ECLI:CZ:NSS:2013:2.AS.62.2013:26
sp. zn. 2 As 62/2013 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce N. H. H.,
zastoupeného JUDr. Irenou Slavíkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Wenzigova 5,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra – Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2013, č. j. 30 A 12/2012 - 71,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2013, č. j. 30 A 12/2012 - 71, byla
zamítnuta žaloba, kterou žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2012,
č. j. MV-63077-4/SO-2011, vydanému ve věci jeho žádosti o udělení povolení k přechodnému
pobytu. Tento rozsudek napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížností.
Nejvyšší správní soud se před meritorním posouzením věci zabýval tím, zda jsou splněny
všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti proběhnout a zjistil, že stěžovatel
za podanou kasační stížnost nezaplatil soudní poplatek. Proto jej výzvou ze dne 22. 8. 2013,
č. j. 2 As 62/2013 - 6, vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč;
zároveň jej poučil o následcích neuposlechnutí této výzvy a o tom, že má právo žádat
o osvobození od soudních poplatků. Tuto výzvu převzala zástupkyně stěžovatele dne 27. 8. 2013.
Přípisem ze dne 3. 9. 2013 požádala zástupkyně stěžovatele o prodloužení lhůty k zaplacení
soudního poplatku. Výzvou ze dne 10. 9. 2013, č. j. 2 As 62/2013 – 18, stanovil Nejvyšší správní
soud stěžovateli novou lhůtu k zaplacení soudního poplatku v délce dvou týdnů ode dne jejího
doručení; zároveň jej opakovaně poučil o následcích neuposlechnutí této výzvy a o tom,
že má právo žádat o osvobození od soudních poplatků. Tuto výzvu převzala zástupkyně
stěžovatele dne 13. 9. 2013, žádným způsobem však na ni nebylo reagováno.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti; dle §7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání
kasační stížnosti splatný okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí, dle
položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby zaplatil soudní
poplatek dokonce dvakrát; naposledy v dodatečně stanovené lhůtě dvou týdnů a poučil jej
i o následcích neuposlechnutí této výzvy. Stěžovatel prostřednictvím své zástupkyně výzvu
převzal, avšak ve stanovené lhůtě, ani později, soudní poplatek nezaplatil, ani nepožádal
o osvobození od soudních poplatků. Stěžovateli byla poslední výzva doručena v pátek
13. 9. 2013; konec dvoutýdenní lhůty pro zaplacení soudního poplatku tak připadl na pátek
27. 9. 2013 (§40 odst. 1 a 2 soudního řádu správního; dále jen „s. ř. s.“). Je tedy evidentní,
že soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen a není tak splněna esenciální
podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. S ohledem na uvedené skutečnosti zdejšímu soudu
nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že dne 25. 9. 2013 obdržel podání zástupkyně
stěžovatele, ve kterém vyjádřila vůli stěžovatele vzít kasační stížnost zpět. Toto podání však bylo
učiněno elektronickou poštou, bez připojeného elektronického podpisu, a nebylo doplněno
ve lhůtě tří dnů ve smyslu §37 odst. 2 s. ř. s.; k takovému procesnímu úkonu, kterým by bylo
disponováno řízením, tak Nejvyšší správní soud nemohl přihlížet. Ostatně postup, spočívající
v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, má přednost před jinými procesními
postupy soudu.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. října 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu