ostatním soudcům na opatrovnickém úseku. Dlouhodobě se v jeho senátu stav nevyřízených věcí
v agendě PaNc podstatně nesnižuje, přestože v minulosti byla ze strany vedení soudu opakovaně
přijímána opatření, na jejichž základě byly jednak některé jeho věci přiděleny k vyřízení jiným
soudcům vyřizujícím stejnou agendu a dále změnou rozvrhu práce mu byl na dobu od 1. 6. 2011
Pokračování 11 Kss 5/2013 - 61
do 30. 9. 2011 zastaven nápad nových věcí zapisovaných do rejstříku PaNc. JUDr. M. však na
rozdíl od ostatních soudců byla agenda Exe přidělována pouze v době od 1. 1. 2011 do 31. 1.
2012.
Výkonnost JUDr. D. M. v porovnání s ostatními soudci vyřizujícími agendu PaNc není vyšší.
Věci nejsou ze strany kárně obviněného soudce vyřizovány v přiměřené lhůtě zjevně z důvodu
jeho nečinnosti zapříčiněné liknavostí a neodpovídající a nedostačené organizaci práce. Celkově je
však možno jej hodnotit jako pečlivého soudce s opakujícími se a nepochopitelnými výkyvy při
vyřizováni některých věcí. Během výkonu funkce soudce byla proti JUDr. D. M. vedena již dvě
kárná řízení u Nejvyššího správního soudu, která skončila v obou věcech vyslovením viny a
uložením kárného opatření. Kromě toho mu byly uloženy čtyři písemné výtky dle §88a zák. č.
6/2002 Sb., v platném znění, a to: 1) dne 7. 11. 2008 za průtahy pod Spr 959/2008; 2) dne 28. 4.
2009 za dlouhodobou nečinnost pod Spr 359/2009; 3) dne 28. 6. 2010 za průtahy pod Spr
611/2010; 4) dne 9. 1. 2012 za překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí a za
prodlevu ve stížnostním řízení pod Spr 12/20 12.
Navrhovatel konstatoval, že věci, ve kterých byl kárně obviněný soudce nečinný, nebyly
zpravidla nijak mimořádně skutkově ani právně složité, aby v nich nemohlo být postupováno
bez průtahů, soudci v jejich ukončení nebránily žádné objektivní okolnosti. Přestože vedení
soudu JUDr. M. opakovaně upozorňovalo na nutnost zaměřovat se na vyřizování věcí
v nejstarších časových řadách, kárně obviněný soudce tak nečinil. Nečinnost kárně obviněného
soudce je dlouhodobá a opakující se, čímž závažným způsobem ohrožuje důvěru veřejnosti
v činnost soudců. Nedostatky v jeho práci působí potíže zejména účastníkům opatrovnických
řízení. Svědčí o tom jimi podávané stížnosti, které jsou vedením soudu často vyhodnoceny
jako důvodné (viz stížnosti vedené u OS v Teplicích pod St 42/2012, St 53/2012, St 3/2013).
Z uvedených důvodů navrhovatel kárnému soudu navrhl, aby JUDr. D. M. byl uznán vinným
kárným proviněním podle 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a bylo
mu ve smyslu ustanovení §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
uloženo kárné opatření snížení platu o 25% na dobu 18 měsíců.
II. Vyjádření kárně obviněného soudce
JUDr. M. potvrdil prostřednictvím svého zástupce ve vyjádření ze dne 27. 9. 2013 správnost
všech časových údajů uvedených u skutků 1) – 12) tak, jak byly popsány v kárném návrhu. Pouze
k nečinnosti ve věci vedené pod sp. zn. 15 P 248/2001 (ad 6/) uvedl, že průtahy nebyly
způsobeny výlučně nečinností. Otec, proti kterému bylo řízení o zvýšení výživného vedeno, byl
německým státním občanem a jeho bydliště nebylo známo. V září 2012 byly do spisu založeny
doklady, dle nichž po otci pátral Interpol. Od 25. 9. 2012 do 25. 11. 2012 se spis nacházel u
Nejvyššího správního soudu. Ve věci byly následně vyžadovány zprávy o bydlišti a příjmech otce
z Německa.
Kárně obviněný soudce připouští, že ve věcech uvedených v návrhu způsobil průtahy
v řízení, čehož lituje. Na svoji obhajobu uvedl, že věci pod body 2) – 9), 11), 12) jsou ke dni
podání vyjádření již pravomocně skončeny. Věc ad 1) byla předložena krajskému soudu
k rozhodnutí o námitce podjatosti. Věc ad 10) byla odvolacím soudem zrušena a v červenci 2013
vrácena k dalšímu řízení. Průtahy v řízeních nejsou projevem jeho nízké výkonnosti. Z přehledu
nápadu a vyřízených věcí vyplývá, že je mu přidělováno dlouhodobě více věcí, než je průměrný
nápad na ostatních soudech v ČR. Též počet vyřízených věcí převyšuje průměr dosahovaný
soudci v opatrovnické agendě v ČR. V období let 2008 – březen 2013 dosahoval kárně obviněný
soudce průměrného počtu 43, 5 rozhodnutých věcí měsíčně. Tento počet byl navíc ovlivněn
snížením počtu vyřízených věcí v roce 2011 v důsledku rozhodování exekučních věcí. V celém
zmíněném období kárně obviněný soudce vyřídil o 8-15% více věcí než činil jeho nápad.
Na základě uvedeného dle kárně obviněného nelze konstatovat, že práci neodváděl
v dostatečném množství či kvalitě. Ani navrhovatel nezmiňuje jiné nedostatky než průtahy. Kárně
obviněný soudce nicméně vzniklých důsledků lituje, odmítá, že by si z předchozích kárných
potrestání nevzal poučení, neboť významně snížil počet věcí, v nichž byly shledány nedostatky.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání navrhovatel přednesl návrh shodně s jeho výše citovaným písemným
vyhotovením. Kárně obviněný soudce při své výpovědi odkázal na obsah písemného vyjádření.
Na výzvu předsedkyně senátu popsal svůj systém práce se spisy, v rámci této výpovědi připustil
drobné nedostatky z jeho strany. Má celkem tři jednací dny v týdnu, veškeré úkony v kanceláři
musí tedy zvládnout během zbývajících dvou dnů. K dotazu ohledně vyřizování exekučních věcí
uvedl, že tyto věci vyřizoval sám, osobně vyhotovoval koncepty rozhodnutí či přípisů.
Navrhovatel k výše uvedenému tvrzení zdůraznil, že JUDr. M. byl jako jediný
z opatrovnických soudců Okresního soudu v Teplicích z výkonu exekuční agendy od roku 2012
uvolněn. Kárně obviněný soudce na dotaz navrhovatele potvrdil, že ze strany vedení soudu byla
činěna opatření, která mu měla umožnit snížit stav nerozhodnutých věcí a délku řízení, například
již zmíněné odbřemenění od exekučních věcí, není též zatěžován rozhodováním věcí v jiných
doplňkových agendách a nyní jsou mu přidělovány pouze opatrovnické věci.
Po ukončení výslechu kárně obviněného soudce předsedkyně senátu provedla důkazy
navržené účastníky řízení či vyžádané kárným senátem:
Nejvyššímu správnímu soudu byly předloženy ověřené kopie spisů Okresního soudu
v Teplicích, v nichž byly dle návrhu shledány průtahy. Kárný senát se podrobně seznámil s jejich
obsahem a konstatoval, že jejich obsah odpovídá tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu
na zahájení kárného řízení. Kárně obviněný soudce ostatně skutková zjištění z tohoto návrhu
nezpochybňoval (pouze s malou připomínkou ke skutku ad 6/ - viz výše).
Ze zprávy o prověrce nevyřízených věcí v agendě PaNc evidovaných u Okresního soudu
v Teplicích k 14. 3. 2013 byl ověřen datum jejího provedení, tj. 12. – 14. 3. 2013. Dále bylo
konstatováno, že k uvedenému datu bylo u Okresního soudu v Teplicích v agendě P evidováno
celkem 46 neskončených věcí starších jednoho roku, fyzicky bylo zkontrolováno 33 spisů P.
Dle prověrky byly kontrolovány senáty čtyř soudců, včetně kárně obviněného soudce. Průtahy
byly zjištěny ve čtyřech věcech u soudkyně JUDr. J. S. a u JUDr. M. v osmi věcech.
Kárný senát dále od navrhovatele vyžádal zprávu o prověrkové činnosti vedení Okresního
soudu v Teplicích a vyjádření o průměrné délce řízení na opatrovnickém úseku tohoto soudu.
Navrhovatel uvedl, že prověrky jsou v jednotlivých agendách prováděny vedením soudu
pololetně, jednou za rok provádí prověrku též Krajský soud v Ústí nad Labem. V roce 2010 byla
provedena tematická prověrka rozhodovací činnosti opatrovnické agendy oddělením justičního
dohledu Ministerstva spravedlnosti. Na základě výsledků této kontroly bylo vedení
Okresního soudu v Teplicích doporučeno projednat zjištěná pochybení s JUDr. M. a JUDr. S. a
nadále sledovat věci přidělené do jejich senátů. Z přehledu průměrné délky řízení opatrovnického
úseku Okresního soudu v Teplicích bylo zjištěno, že průměrná délka řízení činila v roce 2011 113
dnů, v roce 2012 116 dnů, v roce 2013 159 dnů. Délka řízení vedených JUDr. M. byla v roce
2011 142 dnů, v roce 2012 140 dnů, v roce 2013 173 dnů.
Pokračování 11 Kss 5/2013 - 62
Soudcovská rada Okresního soudu Teplice se na žádost kárného senátu vyjádřila k činnosti
a osobě kárně obviněného soudce. Ve vyjádření ze dne 27. 9. 2013 předsedkyně soudcovské rady
konstatovala, že JUDr. M. působí u Okresního soudu v Teplicích jako soudce od roku 2000.
Je považován za zkušeného soudce, kolegy je uznáván po odborné i lidské stránce. Práci
se věnuje s maximálním nasazením, pracuje pravidelně nad rámec pracovní doby, včetně víkendů.
Předsedkyně soudcovské rady se za účelem podání objektivního vyjádření účastnila ústního
jednání vedeného JUDr. M. (26. 9. 2013 ve věci 16 PaNc 215/2013), dle jejího názoru soudce
vedl jednání odborně, stručně, jasně, jeho projev vůči účastníkům řízení a rozhodování ve věci
byly zcela profesionální.
Na žádost předsedkyně soudcovské rady se k činnosti JUDr. M. vyjádřila i vyšší soudní
úřednice (dále též „VSÚ“) M. Š., která u tohoto soudu působí již 42 let, na opatrovnickém úseku
20 let. Je zde jedinou VSÚ, s prací JUDr. M. je tedy dlouhodobě obeznámena. Zároveň má i
srovnání s činností dalších soudců na tomto úseku. Jmenovaná hodnotí práci JUDr. M. pouze
kladně, považuje ho za zkušeného profesionála, který vydává kvalitní rozhodnutí, nikdy s ním
neměla žádné problémy.
Soudcovská rada měla možnost prostudovat spisy, ve kterých jsou kárně obviněnému soudci
vytýkány průtahy pod body č. 2, 3, 4, 5, 6 návrhu. Uvádí, že tyto věci již byly skončeny. Ve věcech
pod body č. 7) – 12) jsou vytýkány průtahy v délce 6-8 měsíců, což soudcovská rada v porovnání
s objemem věcí v senátu JUDr. M. a jeho výkonu považuje za omluvitelné.
Ze spisu zn. 11 Kss 17/2011 kárný senát ověřil, že přílohou tohoto spisu byl spis Okresního
soudu v Teplicích sp. zn. 15 P 248/2001 od 26. 9. 2012 do 8. 11. 2012. V této době byl
originál spisu fyzicky připojen ke spisu vedenému Nejvyšším správním soudem ve věci
sp. zn. 11 Kss 17/2011.
Navrhovatel v závěrečné řeči zdůraznil, že nezpochybňuje vysoké pracovní nasazení
JUDr. M. Vzhledem k reálným výsledkům se však domnívá, že to spíše svědčí o tom, že v běžné
pracovní době nestihne vykonat práci v potřebném rozsahu. Při stejném zatížení soudců na
opatrovnickém úseku je jediným soudcem, který má ohledně nečinnosti v řízení tak závažné a
opakující se problémy. Vzhledem k tomu navrhovatel dospěl k závěru, že v jeho případě již není
možno nedostatky vyřešit výtkou nebo jiným opatřením, neboť ani předchozí kárná řízení
neměla na jeho práci vliv. Dle jeho názoru ani vyšší výkonnost nemůže ospravedlnit průtahy
trvající v řádu několika měsíců. Proto navrhuje, aby byl skutek popsaný v návrhu na zahájení
řízení uznán jako kárné provinění JUDr. M. a bylo mu uloženo kárné opatření snížení platu dle
návrhu.
Zástupce kárně obviněného soudce v závěrečné řeči upozornil na obecnou zkušenost,
dle které bylo v nedávné minulosti zcela běžné na nařízení jednání u Okresního soudu v Teplicích
čekat přibližně 12 měsíců. V současné době, bezpochyby i zásluhou navrhovatele, se tato doba
výrazně zkrátila a činí v závislosti na osobě soudce cca 3 – 6 měsíců. Je možno souhlasit
s navrhovatelem v tvrzení, že u JUDr. M. je doba řízení mírně delší nežli u ostatních
opatrovnických soudců, avšak to je kompenzováno kvalitou řízení i rozhodnutí a přístupem
k účastníkům. Je těžké nalézt rovnováhu mezi kvalitou a kvantitou, kárně obviněný soudce
nepopírá určité nedostatky ve své činnosti. Je však nutno též konstatovat, že JUDr. M.
dlouhodobě rozhoduje více věcí, nežli mu je přidělováno, snižuje tedy počet neskončených věcí,
objektivně se mu daří i zkracovat délku řízení. Jedná se o dobrého soudce, do budoucna
je možno předpokládat, že se nedostatků v podobě průtahů vyvaruje.
Kárně obviněný soudce svého práva posledního slova nevyužil.
IV. Hodnocení důkazů, závěr
Kárný senát se při hodnocení důkazů nejdříve zabýval zjištěním, zda ve věci byla dodržena
subjektivní a objektivní lhůta k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Dle ustanovení
§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději
do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného
provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání
kárného provinění. Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán
dne 19. 4. 2013. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro jednání, o kterých se navrhovatel
dozvěděl po dni 19. 10. 2012. Kontrola, na základě které byl podán návrh na zahájení kárného
řízení, byla provedena ve dnech 12. – 14. 3. 2013, návrh byl podán v rámci uvedené subjektivní
lhůty. Vytýkané průtahy jsou z období květen roku 2011 – duben roku 2013, i objektivní lhůta
je v souladu s §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. zachována.
Dále kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání. Navrhovatelem tvrzené
průtahy v řízeních byly ověřeny z obsahu předmětných spisů, ostatně kárně obviněný soudce
existenci ani délku jednotlivých nečinností nezpochybňoval. JUDr. M. opakovaně uvedl, že si je
vědom určitých nedostatků v pečlivosti při práci se spisy, které byly příčinou prodloužení délky
řízení. Kárný senát proto tyto skutečnosti považoval za prokázané. Oproti návrhu provedl pouze
korekci délky nečinnosti ve věci vedené pod sp. zn. 15 P 248/2001, neboť ze spisu Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 11 Kss 17/2011, čl. 49 a čl. 133, ověřil, že spis Okresního soudu v
Teplicích sp. zn. 15 P 248/2001 byl v období od 26. 9. 2012 do 8. 11. 2012 připojen k uvedené
kárné věci jako příloha. Je tedy zřejmé, že v této době kárně obviněný soudce se spisem nemohl z
objektivních důvodů pracovat a do doby nečinnosti ji není možno zahrnout.
Naopak kárný senát nepřisvědčil tvrzení, že prodleva mezi úkony v řízení
sp. zn. 15 P 248/2001 byla způsobena pátráním po pobytu otce nezletilého v zahraničí. Z obsahu
spisu vyplývá, že adresa otce v SRN byla uvedena v přípisu České správy sociálního zabezpečení
ze dne 29. 6. 2012. Dle vyjádření kárně obviněného soudce byly v září roku 2012 založeny
do spisu dokumenty o pátrání Interpolu po pobytu otce. Ve spisu se však žádná podobná
dokumentace nenachází, v období od září roku 2012 do března roku 2013 zde nejsou
zaznamenány žádné úkony. Dne 11. 3. 2013 byl ze strany soudu otci zaslán přípis (dotaz ohledně
příjmů) na adresu, která byla uvedena již v přípisu České správy sociálního zabezpečení ze dne
29. 6. 2012.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu byl na základě uvedených skutečností povinen
nejprve určit, zda se skutek tvrzený navrhovatelem stal, a dále zda se jedná o kárné provinění
ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. V rozhodnutích kárného senátu
je opakovaně zdůrazňována nemožnost obecného ohraničení doby, kterou je v soudním řízení
již možno považovat za bezdůvodnou nečinnost. Při takovém určení je nutno vždy přihlížet
k okolnostem činnosti konkrétního soudce, tj. ke druhu agendy, k počtu věcí přidělených
k rozhodnutí, k administrativnímu zázemí a mnoha dalším skutečnostem, které určují podmínky
činnosti soudce. V projednávané věci navrhovatel kárně obviněnému soudci vytýkal nečinnost
mezi jednotlivými úkony řízení v délce 6 – 21 měsíců. Lze konstatovat, že i přes relativně vysoký
počet věcí přidělovaných kárně obviněnému soudci k rozhodnutí se jedná o prodlevy, které nelze
bez uvedení dalších specifických důvodů považovat za běžné zdržení při plynulém rozhodování
vysokého počtu věcí. JUDr. M. však žádné relevantní důvody, na základě kterých by kárný senát
mohl posoudit výše uvedené doby nečinnosti v řízení jako důsledek jiných, na soudci nezávislých,
Pokračování 11 Kss 5/2013 - 63
okolností, neuvedl. Naopak, jako jedinou příčinu průtahů v řízení uvedl pochybení na své straně.
Za této situace kárný senát neshledal ve skutkových zjištěních žádnou oporu pro to, aby
nečinnosti v řízeních vedených JUDr. M. ve výše uvedené délce nepovažoval za nedůvodné
průtahy v řízení.
Dle kárného senátu bylo tedy jednoznačně prokázáno, že ve věcech uvedených ve výroku
tohoto rozhodnutí došlo v postupu soudce k časovým prodlevám mezi jednotlivými úkony,
které v průběhu těchto řízení neměly opodstatnění a bylo je nutno hodnotit jako nedůvodnou
nečinnost ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Kárný senát na základě
uvedeného dospěl k závěru, že skutek tvrzený navrhovatelem se (s výše uvedenou korekturou
skutku ad 6/) stal.
Dále bylo nutno zodpovědět, zda toto porušení povinností povahou a intenzitou naplňuje
skutkovou podstatu kárného provinění definovanou v ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích. Podle tohoto ustanovení je kárným proviněním soudce zaviněné porušení
jeho povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno
za součást práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod;
čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech), neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno
hodnotit jako zaviněné porušení povinností soudce a jednání způsobilé nejméně narušit důvěru
ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Jak je uvedeno výše, kárně obviněný soudce na svoji obhajobu uvedl, že rozhoduje kvalitně
velké množství věcí. Netvrdil však, že by mu vysoký počet věcí, který je mu přidělován
k rozhodování, neumožňoval činit ve všech věcech úkony v přiměřené době. Kárný senát
za těchto okolností mohl pouze konstatovat, že navrhovatelem i kárně obviněným soudcem
uváděné údaje o počtu přidělených věcí samy o sobě nezakládají důvod vyloučit zavinění
JUDr. M. za vzniklé průtahy. Navrhovatel poukazoval na bezproblémovou činnost ostatních
soudců opatrovnického úseku, kterým je přidělováno srovnatelné i vyšší množství věcí
a k průtahům v jimi vedených řízeních nedochází. Příčinu nedostatků navrhovatel spatřoval
v nedostatečně systematickém přístupu soudce k organizaci jeho práce, kárně obviněný soudce
v podstatě uvedl totéž.
Kárný senát uvážil skutečnosti tvrzené kárně obviněným soudcem i navrhovatelem. Bylo
nutno posoudit, zda se JUDr. M. při již výše zmíněném zatížení mohl vyvarovat negativním
důsledkům v podobě dlouhých prodlev mezi úkony v jednotlivých řízeních. Kárný senát
na základě zjištěných skutečností v přípravném řízení a zejména na základě sdělení samotného
kárně obviněného soudce dospěl k závěru, že kárně obviněný soudce ve vytýkaných věcech
zřejmě podcenil organizační nároky, které k rozhodovací činnosti soudce neoddělitelně patří,
průtahy v řízení je tedy nutno přičíst jeho zavinění. Jak je již výše uvedeno, kárně obviněný
soudce neuvedl kromě obecného poukazu na vysoké pracovní vytížení žádné skutečnosti,
které by jeho zavinění vyvracely.
Kárný senát z úřední povinnosti vyhodnotil veškeré v řízení zjištěné skutečnosti a dospěl
k závěru, že kárně obviněný soudce rozhoduje převážný počet jemu přidělených opatrovnických
věcí bez jakýchkoliv nedostatků. Z vyjádření navrhovatele i JUDr. M. je zřejmé, že se snaží
o rozhodování věcí v potřebné kvalitě, což je nutno hodnotit velmi pozitivně. V celkem
12 věcech však došlo k velmi dlouhým časovým prodlevám, které je nutno z výše uvedených
důvodů hodnotit jako zaviněné kárně obviněným soudcem. Přestože ostatní věci byly rozhodnuty
řádně, bohužel i vzhledem k povaze opatrovnických řízení nelze takto dlouhé nečinnosti označit
za marginální. Intenzitu kárného provinění však kárný senát hodnotí jako nízkou,
neboť při natolik vysokém počtu věcí, které JUDr. M. dlouhodobě rozhoduje, je nutno určité
procento nedostatků v řízeních bohužel předpokládat, vytýkaná pochybení přesáhla tuto
pomyslnou mez pouze velmi těsně. Kárný senát na základě všech uvedených skutečností dospěl
k závěru, že byla splněna i potřebná intenzita pro označení v návrhu tvrzených skutků za kárné
provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Kárný senát zvažoval vzhledem k uvedené nízké intenzitě kárného provinění uložení kárného
opatření v podobě důtky. Vzhledem k předchozím kárným proviněním se však kárný senát
rozhodl jako odpovídající uložit v daném případě kárné opatření dle §88 odst. 1 písm. b) zákona
č. 6/2002 Sb., tj. snížení platu. Při úvaze o konkrétní výměře snížení platu a době uložení tohoto
opatření kárný senát vycházel především z počtu věcí, v nichž bylo prokázáno porušení výše
uvedených povinností soudce, a z časových úseků, po které nečinnost trvala. Přitěžující okolností
je jednoznačně již shora uvedená skutečnost, že kárně obviněný soudce byl v minulosti dvakrát
shledán vinným v kárném řízení. Kárný senát však v projednávané věci shledal i významné
polehčující okolnosti. Kromě již zmíněného vysokého pracovního vytížení a výkonu kárně
obviněného soudce je nutno přihlédnout k tomu, že téměř všechny věci (10), ve kterých byl
soudce nečinný, jsou již pravomocně skončeny. Zbývající 2 věci nebylo možno skončit vzhledem
k objektivním překážkám. Je možno též konstatovat nízkou nebezpečnost nečinnosti ve věci
sp. zn. 15 P 258/2002, neboť JUDr. M. byla věci přidělena k rozhodnutí již v době, kdy dítě
nabylo zletilosti. Kárný senát rovněž přihlédl k pozitivnímu hodnocení kárně obviněného soudce
Soudcovskou radou Okresního soudu v Teplicích a k jeho vysoké míře sebereflexe. Kárně
obviněný soudce k vyslovení viny za kárné provinění přispěl sám svým tvrzením, že za nečinnost
se cítí být odpovědný a popsal kriticky své nedostatky v systému práce se spisy. Kárný senát tento
přístup hodnotí pozitivně, neboť je nutným předpokladem pro provedení potřebných změn
v budoucí činnosti. Vzhledem k uvedeným polehčujícím okolnostem kárný senát považoval za
odpovídající kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 9. října 2013
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu