ECLI:CZ:NSS:2013:4.AS.115.2013:17
sp. zn. 4 As 115/2013 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. D. D.,
zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013, č. j. 9 Af 9/2010 – 51,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností podanou dne 17. 7. 2013 domáhá
zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013, č. j. 9 Af 9/2010 – 51, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha (nyní Generální ředitelství cel)
ze dne 25. 11. 2009, č. j. 12796/09-1701-21. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
stěžovatelovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu Praha D8 ze dne 16. 6. 2009,
č. j. 10095/2009-176500-021, jímž mu byla uložena pokuta ve výši 65.000 Kč jako fyzické osobě
podnikající na základě živnostenského zákona, protože dne 21. 5. 2008 nabízel k prodeji,
prodával a skladoval v prodejním stánku č. 605 a v přilehlém skladu umístěném v areálu Pražské
tržnice v Praze 7 zboží nebo výrobky (v počtu 111 kusů) porušující některá práva duševního
vlastnictví, opatřené označením, které je padělkem nebo napodobeninou registrované ochranné
známky nebo je s touto ochrannou známkou zaměnitelné. Tím porušil zákaz používání nekalých
obchodních praktik podle §4 odst. 3 ve spojení s §5 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele a naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle §24 odst. 1 písm. a) zákona
o ochraně spotřebitele. Dalšími výroky tohoto rozhodnutí bylo stěžovateli uloženo propadnutí
zajištěných výrobků a povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 1.000 Kč.
Jelikož z podané kasační stížnosti nebylo seznatelné, z jakých konkrétních důvodů
stěžovatel rozsudek městského soudu napadá a stěžovatel současně s jejím podáním nezaplatil
příslušný soudní poplatek, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25. 7. 2013,
č. j. 4 As 115/2013 – 7, jednak k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši
5.000 Kč, jednak k doplnění kasační stížnosti uvedením důvodů, z nichž rozsudek městského
soudu napadá.
V přípise ze dne 31. 7. 2013 podaném Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím svého
právního zástupce Mgr. Marka Čechovského, advokáta, uvedl stěžovatel následující: „Dnešního dne
bere žalobce tuto svou kasační stížnost prostřednictvím svého právního zástupce výslovně a v celém rozsahu zpět.“
Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Jak
stanoví §47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle Nejvyššího správního soudu je projev vůle stěžovatele ze dne 31. 7. 2013 zcela
jednoznačný, určitý a nevzbuzující pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením. Z toho důvodu ho lze nepochybně považovat za zpětvzetí
kasační stížnosti ve smyslu §37 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s §47
písm. a) s. ř. s. použitým přiměřeně podle §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
Vzhledem k tomu, že řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno, podle §60 odst. 3 věty
první s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto
řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2013
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu