ECLI:CZ:NSS:2013:3.ADS.36.2013:16
sp. zn. 3 Ads 36/2013 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: M. L., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2012,
č. j. 34 Ad 57/2011 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 10. 7. 2012, č. j. 34 Ad 57/2011 - 29 (dále jen „napadený rozsudek“). Tímto
rozsudkem Krajský soud v Brně (dále též „krajský soud“) zamítl stěžovatelčinu žalobu
proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2011, č. j. X, jímž žalovaná zamítla její námitky proti
rozhodnutí ze dne 4. 5. 2011, č. j. X, a toto rozhodnutí potvrdila. V poučení napadeného
rozsudku bylo uvedeno, že kasační stížnost lze podat proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě dvou
týdnů ode dne jeho doručení, a to ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovatelce doručen
do vlastních rukou dne 15. 8. 2012. Kasační stížnost proti napadenému rozsudku byla podána
k poštovní přepravě dne 23. 5. 2013, a to podle prezentačního razítka pošty (nálepky) na obálce
založené ve spisu.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, jako
je včasné podání kasační stížnosti [§106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], řádné zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.), absence
dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§104 s. ř. s.), apod.
Kasační stížnost je opožděná.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto
usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 1
s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem
dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách
stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Nejvyšší správní soud považuje za prokázané, že napadený rozsudek byl stěžovatelce
doručen ve středu dne 15. 8. 2012. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tak počala běžet
následující den, tedy ve čtvrtek dne 16. 8. 2012 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve středu
dne 29. 8. 2012 (§40 odst. 2 s. ř. s.), neboť právě středa (15. 8. 2012) byla dnem, kdy došlo
ke skutečnosti určující počátek lhůty (tzn. doručení napadeného rozsudku). Stěžovatelka
tedy podala svou kasační stížnost proti napadenému rozsudku k poštovní přepravě
až po uplynutí dvoutýdenní zákonné lhůty k jejímu podání, přičemž zmeškání této lhůty čítá
dokonce necelých devět měsíců, neboť, jak je výše uvedeno, stěžovatelka podala kasační stížnost
k poštovní přepravě až dne 23. 5. 2013.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému rozsudku odmítl podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona, neboť byla podána
opožděně.
Z téhož důvodu Nejvyšší správní soud neodstraňoval další vady kasační stížnosti,
zejména nedostatek právního zastoupení stěžovatelky (§105 odst. 2 s. ř. s.), neboť opožděnost
kasační stížnosti je nezhojitelný nedostatek, pro který nelze řízení dále vést.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost
byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2013
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu