ECLI:CZ:NSS:2013:4.APS.6.2012:53
sp. zn. 4 Aps 6/2012 - 53
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyň: a) OPZ PLUS, a.s.,
se sídlem Hradební 3, Praha 1, b) CHITON NEWS s.r.o., se sídlem Poděbradská 261/61,
Praha 9, zast. JUDr. Vladimírem Medkem, advokátem, se sídlem U Staré pošty 744, Frýdek-
Místek, proti žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Pod Sídlištěm
9/1800, Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně CHITON NEWS s.r.o. proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2012, č. j. 11 A 39/2012 - 91,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Obě žalobkyně podaly u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) žalobu na
ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle §82 a násl. soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“). V petitu žaloby navrhly, aby soud vydal tento rozsudek:
I. Zápis omezení vlastnického práva obchodní společnosti OPZ PLUS, a.s., se sídlem Praha 1, Hradební
3, Identifikační číslo: 452 74 835, k nemovitosti zapsané na listu vlastnictví číslo 1178, v katastru
nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, okres
Hl. m. Praha, obec Praha, katastrální území Kobylisy, tj. budovy - číslo popisné 1659 - bytový dům,
postavené na pozemku jiného vlastníka - číslo parcely 2364/140 o výměře 1.710 m2 - zastavěná plocha
a nádvoří, je pro rozpor se zákonem neplatný.
II. Žalovanému se přikazuje, aby obnovil stav před zásahem, tj. před zápisem omezení vlastnického práva
obchodní společnosti OPZ PLUS, a.s., se sídlem Praha 1, Hradební 3, Identifikační číslo: 452 74 83,
tak, že na listu vlastnictví číslo 1178, v části C LV, v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním
úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, okres Hl. m. Praha, obec Praha,
katastrální území Kobylisy, nebude zapsáno omezení vlastnického práva „Oznámení o zapsání
nemovitosti do soupisu konkursní podstaty na základě ze dne 31. 10. 2008“, a to do 3 dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
V žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu žalobkyně uvedly, že
OPZ PLUS, a.s. je vlastnicí budovy č. p. 1659 postavené na pozemku jiného vlastníka, která je
zapsána na LV č. 1178 pro katastrální území Kobylisy (dále jen „budova č. p. 1659“). Tato
nemovitost byla po prohlášení konkursu na OPZ PLUS, a.s. zapsána do soupisu její konkursní
podstaty, avšak na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005,
č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, byla společně s dalšími nemovitostmi z tohoto soupisu vyloučena
ve prospěch G.E.N. a.s. O vyloučení budovy ze soupisu konkursní podstaty sice bylo rozhodnuto
nezákonně, nicméně bez ohledu na tuto skutečnost se rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne
22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, vrátilo oprávnění s ní nakládat zpět na její vlastnici,
tedy na OPZ PLUS, a.s., jak se uvádí v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003,
č. j. 29 Odo 361/2001, i v komentáři k zákonu o konkursu a vyrovnání.
Proto žalobkyně mohly podle svého dalšího žalobního tvrzení mezi sebou uzavřít kupní
smlouvu ze dne 30. 1. 2006, na základě níž byla budova č. p. 1659 prodána
CHITON NEWS s.r.o. Tento převod vlastnického práva k uvedené nemovitosti byl uskutečněn,
neboť kvůli jejímu nezákonnému vyloučení ze soupisu konkursní podstaty hrozilo reálné
nebezpečí, že G.E.N. a.s. ji vloží do základního kapitálu některé z mnoha účelově založených
subjektů se zahraniční účastí. O návrhu na vklad vlastnického práva k této nemovitosti ve
prospěch CHITON NEWS s.r.o. však nebylo v řízení vedeném pod č. V-5582/2006 doposud
rozhodnuto. Následně žalovaný v rámci řízení č. Z-118956/2008 dne 17. 8. 2009 omezil zápisem
vlastnické právo OPZ PLUS, a.s. Učinil tak poznámkou o zapsání budovy č. p. 1659 do soupisu
konkursní podstaty, která je obsažena na listu vlastnictví číslo 1178 pro katastrální území
Kobylisy.
Uvedená poznámka však podle další žalobní námitky postrádá právně relevantní titul.
Žalovaný totiž podle listu vlastnictví číslo 1178 zapsal poznámku na základě listiny
nesrozumitelně označené jako „oznámení o zapsání nemovitosti do soupisu konkursní podstaty na základě
ze dne 31. 10. 2008“. Navíc podle informace o řízení č. Z-118956/2008 byl nejprve dne
29. 7. 2009 návrh na provedení zápisu zamítnut a teprve až poté byla učiněna poznámka
o zapsání budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty. Kromě toho ve sbírce listin
vztahujících se k řízení č. Z-118956/2008 nebylo založeno žádné rozhodnutí o provedení zápisu.
S tímto postupem žalovaného však podle žalobkyň nelze souhlasit. Platnost a účinnost
kupní smlouvy ze dne 30. 1. 2006 totiž vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 1998,
sp. zn. 31 Cdo 542/98, podle něhož skutečnost, že úpadce po prohlášení konkursu učinil právní
úkon týkající se majetku patřícího do konkursní podstaty, nemá sama o sobě za následek
neplatnost tohoto právního úkonu podle §39 občanského zákoníku. K omezení vlastnického
práva zápisem provedeným žalovaným by mohlo dojít pouze za předpokladu, kdyby kupní
smlouva ze dne 30. 1. 2006 byla pro konkursní podstatu nevýhodná. O nevýhodnosti a z toho
vyplývající neúčinnosti tohoto právního úkonu však nerozhoduje správce konkursní podstaty ani
katastrální úřad, nýbrž soud. Tomu však doposud návrh na vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy
ze dne 30. 1. 2006 nebyl podán, takže tuto nelze považovat za neúčinnou. V této souvislosti
žalobkyně odkázaly na rozsudek Vrchního soudu ze dne 8. 12. 2005, sp. zn. 15 Cmo 194/2005,
a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Odo 788/2006.
Žalobkyně rovněž namítly, že na oprávnění úpadce nakládat s předmětnou budovou
později nemohl nic změnit ani rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008,
č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, kterým byl bez dalšího zrušen shora uvedený rozsudek Vrchního
soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, jímž byla nemovitost vyloučena
ze soupisu konkursní podstaty. Toto zrušující rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž nelze považovat
za rozhodnutí státního orgánu, na jehož základě vzniklo vlastnictví k nemovitosti. Podle stávající
judikatury platí, že má-li být zápis vlastnického práva proveden záznamem, může se tak stát jen
na základě pravomocného rozhodnutí soudu, z něhož vyplývá právní vztah, který má být zapsán.
Přitom jen výrok rozhodnutí je způsobilý přivodit účinky, které zákon spojuje s jeho právní mocí
a vykonatelností, zatímco prostřednictvím odůvodnění rozhodnutí soud jen sděluje své skutkové
a právní závěry vyjádřené ve výroku, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2009,
sp. zn. 20 Cdo 2770/2007. Z výroku zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008,
č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, přitom nevyplývá žádný právní vztah, který by byl způsobilý zápisu.
Proto není možné souhlasit s názorem žalovaného a správkyně konkursní podstaty, že zrušujícím
rozsudkem Nejvyššího soudu byl obnoven stav před vydáním rozsudku Vrchního soudu v Praze
ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, a že budova č. p. 1659 tak byla v soupisu
konkursní podstaty nepřetržitě zapsána.
S ohledem na tato svá tvrzení tedy žalobkyně namítly, že uvedená nemovitost byla
vyloučena z konkursní podstaty, že OPZ PLUS, a.s. měla oprávnění s ní nakládat a že tak zde
nebyly dány podmínky pro omezení jejího vlastnického práva zápisem formou poznámky.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 10. 2010, č. j. 11 Ca 301/2009 - 36, ve
výroku I. odmítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly určení, že zápis omezení
vlastnického práva OPZ PLUS, a. s. k budově č. p. 1659 je pro rozpor se zákonem neplatný,
neboť v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu není soud
oprávněn rozhodovat o platnosti či neplatnosti konkrétního úkonu žalovaného, nýbrž mu toliko
může zakázat, aby pokračoval v porušování práv žalobce, případně nanejvýš přikázat obnovení
stavu před zásahem.
Dále městský soud ve výroku II. rozsudku ze dne 26. 10. 2010, č. j. 11 Ca 301/2009 - 36,
zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly přikázání, aby žalovaný obnovil stav před
zápisem omezení vlastnického práva OPZ PLUS, a.s. k budově č. p. 1659 tak, že na příslušném
listu vlastnictví nebude zapsáno omezení vlastnického práva „Oznámení o zapsání nemovitosti
do soupisu konkurzní podstaty na základě ze dne 31. 10. 2008“. Městský soud uvedl, že právní
řád umožňuje, aby se žalobkyně domáhaly svých práv prostřednictvím návrhu na provedení
opravy chyb v katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
č. 344/1992 Sb.“). Rozhodnutí o takovém návrhu pak po vyčerpání řádných opravných
prostředků ve správním řízení podléhá přezkoumání soudem v rámci žaloby proti rozhodnutí
správního orgánu. Ochrany nebo nápravy se tedy lze domáhat jinými právními prostředky,
a proto žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je podle §85 s. ř. s.
nepřípustná.
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 1. 2012, č. j. 4 Aps 4/2011 - 68, kasační
stížnost proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010, č. j. 11 Ca
301/2009 - 36, zamítl, neboť dospěl k témuž názoru, že návrhem žalobkyň na určení neplatnosti
zápisu omezení vlastnického práva OPZ PLUS, a.s. k budově č. p. 1659 se nelze zabývat a žalobu
je nutné v této části jako nepřípustnou odmítnout.
Naproti tomu Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 1. 2012, č. j. 4 Aps 4/2011 -
68, výrok II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010, č. j. 11 Ca 301/2009 - 36,
zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku Nejvyšší správní
soud odkázal na usnesení svého rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008 - 98,
podle něhož soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí
podle §7 a §8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 265/1992 Sb.“), se lze ve
správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo
donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s. Dále Nejvyšší správní soud poukázal na
obdobnou povahu poznámky a jejího zápisu do katastru nemovitostí a uzavřel, že také soudní
ochrany proti provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí podle §9 zákona č.
265/1992 Sb. je možné se ve správním soudnictví domáhat v řízení podle §82 a násl. s. ř. s.
V případě zápisu poznámkou lze podle rozsudku Nejvyššího správního soudu omyl při
vedení a obnově katastru opravit v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu podle §8 zákona
č. 344/1992 Sb. jen tehdy, když takový zápis byl proveden v rozporu s listinou. K takovému
zřejmému omylu při zápisu formou poznámky dochází kupříkladu při chybném přepisu údajů
uvedených na podkladové listině, při opomenutí zapsání některých údajů v ní uvedených či
naopak při zapsání údajů v ní vůbec neobsažených do katastru nemovitostí, jakož i při zápisu
provedeného bez listiny. Za zřejmý omyl však není možné považovat zápis formou poznámky na
základě listiny, u níž je předmětem právního posouzení její způsobilost doložit příslušnou právní
skutečnost vztahující se k nemovitosti. V takovém případě se lze soudní ochrany proti provedení
poznámky do katastru nemovitostí domáhat pouze v řízení o ochraně před nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s., v jehož rámci
soud posoudí, zda katastrálnímu úřadu doručené rozhodnutí příslušného orgánu či úkon třetí
osoby jsou způsobilé k zápisu do katastru nemovitostí formou poznámky.
Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že zápis poznámkou byl v dané věci proveden plně
v souladu s listinou, takže v posuzovaném případě se žalobkyně nemohly domáhat soudní
ochrany před zápisem poznámky žalobou proti rozhodnutí vydanému v řízení o opravě chyb
katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb. Naopak předmětem právního posouzení
je v dané věci to, zda oznámení správkyně konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008, které bylo
katastrálnímu úřadu doručeno na základě zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7.
2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, představuje listinu, na základě níž lze učinit poznámku
o zapsání budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty, a to za situace,
kdy tato nemovitost byla předtím rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005,
č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, ze soupisu konkursní podstaty pravomocně vyloučena. Taková
otázka může být na základě uvedených závěrů řešena jen v řízení o ochraně před nezákonným
zásahem správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s. a městský soud tedy pochybil, když dospěl
k závěru o nesplnění zákonných předpokladů pro vedení takového řízení.
Konečně Nejvyšší správní soud zavázal městský soud, aby v dalším řízení projednal
žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly, aby bylo žalovanému přikázáno obnovit stav před
zápisem omezení vlastnického práva OPZ PLUS, a.s. k příslušné nemovitosti. Městský soud měl
přitom za účelem posouzení zákonnosti tohoto zásahu důkladně vysvětlit, zda na základě
zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, mohlo
dojít k opětovnému zápisu budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty a zda tak oznámení
správkyně konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008 lze považovat za listinu způsobilou pro zápis
uvedené poznámky do katastru nemovitostí.
Městský soud v Praze v dalším řízení rozsudkem ze dne 22. 8. 2012, č. j. 11 A 39/2012 -
89, opětovně zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly přikázání, aby žalovaný obnovil
stav před zápisem omezení vlastnického práva OPZ PLUS, a.s. k budově č. p. 1659 tak, že na
příslušném listu vlastnictví nebude zapsáno omezení vlastnického práva „Oznámení o zapsání
nemovitosti do soupisu konkurzní podstaty na základě ze dne 31. 10. 2008“.
V odůvodnění tohoto rozsudku městský soud uvedl, že v posuzované věci byla
poznámka zapsána podle §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb., neboť oznámení správkyně
konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008 lze považovat za vyrozumění insolvenčního správce
o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než
dlužníka. Předmětná nemovitost je přitom zapsána v konkursní podstatě oprávněně. Rozsudkem
Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, se totiž s účinky ex tunc
obnovil stav, který tu byl před vydáním rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005,
č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229. Zrušením tohoto rozsudku tedy nastal stav, jako by tu pravomocný
excindační rozsudek nikdy nebyl a k vyloučení budovy č. p. 1659 ze soupisu konkursní podstaty
nedošlo. Oznámení správkyně konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008 o opětovném zápisu této
budovy do soupisu konkursní podstaty je proto možné považovat za listinu způsobilou pro zápis
poznámky do katastru nemovitostí. Žalobkyně CHITON NEWS s.r.o., jež nabyla předmětnou
nemovitost před vydáním rozhodnutí o dovolání, je chráněna podle příslušných ustanovení
občanského soudního řádu, občanského zákoníku i obchodního zákoníku a svých práv se může
domáhat rovněž v rámci řízení o konkursu. Postup žalovaného však v tomto směru nevykazoval
znaky nezákonného zásahu správního orgánu, neboť platná právní úprava mu neumožňuje
zkoumat a vykládat obsah rozhodnutí soudu vydaného v dovolacím řízení. Jeho povinností
naopak bylo zapsat příslušnou poznámku po předložení zákonem stanovené listiny subjektem
v zákoně uvedeným.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně CHITON NEWS s.r.o. (dále jen „stěžovatelka“)
v zákonem stanovené lhůtě kasační stížnost. V ní namítla, že na základě rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, se v dané věci automaticky neobnovil
původní stav. Podle judikatury představované kupříkladu rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne
27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 34/2003, totiž v případech, kdy byl majetek původně sepsán
v konkursní podstatě jako vlastnictví úpadce a následně došlo k jeho vyloučení, přichází v úvahu
opětovný zápis do konkursní podstaty jen za předpokladu, že poté co tento majetek konkursní
podstatu opustil, vznikl nový důvod pro jeho soupis. Jinými slovy řečeno, měla-li správkyně
konkursní podstaty za to, že OPZ PLUS, a.s. nepřestala být vlastnicí sporné nemovitosti, nic jí
nebránilo v tom, aby přikročila k jejímu opětovnému zápisu do tohoto soupisu s uvedením
nového důvodu a aby umožnila osobám tímto opětovným soupisem dotčeným hájit svá práva
prostřednictvím vylučovací žaloby. Správkyně konkursní podstaty však v oznámení ze dne 31. 10.
2008 neuvedla žádný nový důvod pro zápis budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty,
takže na základě této listiny nebylo možné učinit poznámku do katastru nemovitostí. S ohledem
na tyto skutečnosti stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu
v Praze ze dne 22. 8. 2012, č. j. 11 A 39/2012 - 91, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně OPZ PLUS, a.s. se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne
27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 34/2003 vyslovil pouze k těm případům, kdy byl majetek původně
sepsán v konkursní podstatě jako vlastnictví úpadce a následně došlo k jeho zpeněžení prodejem
mimo dražbu způsobem, který zakládá neplatnost kupní smlouvy. V takových případech vzniká
nový důvod pro sepsání majetku do konkursní podstaty spočívající v neplatnosti právního úkonu,
jímž byl majetek převeden na třetí osobu, a správci konkursní podstaty nezbývá, než přikročit
k jeho opětovnému soupisu.
V dané věci se však o žádný takový případ podle žalovaného nejedná. Budova č. p. 1659
byla a je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnictví OPZ PLUS, a.s. a k žádnému zpeněžení
této nemovitosti během konkursního řízení nedošlo. Nikdy tu ani nevznikl žádný nový důvod
pro sepsání majetku do konkursní podstaty. Ten zůstává stále stejný, neboť se jedná o majetek ve
vlastnictví úpadce. Konečně ani nelze hovořit o tom, že by předmětná nemovitost vůbec někdy
opustila konkursní podstatu, neboť po zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne
22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005-229, kterým byla nemovitost ze soupisu konkursní podstaty
vyloučena, došlo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292,
s účinky od počátku (ex tunc) k obnovení stavu, který tu byl před vydáním nesprávného rozsudku
Vrchního soudu v Praze.
Snaha stěžovatelky aplikovat závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006,
sp. zn. 29 Odo 34/2003, na případy, na které tato judikatura nedopadá, by navíc podle
žalovaného vedla k absurdním závěrům. Jedná se právě například o situaci, kdy bylo nesprávné
pravomocné rozhodnutí o vyloučení nemovitosti evidované ve vlastnictví úpadce ze soupisu
konkursní podstaty zrušeno Nejvyšším soudem. Důvod pro sepsání majetku do konkursní
podstaty se za takových okolností nemění, neboť se stále jedná o majetek ve vlastnictví úpadce.
Správce konkursní podstaty, který by uvažoval jako stěžovatelka, by se tak po rozhodnutí
Nejvyššího soudu ocitl v neřešitelné situaci. Věděl by sice, že nemovitost do konkursní podstaty
ze zákona patří, avšak pro absenci nového důvodu pro soupis by nemohla být nemovitost
v konkursní podstatě zapsána a nebylo by tudíž ani možné přikročit k jejímu zpeněžení. Závěry
stěžovatelky, jež k takovému nepřijatelnému závěru vedou, je proto nutné odmítnout i s použitím
výkladového argumentu reductione ad absurdum.
Správnost právního závěru, podle něhož se zrušením pravomocného, avšak nesprávného
soudního rozhodnutí týkajícího se právních skutečností, o kterých se do katastru nemovitostí
provádí zápis poznámkou, od počátku obnovuje původní stav, dále podle žalovaného potvrzuje
i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, a rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2011, č. j. 4 Aps 3/2010 - 354.
Ze všech výše uvedených důvodů tak žalovaný ve shodě s napadeným rozsudkem uzavírá,
že budova č. p. 1659 je zapsána v konkursní podstatě OPZ PLUS, a.s. oprávněně, protože
rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, se obnovil stav
před vydáním rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005-229,
s účinky ex tunc. Zrušením tohoto nesprávného rozsudku nastal stav, jako by tu pravomocný
excindační rozsudek nikdy nebyl a k vyloučení budovy č. p. 1659 ze soupisu konkursní podstaty
vůbec nedošlo. Oznámení správkyně konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008, jehož přílohou je
již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006-292, tedy zcela
nepochybně představuje listinu, na základě které bylo možné učinit poznámku o obnovení zápisu
předmětné nemovitosti do soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. Za této situace bylo
povinností správního orgánu tuto poznámku do katastru nemovitostí zapsat.
S ohledem na všechny tyto skutečnosti žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl
její zamítnutí.
K tomuto vyjádření žalovaného zaslala stěžovatelka repliku, v níž zopakovala svá tvrzení
uvedená v žalobě a v kasační stížnosti. Dále s odkazem na judikaturu Ústavního soudu a soudů
rozhodujících v občanském soudním řízení doplnila, že pokud úpadce v průběhu konkursu učiní
úkon, který je výhodný pro konkursní podstatu, jako například kupní smlouvu, a správce
konkursní podstaty ji nenapadne odpůrčí žalobou u soudu, je tato kupní smlouva vždy platná
a zavazuje správce konkursní podstaty, který je povinen tuto smlouvu splnit. Proto katastrální
úřad neměl na předmětný list vlastnictví zapsat poznámku o zápise nemovitosti do soupisu
konkursní podstaty, případně měl řízení o zápisu poznámky přerušit do doby, než bude
rozhodnuto v řízeních, které zápisu poznámky předcházejí. Žalovaným citovaný rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, se týká předběžného opatření
a důsledků jeho následného zrušení, takže tento judikát je pro posuzovanou věc nepoužitelný.
Stávající situace způsobuje nemožnost vést spor o vyloučení nemovitosti z konkrétní podstaty,
protože kupní smlouva nenabyla díky průtahům katastrálního úřadu účinnosti. Tato kupní
smlouva, která byla uzavřena mezi oběma žalobkyněmi, je přitom platná a zavazuje nejen správce
konkursní podstaty, nýbrž i katastrální úřad. Zákon o konkursu a vyrovnání nezná obnovení
soupisu konkursní podstaty s účinky ex tunc. Správce konkursní podstaty může vzniklou situaci
řešit pouze tím, že nalezne skutečně nový důvod pro zápis do soupisu konkursní podstaty nebo
že uplatní náhradu škody vzniklou z titulu nezákonného rozsudku. O nedůvodnosti poznámky
svědčí i nová skutečnost, která spočívá v objektivním překonání úpadku, v důsledku čehož bylo
vydáno dosud nepravomocné usnesení o zrušení konkurzu na OPZ PLUS, a.s. Podle
stěžovatelky tedy listiny předložené správkyní konkursní podstaty nebyly způsobilé potvrdit
soulad zápisu předmětné nemovitosti do soupisu konkursní podstaty se zákonem a judikaturou.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v souladu
s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež byly stěžovatelkou
v kasační stížnosti uplatněny. Neshledal přitom vady, k nimž by podle §109 odst. 4 s. ř. s. musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
V soudním spise jsou založeny přílohy stěžovatelky a žalovaného, z nichž vyplývají
následující rozhodné skutečnosti:
Na základě prohlášení představenstva žalobkyně OPZ PLUS, a.s. ze dne 28. 11. 1995
o nepeněžitém vkladu byla vložena do základního jmění C-majetkový fond, a.s. budova
č. p. 1659. Toto prohlášení podepsali za žalobkyni OPZ PLUS, a.s. členové jejího představenstva
Ing. T. a Ing. P., kteří dne 1. 12. 1995 podali i návrh na zahájení řízení o povolení
vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí. Budova č. p. 1659 byla zapsána do obchodního
rejstříku jako vklad do základního jmění C-majetkový fond, a.s. a zároveň byla tato nemovitost
zapsána i do katastru nemovitostí jako vlastnictví této společnosti. Následně však Městský soud
v Praze rozsudkem ze dne 14. 5. 2000, č. j. 36 Cm 329/2000 - 177, určil za vlastníka budovy
č. p. 1659 žalobkyni OPZ PLUS, a.s. Po prohlášení konkursu na její majetek byla budova
č. p. 1659 zapsána do soupisu konkursní podstaty.
Společnost G.E.N., a.s. jako právní nástupkyně C-majetkový fond, a.s. však podala žalobu
na vyloučení věcí ze soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. Tuto žalobu však zamítl
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 12. 2004, č. j. 46 Cm 166/2001 - 182. Z notářského
zápisu NZ 190/05, N 214/95 o osvědčení průběhu valné hromady OPZ PLUS, a.s. konané dne
1. 11. 1995 totiž zjistil, že Ing. T. a Ing. P. odstoupili tento den ze svých funkcí v představenstvu
společnosti a byli zvoleni za členy její dozorčí rady. Na základě tohoto zjištění dospěl soud
prvního stupně k závěru, že oprávnění členů představenstva jednat za akciovou společnost
skončila zánikem této jejich funkce bez ohledu na to, zda byli zapsáni v obchodním rejstříku,
neboť funkce člena dozorčí rady je neslučitelná s výkonem funkce člena představenstva
společnosti. Pokud tedy Ing. T. a Ing. P. jednali jako členové představenstva OPZ PLUS, a.s. po
1. 11. 1995, je takový úkon absolutně neplatný. Společnost G.E.N., a.s. se přitom nemůže
dovolávat ani ochrany práv třetích osob, neboť při jejím personálním propojení s žalobkyní OPZ
PLUS, a.s. musela vědět, že za OPZ PLUS, a.s. jednají neoprávněné osoby. OPZ PLUS, a.s. tedy
platně nevložila budovu č. p. 1659 do základního jmění právní předchůdkyně G.E.N., a.s. a ta se
tak nestala její vlastnicí. Proto byla uvedená nemovitost důvodně zapsána do soupisu konkursní
podstaty OPZ PLUS, a.s.
Vrchní soud v Praze však rozsudkem ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229,
změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2004, č. j. 46 Cm 166/2001 - 182, tak,
že ze soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. vyloučil mimo jiné i budovu č. p. 1659.
Odvolací soud totiž na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že Ing. T. a Ing. P. byli
v době navýšení základního jmění G.E.N., a.s. (28. 11. 1995) o tuto nemovitost oprávněni jednat
za OPZ PLUS, a.s., byť ze svých funkcí již odstoupili (1. 11. 1995). Zápis nových členů
statutárního orgánu představenstva měl totiž v té době povahu konstitutivní, takže oprávnění
členů statutárního orgánu jednat za společnost trvalo až do doby změny zápisu v obchodním
rejstříku. Právní předchůdkyně G.E.N., a.s. se tedy stala vlastnicí budovy č. p. 1659, a proto tato
věc musí být vyloučena ze soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s.
Po vydání tohoto rozsudku Vrchního soudu v Praze uzavřela žalobkyně OPZ PLUS, a.s.
se stěžovatelkou CHITON NEWS s.r.o. kupní smlouvu o převodu nemovitosti ze dne
30. 1. 2006, v níž prohlásila, že po vyloučení budovy č. p. 1659 z konkursní podstaty je oprávněna
s ní neomezeně nakládat a kupní smlouvou ji prodává stěžovatelce. Obě společnosti podaly návrh
na vklad vlastnického práva k této nemovitosti do katastru nemovitostí. Vlastnické právo
k budově č. p. 1659 však ve prospěch stěžovatelky nebylo žalovaným zapsáno a ve výpise
z katastru nemovitostí je jako její vlastnice nadále vedena žalobkyně OPZ PLUS, a.s.
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, rozsudek
Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, zrušil v té části
měnícího výroku o věci samé, kterou odvolací soud rozhodl o vyloučení budovy č. p. 1659 ze
soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. V odůvodnění tohoto rozsudku Nejvyšší soud
uvedl, že pro zánik oprávnění činit jménem společnosti právní úkony nevyžaduje obchodní
zákoník jako podmínku výmaz člena statutárního orgánu z obchodního rejstříku. Obchodní
společnost sice zavazuje právní úkon toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán jako člen
statutárního orgánu, i když jím není. Podmínkou toho však je, aby třetí osoba, vůči níž byl právní
úkon učiněn, byla v dobré víře, že jedná s členem statutárního orgánu oprávněným jednat za
společnost.
Následně správkyně konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. zaslala žalovanému oznámení
o zápisu nemovitosti do soupisu konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008, ve kterém sdělila, že na
základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, obnovila
zápis budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty OPZ PLUS, a.s. Toto oznámení obdržel
žalovaný dne 4. 11. 2008 a v řízení č. Z-118956/2008 provedl dne 17. 8. 2009 záznam do katastru
nemovitostí formou poznámky. Ta se zmiňuje o zapsání budovy č. p. 1659 do konkursní
podstaty OPZ PLUS, a.s. a odkazuje na listinu označenou jako „Oznámení o zapsání nemovitosti do
soupisu konkursní podstaty na základě ze dne 31. 10. 2008“.
Podle §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. [p]oznámku zapíše katastrální úřad na
základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, vyvlastňovacího úřadu,
soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu,insolvenčního
správce, Státního pozemkového úřadu, jiného správního orgánu či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má
být poznámka zapsána na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, správou
nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, na základě exekučního příkazu k prodeji
nemovitosti, exekučního příkazu k prodeji podniku, na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
nemovitosti, o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením
podniku, na základě usnesení o nařízení prodeje podniku v dražbě, na základě usnesení o dražební vyhlášce
o prodeji nemovitosti, na základě vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle
katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, na základě usnesení o nařízení předběžného opatření,
na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, na základě žádosti o vyvlastnění práv
k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu, na základě oznámení Státního
pozemkového úřadu o zahájení pozemkových úprav, na základě pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového
úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav, na základě pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu
o výměně nebo přechodu vlastnických práv nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění
vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým
zákon takové omezení spojuje.
Podle §9 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. [p]ři zápisu poznámkou se postupuje přiměřeně podle
§8.
Podle §8 zákona č. 265/1992 Sb. [p]říslušný orgán republiky zjistí, zda je předložená listina bez
chyb v psaní nebo počtech a bez jiných zřejmých nesprávností. Je-li listina vyhotovena státním orgánem nebo jiná
listina způsobilá k vykonání záznamu, provede příslušný orgán republiky zápis do katastru, jinak vrátí listinu
tomu, kdo ji vyhotovil.
V dané věci po prohlášení konkursu na žalobkyni OPZ PLUS, a.s., k němuž došlo dne
29. 3. 2000, a po určení vlastnictví budovy č. p. 1659 ve prospěch žalobkyně OPZ PLUS, a.s.
rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2000, č. j. 36 Cm 329/2000 - 177, musela být
tato nemovitost zahrnuta do soupisu konkursní podstaty žalobkyně OPZ PLUS, a.s., neboť do ní
podle §6 odst. 1 a 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon č. 328/1991 Sb.“), náleží majetek, který patřil dlužníkovi v den
prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu.
Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229,
však byla budova č. p. 1659 vyloučena ze soupisu konkursní podstaty žalobkyně OPZ PLUS, a.s.,
takže po vydání tohoto rozsudku zde nebyl dán žádný důvod k tomu, aby v katastru nemovitostí
byla učiněna poznámka o zapsání uvedené nemovitosti do soupisu konkursní podstaty.
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. j. 13 Cmo 200/2005 - 229, však
byl v řízení o dovolání zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29
Odo 840/2006 - 292, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2008.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu platí, že je-li k dovolání, k ústavní stížnosti
nebo k jinému opravnému prostředku zrušeno pravomocné rozhodnutí soudu o vyloučení věci
ze soupisu konkursní podstaty, dochází k sistování jeho účinků. Právní mocí zrušujícího
rozhodnutí tak nastane stav, kdy rozhodnutí o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty již
neexistuje a věc se stává opět majetkem úpadce. Řízení o žalobě na vyloučení věci ze soupisu
konkursní podstaty je pak znovu ve fázi před rozhodnutím, jehož výsledek nelze předjímat.
Rozhodnutím Nejvyššího soudu dochází k zrušení pravomocného rozsudku ve výroku
o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty a tímto zrušovacím rozhodnutím je správce
konkursní podstaty vázán. Jestliže se totiž pravomocný rozsudek soudu o vyloučení věci
z konkursní podstaty úpadce považuje za rozhodnutí, na základě něhož musí správce příslušnou
věc z konkursní podstaty vyloučit, pak naopak soudní rozhodnutí, jímž se takový pravomocný
rozsudek zrušuje, musí být pokládáno za rozhodnutí, na základě něhož musí správce věc znovu
zapsat do soupisu konkursní podstaty a obnovit tak údaje, které v něm byly evidovány před
pravomocným rozsudkem soudu.
Za situace, kdy Nejvyšší soud v řízení o dovolání zruší pravomocný rozsudek soudu
o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty, musí tedy správce konkursní podstaty tuto věc
opětovně zapsat do soupisu konkursní podstaty úpadce, aby tato mohla být případně zpeněžena
ve prospěch konkursních věřitelů.
V dané věci proto správkyně konkursní podstaty nepochybila, když po vydání zrušujícího
rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, č. j. 29 Odo 840/2006 - 292, obnovila předchozí
stav a do soupisu konkursní podstaty žalobkyně OPZ PLUS, a.s. opětovně zapsala budovu
č. p. 1659.
Uvedená nemovitost byla podle katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně
OPZ PLUS, a.s., takže poznámka o jejím zápisu do soupisu konkursní podstaty nemohla být
učiněna na základě vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle
katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, jak se nesprávně uvádí v napadeném
rozsudku městského soudu. Nicméně zápis budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty
žalobkyně OPZ PLUS, a.s., o kterém učinila správkyně konkursní podstaty oznámení ze dne
31. 10. 2008, je možné považovat ve smyslu §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. za
rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nakládat s předmětem práva
zapsaným v katastru. Od zapsání věci do soupisu konkursní podstaty s ní totiž může nakládat
pouze správce konkursní podstaty nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas (§18 odst. 3
zákona č. 328/1991 Sb. ve spojení s §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů).
Oznámení správkyně konkursní podstaty ze dne 31. 10. 2008 je tedy možné považovat za
listinu způsobilou k provedení poznámky o zapsání budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní
podstaty žalobkyně OPZ PLUS, a.s. Žalovaný tedy nepochybil, když tuto poznámku zapsal do
katastru nemovitostí.
Uvedená poznámka sice odkazuje na listinu, která byla poněkud nepřesně označena jako
„Oznámení o zapsání nemovitosti do soupisu konkursní podstaty na základě ze dne 31. 10. 2008“, nicméně
z tohoto odkazu je zcela zřejmé, že poznámka byla provedena na základě zápisu příslušné
nemovitosti do soupisu konkursní podstaty, o němž bylo katastrálnímu úřadu učiněno oznámení
ze dne 31. 10. 2008.
Rovněž není rozhodné, že uvedená poznámka byla zapsána do katastru nemovitostí až po
opakovaných urgencích správkyně konkursní podstaty a za více než devět měsíců po předání
jejího oznámení ze dne 31. 10. 2008 žalovanému, neboť ten na základě shora uvedených
skutečností učinil uvedený zápis do katastru nemovitostí v souladu se zákonem.
Dále se nelze ztotožnit s námitkou stěžovatelky, podle níž musel pro opětovný zápis
budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty existovat nový důvod. Nejvyšší soud
v rozsudku ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 34/2003, na něhož stěžovatelka v této souvislosti
odkázala, se zabýval případem, kdy byl majetek původně sepsán v konkursní podstatě jako
vlastnictví úpadce a následně došlo k jeho zpeněžení prodejem mimo dražbu způsobem, který
založil neplatnost smlouvy. V posuzované věci se však o neplatnost právního úkonu nejednalo
a v ní žádný nový důvod pro sepsání majetku do konkursní podstaty nevznikl. Důvod soupisu je
totiž stále stejný a spočívá v tom, že budova č. p. 1659 je ve vlastnictví úpadce, tedy žalobkyně
OPZ PLUS, a.s.
Otázkami nezapsání vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě kupní
smlouvy ze dne 30. 1. 2006 uzavřené mezi žalobkyní OPZ PLUS, a.s. a stěžovatelkou CHITON
NEWS s.r.o. a platností této smlouvy se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat. Předmětem
posuzované věci je totiž žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, který
podle tvrzení stěžovatelky spočívá v provedení poznámky žalovaného o zápisu budovy č. p. 1659
do soupisu konkursní podstaty žalobkyně OPZ PLUS, a.s., a nikoliv žaloba ve věci vkladu práva
k nemovitosti, o níž rozhodují soudy v občanském soudním řízení podle části páté občanského
soudního řádu.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti lze tedy uzavřít, že zásah žalovaného spočívající
v zápisu poznámky o zapsání budovy č. p. 1659 do soupisu konkursní podstaty žalobkyně OPZ
PLUS, a.s. byl proveden v souladu se zákonem, takže Městský soud v Praze nepochybil, když
takový závěr učinil. Kasační stížnost proti napadenému rozsudku není důvodná, a proto ji
Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl. Současně v souladu s §120
a §60 odst. 1 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, neboť stěžovatelka CHITON NEWS s.r.o. ani žalobkyně OPZ PLUS, a.s.
v něm neměly úspěch a žalovanému v něm nevznikly náklady přesahující rámec jeho běžné
úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2013
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu