ECLI:CZ:NSS:2013:4.ANS.8.2013:25
sp. zn. 4 Ans 8/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: Ing. J. Š.,
proti žalované: Komise k projednávání přestupků města Mikulov, se sídlem Náměstí 1,
Mikulov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
21. 6. 2013, č. j. 30 A 74/2012 – 42,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 3. 9. 2012 se žalobce domáhal ochrany
proti nečinnosti žalované, kterou spatřoval ve skutečnosti, že ke dni podání žaloby dosud
nevydala rozhodnutí poté, co bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru
správního ze dne 11. 6. 2012, č. j. JMK 44835/2012, sp. zn. S-JMK 44835/2012 OSP, na základě
odvolání žalobce částečně zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2012, č. j. MUMI 12005483,
sp. zn. 2900/39446/2011/CIZH, ve věci přestupků proti občanskému soužití podle ustanovení
§49 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
kterých se měli dopustit S. V. a M. V., oba trvale bytem E. 18, M., a věc byla žalované vrácena
k novému projednání.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 6. 2013, č. j. 30 A 74/2012 – 42, žalobu odmítl
pro nesplnění podmínek řízení podle 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť shledal, že žalobce nesplnil
podmínku vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu
stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Krajský soud dále uvedl, že v posuzované
věci dne 28. 5. 2012 (správně 25. 8. 2012, pozn. Nejvyššího správního soudu) zanikla
odpovědnost za přestupky, o nichž bylo vedeno řízení, proto žalovaná postupem podle §76
odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích řízení zastavila, neboť podle §20 téhož zákona, přestupek
nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Ex lege tak zanikla povinnost správního
orgánu vydat rozhodnutí ve věci a řízení bylo zastaveno rozhodnutím o zastavení řízení ze dne
3. 9. 2012, č. j. MUMI 12026436, sp. zn. 2900/39446/2011/CIZH.
[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační
stížnost. Stěžovatel dále požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 10. 2013, č. j. 4 Ans 8/2013 – 18, zamítl
žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval jej, aby ve lhůtě
dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Vzhledem k tomu,
že podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti a soudní poplatek
uhrazen nebyl, Nejvyšší správní soud dále stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení
tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku
soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 5.000 Kč
a poučil jej, že jinak bude řízení zastaveno. Nejvyšší správní soud rovněž stěžovatele vyzval,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede,
z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2013,
č. j. 30 A 74/2012 – 42.
[5] Z údajů vyznačených na obálce, v níž bylo doručováno výše uvedené usnesení Nejvyššího
správního soudu, vyplývá, že stěžovatel dne 14. 10. 2013 odmítl bez uvedení důvodu převzetí
tohoto usnesení, přičemž byl písemně poučen o následcích odepření přijetí zásilky. Podle §50c
odst. 1 zákona č. 77/1963 Sb., Občanský soudní řád, odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout
doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno;
o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen. Lhůta 10 dnů určená Nejvyšším správním
soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v úterý dne 15. 10. 2013 a uplynula
ve čtvrtek dne 24. 10. 2013. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.
[6] Nejvyšší správní soud v této souvislosti dodává, že mu byl dne 29. 10. 2013 doručen
přípis, v němž stěžovatel žádá o doručení již zmíněného usnesení ze dne 4. 10. 2013,
č. j. 4 Ans 8/2013 – 18. S ohledem na tuto žádost Nejvyšší správní soud stěžovateli znovu zaslal
uvedené usnesení. Z obsahu doručenky obsažené ve spise vyplývá, že bylo stěžovateli doručeno
dne 5. 11. 2013, kdy si je osobně převzal. Ani toto opakované doručení předmětného usnesení
zdejšího soudu však stěžovatele nevedlo k zaplacení soudního poplatku.
[7] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
[8] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích,
které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory opakovanému zaslání výzvy a náležitému
poučení stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47
písm. c) s. ř. s.
[9] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2013
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu