ECLI:CZ:NSS:2013:13.KSS.1.2013:85
sp. zn. 13 Kss 1/2013 - 85
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne 26. 6. 2013 v senátu pro řízení
ve věcech soudců složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph. D., o návrhu předsedy Okresního soudu v Litoměřicích,
se sídlem Litoměřice, Na valech 525/12, proti JUDr. Š. L., zastoupenému JUDr. Janem Žákem,
advokátem se sídlem Vlašimská 1876/13, Praha 10 – Vinohrady,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
JUDr. Š. L.,
narozený dne X,
soudce Okresního soudu v Litoměřicích,
j e v i n e n, že
jako soudce Okresního soudu v Litoměřicích ve věci sp. zn. 1 E 827/99 při dražebním jednání
dne 26. 10. 2012 nevyzval přítomného dražitele L. P. učinit podání a v rozporu se skutečným
průběhem dražebního jednání v protokolu zaznamenal, že přítomný dražitel prohlásil, že nehodlá
dražit a dále, že soud končí opakované dražební jednání z důvodu, že přítomný dražitel neučinil
ani nejnižší podání,
tedy
zaviněně porušil
povinnosti soudce vyplývající z §80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění
pozdějších předpisů, a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování
soudů,
tím spáchal
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění
pozdějších předpisů,
a za to se mu u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších
předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 10 % n a d o b u 4 (čtyř) m ě s í c ů .
Odůvodnění:
Navrhovatel předseda Okresního soudu v Litoměřicích podal u Nejvyššího správního
soudu jako soudu kárného návrh na kárné řízení proti JUDr. Š. L., soudci Okresního soudu v
Litoměřicích, v němž tomuto soudci vytýkal jeho postup ve věci Okresního soudu v Litoměřicích
sp. zn.1E 827/99, v níž dne 26. 10. 2012 konal jednání, přičemž obsah protokolu o jednání
neodpovídá skutečnosti. Jednání se zúčastnil L. P. jako dražitel, předal soudci občanský průkaz a
doklad o složení dražební jistiny, přičemž z chování soudce, který měl v ruce dřevěné kladívko, a
sdělil mu, že dražit nebude, měl za to, že jednání soudce vede jako jednání o odročení dražby.
Soudce dražiteli sdělil, že zástupce oprávněného podala žádost o zjednodušení dražební vyhlášky
a kvůli tomu se dražba nemovitostí konat nebude. Dražitel požádal o stejnopis protokolu o
jednání a z něho zjistil, že se zúčastnil dražebního jednání a nikoliv jednání o odročení dražby, že
v průběhu jednání neučinil jako dražitel ani nejnižší podání (k němuž však soudcem nebyl ani
vyzván) a z toho důvodu bylo dražební jednání skončeno. Protože podle něj protokol o jednání
neodpovídal průběhu jednání dne 26. 10. 2012, hovořil se soudcem a když u něj neuspěl, podal
stížnost na jeho postup v uvedené věci. Jeho stížnost byla, po jejím prošetření, shledána
důvodnou. Bylo zjištěno, že protokolace v uvedeném spisu neodpovídala skutečnému průběhu
jednání, přičemž bylo prokázáno, že se soudce dopustil nevhodného chování vyvolávajícího
zároveň důvodné pochybnosti o řádném postupu ve věci. Soudce nezachytil v protokolu průběh
jednání tak, jak se odehrál, ale tak, aby obsah protokolu odůvodňoval jeho další postup, a to
nekonání dražby. Jeho nevhodné chování mělo za následek i vznik průtahů ve věci. Toto
chování, vykazující společenskou škodlivost naplnilo, podle navrhovatele, skutkovou podstatu
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a proto
navrhl, aby kárný soud uložil za kárné provinění kárně obviněnému soudci kárné opatření podle §
88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to snížení platu.
Kárně obviněný soudce se k návrhu písemně vyjádřil dne 20. 2. 2013. Podle něj
se stěžovatel (L. P., pozn. NSS) již den před nařízeným jednáním telefonicky dotazoval na
okolnosti týkající se dražby samé, ty mu však soudce odmítl poskytnout, a sdělil mu, že po
zaplacení dražební jistoty mu informace, na které má jako dražitel právo, budou poskytnuty.
Pokud jde o průběh jednání dne 26. 10. 2012, pak k němu se dostavil pouze L. P., předložil
doklad o složení dražební jistoty (ten převzala zapisovatelka a odešla z jednací síně zhotovit jeho
kopii) a chtěl se seznámit s obsahem spisu. Soudce ho seznámil s podáním zástupkyně
oprávněného, z něhož podle soudce vyplývalo, že oprávněný požaduje oprávněně změnu ceny
Pokračování 13 Kss 1/2013 - 86
dražených nemovitostí, a důsledkem toho může být nové ocenění dražených nemovitostí a
následná úprava výsledné ceny nemovitostí pro účely dražby, což by mělo v konečném důsledku
vliv na výši nejnižšího podání. Dále soudce dražiteli (L. P.) sdělil, že pokud by na žádost
oprávněného nereagoval, je nebezpečí, že oprávněný napadne opravným prostředkem rozhodnutí
o udělení příklepu, což by znamenalo zbytečné prodloužení řízení. Podle soudce pak dražitel
prohlásil, že nemá zájem dražit. Následně pak soudce dražební jednání ukončil a vyhotovil
protokol, aniž by učinil výzvu dražiteli k učinění podání, neboť měl za to, že dražitel zájem dražit
v tomto okamžiku nemá a chce vyčkat případného dalšího dražebního jednání, následujícího po
rozhodnutí o případné změně ceny dražených nemovitostí. Dále soudce uvedl, že si není vědom
žádného nevhodného jednání ze své strany v této konkrétní věci. S kárným návrhem nesouhlasil.
Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. E 827/99 (oprávněný: Česká spořitelna,
nyní CORSAIR Luxemburg N 11 S.A. proti F. N. pro pohledávku 554.551,50 Kč, prodejem
nemovitostí) zjištěno, že návrh byl podán 26.4.1999, na nařízení výkonu rozhodnutí – prodejem
nemovitostí – spoluvlastnického podílu. Usnesením ze dne 16. 9. 1999, č. j. E 827/99-16, soud
nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Usnesení nabylo právní moci 15. 10. 1999.
Usnesením ze dne 7. 2. 2000 byl ustanoven znalec k ohodnocení pozemků. Znalecký posudek byl
podán. Usnesením ze dne 19. 9. 2000, č. j. E 827/99-51, soud určil odhadní cenu nemovitostí.
Usnesení nabylo právní moci 17. 10. 2000, podle doložky na něm vyznačené.
Usnesením ze dne 2. 8. 2012, č. j. 1 E 827/99-352, vydal kárně obviněný soudce JUDr. L.
dražební vyhlášku, kterou nařídil na den 26. 10. 2012 v 8 hodin dražební jednání. Usnesení
doručoval a zajistil jeho vyvěšení na úřední desce soudu.
Do spisu došel dne 31. 8. 2012 (č. l. 354) přípis oprávněného – návrh na vydání
opravného usnesení - spojení celkové ceny parcel, čímž dojde ke zjednodušení dražební vyhlášky
a její větší srozumitelnosti. Na č. l. 355 je záznam, že soudce nebude do dne dražby, vzhledem
k personálnímu obsazení soudu, vydávat opravné usnesení. ÚZ je z data 4. 9. 2012. Pod ÚZ
je pokyn soudce kanceláři: Spis založ na dražební jednání. Pod č. l. 361 spisu je založen přípis
oprávněného ze dne 19. 10. 2012, jímž reaguje na dražební vyhlášku ze dne 2. 8. 2012 a žádá
zaplacení svých pohledávek v souladu s §336g o. s. ř. v hotovosti, a to na účet oprávněného.
Na č. l. 374 v spisu je záznam: Dne 25. 10. 2012 telefonicky žádá zájemce o dražbu
sdělení součtu dražební jistoty a sdělení, zda se koná dražební jednání. Soudce mu sdělil,
že dražební jednání nebylo odvoláno a bližší údaje k věci odmítl podat telefonem. Na č. l. 375
spisu je fotokopie příjmového dokladu ze dne 26. 10. 2012 o tom, že L. P., T., složil částku
15.000 Kč, účel je vyznačen 1 E 827/99.
Na č. l. 376 je protokol o dražbě nemovitostí konané 26. 10. 2012 u Okresního soudu
v Litoměřicích. Od soudu byli přítomni JUDr. Š. L., soudce, a T. P., zapisovatelka. Dále nebyla
přítomna zástupkyně oprávněného Mgr. S. B., ale byl přítomen dražitel L. P., bytem T., S. 293. V
protokolu je dále uvedeno:
„Dražitel předložil doklad o složení jistoty, který se zakládá jako č. l. 375. Soudce před
vlastní dražbou provedl důkaz listinou přečteno podání oprávněné č. l. 354 a č. l. 361, LV č. 46
obec a k. ú. V., LV.č. 496 obec a k. ú. V.
Přítomnému dražiteli podle §5 o. s. ř. podáno poučení.
Přítomný dražitel prohlašuje, že za těchto podmínek nehodlá dražit.
Vyhlášeno usnesení:
Soud končí opakované dražební jednání, když jediný dražitel neučinil ani nejnižší podání.“
Jednání bylo skončeno v 8,15 hodin, dražiteli na jeho žádost byl vydán stejnopis
protokolu. Protokol podepsal JUDr. Š. L., soudce a T. P., zapisovatelka.
Na č. l. 377 je usnesení ze dne 26. 10. 2012, jímž soud poučuje oprávněnou,
že po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby (proběhla 26. 10. 2012) lze podat návrh na další
dražební jednání a dále, v reakci na podání ze dne 31. 8. 2012, že vzhledem k uplynutí delší doby
po rozhodnutí o ceně je možno žádat vypracování dodatku znaleckého posudku jímž by byla
stanovena cena nemovitostí a následně vydáno nové rozhodnutí o ceně nemovitostí,
tak jak to požaduje oprávněná ve svém podání. Č. l. 385 soudce usnesením vydal dražební
vyhlášku, jíž nařídil dražební jednání na den 1. 2. 2013 v 8 hodin. Dne 1. 2. 2013 vydražil
pozemky L. P.
Z výpovědi svědkyně T. P., že pracuje na Okresním soudu v Litoměřicích jako
zapisovatelka a asi 2 roky pracuje s kárně obviněným soudcem při exekučních jednáních. Takto s
ním spolupracovala i u dražebního jednání dne 26. 10. 2012, které skončilo asi za 15 minut.
Jednací síň otevřela svědkyně, měla v elektronické podobě předpřipravenou kopii z minulého
jednání. Do jednací síně po ní vstoupil kárně obviněný soudce a spolu s ním i dražitel a oba spolu
komunikovali. Dražitel předložil na výzvu občanský průkaz i doklad o zaplacení dražební jistoty.
Kárně obviněný soudce vyzval svědkyni, aby šla okopírovat doklad o zaplacení dražební jistoty a
proto svědkyně nebyla v jednací síni přítomna po celou dobu jednání. Po dobu po kterou byla v
jednací síni přítomna, neslyšela od dražitele prohlášení, že nehodlá dražit, naopak stále se
dotazoval proč nemůže dražit, v podstatě se rozčiloval, že nemůže dražit. Když se do jednací síně
vrátila, kárně obviněný soudce dražitele seznamoval s návrhem zástupkyně oprávněného. Údaje
do protokolu o jednání jí nadiktoval kárně obviněný soudce.
Z výpovědi svědka L. P., že měl zájem vydražit pozemky, které byly předmětem dražby
dne 26. 10. 2012 a proto den před dražbou telefonoval kárně obviněnému soudci a dotazoval se
ho jednak na to, zda se dražební jednání ve stanovený den uskuteční a jednak na to, jaká je
dražební jistota, protože v dražební vyhlášce byly uvedeny ceny jednotlivých dražených parcel,
nikoliv celková cena dražených pozemků. Kárně obviněný soudce mu odpověděl, že nic počítat
nebude, protože je všechno uvedeno v dražební vyhlášce a dále mu řekl, aby přijel na jednání,
protože tam se dozví víc. Druhý den proto svědek přijel k nařízenému dražebnímu jednání, v
pokladně soudu složil dražební jistotu, a pak jako jediný před jednací síní čekal na zahájení
jednání. Asi 5 minut před stanovenou hodinou jednání přišel k jednací síni kárně obviněný
soudce a svědkovi sdělil, že dnešní dražební jednání se konat nebude a odešel, a za chvíli se vrátil
a v ruce měl dražební kladívko. Poté byl svědek vyzván ke vstupu do jednací síně, kde byl
požádán o předložení občanského průkazu a dokladu o složení dražební jistoty. Pak kárně
obviněný soudce začal číst různé zástavy, které váznou na dražených nemovitostech, a nakonec
přečetl dopis nebo žádost oprávněného o zjednodušení dražební vyhlášky a svědkovi sdělil, že na
základě této žádosti dražit nelze. Svědek byl rozzlobený, proč mu to kárně obviněný soudce
nesdělil předchozí den, když mu telefonoval, protože jel zbytečně z Trutnova do Litoměřic,
soudce přesto jednání ukončil a protože svědkovi nebylo jasné, proč se dražební jednání
nekonalo, požádal o kopii protokolu o jednání, kterou si ještě v budově soudu přečetl a zjistil, že
podle obsahu protokolu se zúčastnil dražebního jednání, které skončilo, protože svědek jako
jediný dražitel neučinil ani nejnižší podání. To ho rozzlobilo a proto vyhledal soudce, který
jednání vedl chtěl po něm, aby buď byla provedena dražba, nebo aby do protokolu napsal
skutečný průběh jednání, tedy, že bylo odročeno. Protože to soudce odmítl, poradil se telefonicky
Pokračování 13 Kss 1/2013 - 87
se známým a podal stížnost přímo u soudu a doma pak sepsal celou situaci a zaslal okresnímu
soudu.
Z obsahu protokolu sepsaného u Okresního soudu v Litoměřicích dne 26. 10. 2012 s L.
P. (od soudu byla přítomna L. S.), že L. P. podal dne 26. 10. 2012 stížnost na postup soudce
JUDr. Š. L. ve věci 1 E 827/99. Podle stěžovatele protokol o jednání E 827/99-376, který
obdržel dne 26. 10. 2012 neodpovídal skutečnosti, v protokolu uvedená věta Přítomný dražitel
prohlašuje, že za těchto podmínek nehodlá dražit, není pravdivá, nic takového u jednání
neprohlásil. Jeho vůlí bylo dražené nemovitosti vydražit se všemi závadami uvedenými v dražební
vyhlášce. Není pravda, že neučinil nejnižší podání, neboť toto mu nebylo umožněno. K tomu,
aby činil podání, nebyl vůbec vyzván. O nemovitosti má zájem, proto vážil cestu k soudu 160 km
a složil dne 26. 10. 2012 dražební jistotu v hotovosti do pokladny soudu.
Svoje údaje uvedené do protokolu výše uvedeného L. P. doplnil písemností ze dne 31. 10.
2012, která byla doručena Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 2. 11. 2012.
Z obsahu protokolu sepsaného u Okresního soudu v Litoměřicích dne 31. 10. 2012 s T.
P., zapisovatelkou, o průběhu dražebního jednání dne 26. 10. 2012 ve věci 1 E 827/99 L. P. (od
soudu byla přítomna JUDr. Alena Herčíková, místopředsedkyně soudu) že pokud je v protokolu
uvedeno, že „Přítomný dražitel prohlašuje, že za těchto podmínek odmítá dražit“, pak toto
dražitel P. neuvedl, ale po sdělení soudcem JUDr. L., že nebude dražit vzhledem k návrhu
oprávněné, stále JUDr. L. vytýkal, že to, že nebude dražit mu mohl sdělit předchozí den do
telefonu, když tuto informaci mu odmítl sdělit s tím, že po telefonu se informace nesdělují, a ne
ho nechat přijet spoustu kilometrů a složit jistotu a pak mu teprve sdělit, že se dražit nebude.
Zájem dražit měl. Ona protokolovala podle diktátu soudce.
Z obsahu protokolu sepsaného u Okresního soudu v Litoměřicích dne 5. 11. 2012
s JUDr. Š. L., o průběhu dražebního jednání dne 26. 10. 2012 ve věci 1 E 827/99 (od soudu byla
přítomna JUDr. Alena Herčíková, místopředsedkyně soudu), že poté, co seznámil dražitele s
výpisem z LV, s návrhem oprávněné strany na vydání nové dražební vyhlášky, kde by se dražily
pozemky v celku a nikoliv jednotlivě a tedy i o změně ceny, poučil ho podle §5 o. s. ř. o tom, že
proti usnesení o stanovení nové, nižší ceny může být podáno odvolání a nelze proto říct, kdy se
bude dražit znovu. Po dotazu, zda za těchto podmínek bude dražit, dražitel odpověděl, že za
takových podmínek nemá zájem dražit. Jednání skončilo, byl mu předán protokol. V jednací síni
k protokolaci nic nenamítal. Až po nějaké době ho chtěl navštívit v kanceláři, soudce s ním jednal
na chodbě a odmítl na jeho žádost jít do jednací síně a provést dražbu. Když jeho žádost odmítl,
začal se rozčilovat, že jel k soudu zbytečně. Dále se JUDr. L. vyjádřil ke své praxi i v jiných
věcech s tím, že pokud se vyskytne nějaký problém, jedná stejně, z opatrnosti nedraží.
Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl kárný soud k závěru, že návrh
je důvodný.
Kárně obviněný soudce při protokolaci o průběhu dražebním jednání dne 26. 10. 2012
ve věci 1 E 827/99 nepostupoval správně a nezaznamenal do protokolu o jednání jeho skutečný
průběh, ale uvedl do protokolu takové skutečnosti, které odůvodňovaly jeho další postup, tedy
nekonání dražby, přestože jediný přítomný dražitel chtěl dražit, nebyl však vyzván, aby činil
podání.
Po nařízení dražebního jednání na den 26. 10. 2012 a poté, co do spisu1 E 827/99 došlo
dne 31. 8. 2012 podání právní zástupkyně oprávněného, které si kárně obviněný soudce vyložil,
mimo jiné, tak, že jde o žádost o změnu dražební vyhlášky a změnu ceny dražených pozemků,
což by mohlo být podle něj důvodem pro odročení dražebního jednání (viz tvrzení kárně
obviněného u ústního jednání kárného soudu dne 23. 5. 2013, strana 56 spisu 13 Kss 1/2013
NSS), kárně obviněný soudce přestože do dražebního jednání zbývaly ještě téměř dva měsíce,
nařízené dražební jednání neodročil, ani si nevyžádal od právní zástupkyně oprávněného
vyjasnění, zda skutečně požaduje změnu ceny dražených pozemků, pouze jí sdělil, že do dne
dražebního jednání nebude rozhodnuto o vydání jí požadovaného opravného usnesení. Takto
postupoval, přestože byl rozhodnut dne 26. 10. 2012 nedražit, protože do protokolu před
Okresním soudem v Litoměřicích dne 5. 11. 2012 uvedl: „ …pokud se vyskytne nějaký problém,
jednám stejně, z opatrnosti nedražím.“ O tom, že byl kárně obviněný soudce rozhodnut dne
26. 10. 2012 nedražit svědčí i výpověď svědka L. P., podle které dne 26. 10. 2012 před započetím
jednání ve věci 1 E 827/99 jej na chodbě před jednací síní oslovil kárně obviněný soudce a sdělil
mu, že dnešní dražební jednání se konat nebude. Sdělení soudce svědka rozčílilo a i poté, co
vstoupil do jednací síně stále se, podle svědkyně T. P., dotazoval, proč nemůže dražit a projevoval
velký zájem dražit, přičemž kárně obviněný soudce mu vysvětlil, že to je z důvodu přípisu právní
zástupkyně oprávněného, který mu také přečetl, což kárně obviněný soudce připouští např. ve
svém vyjádření ke kárnému návrhu ze dne 20. 2. 2013. Kárně obviněný soudce pak svůj další
postup ve věci a protokolaci o dražebním jednání dne 26. 10. 2012 vysvětluje tím, že svědek v
postavení dražitele u dražebního jednání dne 26. 10. 2012 prohlásil poté, co jej kárně obviněný
soudce seznámil s obsahem spisu, že „(za) těchto podmínek nehodlá dražit“. Protokol o
dražebním jednání ze dne 26. 10. 2012 obsahuje takovýto údaj, avšak svědek L. P. vylučuje, že by
toto prohlášení učinil, protože dražit chtěl, a neslyšel, že by kárně obviněný soudce do protokolu
tato slova, tedy toto jeho údajné prohlášení, diktoval. Svědkyně T. P., která u uvedeného jednání
zapisovala vypověděla, že napsala to, co jí soudce nadiktoval, avšak sama takové prohlášení od
dražitele L. P. neslyšela, naopak ten se stále rozčiloval, proč nemůže dražit a dožadoval se toho,
aby mohl dražit. Svědkyně T. P. nebyla přítomna v jednací síni po celou dobu jednání kárně
obviněného soudce s dražitelem a nemohla tedy slyšet celou jejich komunikaci. Bylo tedy nutno
posoudit tvrzení kárně obviněného soudce a výpověď svědka L. P., kterou učinil po řádném
poučení svědka včetně trestních následků křivé výpovědi, s přihlédnutím ke všem ostatním
provedeným důkazům. Vzhledem ke všem zjištěným okolnostem má kárný soud za to, že nebylo
prokázáno tvrzení kárně obviněného soudce, že dražitel L. P. u dražebního jednání dne 26. 10.
2012 prohlásil, že nehodlá dražit. Kárný soud přihlížel i k další nesprávné protokolaci průběhu
dražebního jednání dne 26. 10. 2012, které podle obsahu protokolu kárně obviněný soudce
ukončil, protože „jediný dražitel neučinil ani nejnižší podání“, když z tvrzení kárně obviněného
soudce, svědka L. P. i svědkyně T. P. bylo prokázáno, že kárně obviněný soudce svědka L. P. jako
dražitele k činění podání (§336i o. s. ř.) nevyzval. Obrana kárně obviněného soudce, že vycházel
z toho, že přítomný jediný dražitel L. P. neměl zájem dražit, tedy nehodlal dražit, byla vyvrácena.
Důvodem, proč dne 26. 10. 2012 nebyly pozemky draženy nebyl důvod v nezájmu dražitele o
dražbu, neboť té se přítomný dražitel stále dožadoval, ale přesvědčení kárně obviněného soudce,
že v uvedený den nelze dražit vzhledem k přípisu právní zástupkyně oprávněného došlému do
spisu 31. 8. 2012, přičemž o tomto svém přesvědčení a rozhodnutí v uvedený den nedražit se
snažil přesvědčit i jediného přítomného dražitele, ve kterém vyvolal dojem, že se jedná o
odročení jednání, kdežto v protokolu o jednání kárně obviněný soudce uvedl, že ke dražbě
nedošlo, protože jediný dražitel neučinil ani nejnižší podání. Tedy kárně obviněný soudce
uzpůsobil obsah protokolu v rozporu s tím, jak jednání skutečně probíhalo. To vyvolalo v
dražiteli a svědku L. P. velké překvapení a vlnu nesouhlasu s takovýmto postupem kárně
obviněného soudce, které projevil již týž den podáním stížnosti na něj, kterou pak ještě písemně
doplnil.
Podle §80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., soudce a přísedící je povinen vykonávat
svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo
Pokračování 13 Kss 1/2013 - 88
narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
Kárný soud dospěl k závěru, že kárně obviněný soudce při dražebním jednání dne
26. 10. 2012 ve věci 1 E 827/99 Okresního soudu v Litoměřicích zaviněně porušil povinnosti
soudce vyplývající z výše citovaného §80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a tím ohrozil důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Porušení povinností kárně obviněného
soudce považuje kárný soud za závažné. Porušením povinností soudce se kárně obviněný soudce
dopustil kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., kárným proviněním soudce je zaviněné porušení
povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů.
Při úvaze o kárném opatření, které je třeba za spáchané kárné provinění kárně
obviněnému soudci uložit, přihlížel kárný soud jednak k závažnosti kárného provinění, jednak
k osobě kárně obviněného soudce a k tomu, zda se již v minulosti dopustil porušení povinnosti
soudce. Z osobního spisu kárně obviněného soudce vyplývá, že mu přípisem ze dne 12. 3. 2012
vytkla předsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., že ve věci
17 C 173/2007 (v níž byl dne 9. 2. 2012 podán návrh na vydání předběžného opatření, o němž
soudce rozhodl s datem 17. 2. 2012, věc předložil kanceláři 21. 2. 2012 a usnesení bylo vypraveno
k doručení 24. 2. 2012), nebyla dodržena lhůta podle §75c) odst. 2 o. s. ř. (k této věci náleží
stížnostní spis14 ST 5/2012). K této výtce kárný soud přihlížel. Pokud kárný navrhovatel
v návrhu odkazoval i na spis Spr 267/2008 – z jehož obsahu vyplývá, že přípisem ze dne
22. 3. 2010 vytkla místopředsedkyně Okresního soudu v Litoměřicích kárně obviněnému soudci
podle zákona č. 6/2002 Sb., průtahy ve věci 13 C 195/2007, v níž byla podána stížnost a byla
shledána důvodnou, přičemž vytýkací dopis převzal kárně obviněný soudce dne 29. 3. 2010
(k této věci náleží stížnostní spis 14 ST 5/2010), pak k této výtce kárný soud nepřihlížel, protože
nejde o výtku podle §88 a zákona č. 6/2002 Sb., (drobné nedostatky v práci nebo drobné
poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení
kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi
kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující), neboť
výtka nebyla uložena orgánem státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení
kárného řízení. Z hodnocení kárně obviněného soudce vypracovaného JUDr. Alenou
Herčíkovou, místopředsedkyní Okresního soudu v Litoměřicích vyplývá, že u Okresního soudu
v Litoměřicích pracuje kárně obviněný soudce od roku 2007 (má však mnohaletou praxi soudce
u jiných okresních soudů i u Krajského soudu v Ústí nad Labem), od počátku na úseku
exekučním, od 10. 4. 2013 pak na úseku civilním. Nelze mu upřít, že je pracovitý a svoji práci
vykonává bez ohledu na časovou náročnost, je to soudce i vzhledem ke svému věku zkušený
a pracovitý, nicméně výsledky jeho práce často neodpovídají úsilí, které na svoji práci vynakládá.
V jeho jednání lze rozeznat určité znaky zbrklosti, nesoustředěnosti a impulzivity. Tomuto
povahovému rysu lze přičítat i právě leckdy ne zcela standardní chování k účastníkům řízení. Svá
ústní jednání vede poměrně autoritativně a nekompromisně. Předseda Okresního soudu
v Litoměřicích se k osobě kárně obviněného soudce, kterého zná od podzimu roku 2012, vyjádřil
tak, že po převzetí civilního senátu, především v dubnu 2013, končí velké množství věcí, práci
se věnuje maximálně a kvalitně, což je pro soud důležité, protože je personálně špatně obsazen
(z 22 potřebných soudců práci vykonává 15) na soudu chybí 21 administrativních sil. Lidé jsou
unaveni a někdy dochází k chybám.
Vzhledem ke všem rozhodujícím výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že kárně
obviněný soudce nebyl dosud kárně trestán, má kárný soud za to, že přiměřeným kárným
opatřením za prokázané kárné provinění je snížení platu o 10% na dobu čtyř měsíců podle §88
odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu