ECLI:CZ:NSS:2013:4.AS.86.2013:22
sp. zn. 4 As 86/2013 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: J. P., zast.
Mgr. Magdalenou Kubečkovou, advokátkou, se sídlem Haštalská č. 27, Praha 1, proti
žalovanému: Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, se sídlem nám. Dr. E. Beneše č. 24,
Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem -
pobočka v Liberci ze dne 25. 4. 2013, č. j. 63 A 11/2012 - 55, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 25. 4. 2013, č. j. 63 A 11/2012 -
55, se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 25. 4. 2013,
č. j. 63 A 11/2012 - 55, byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne
31. 7. 2012, č. j. KRPL-43383-22/ČJ-2012-1800DP, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce
proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení ve věci rozhodnutí o žalobcově přestupku
vydaném v blokovém řízení.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost ze dne
23. 5. 2013, v níž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh stěžovatel
nijak neodůvodnil.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil podáním
ze dne 15. 7. 2013, v němž žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhodnotil
jako nedůvodnou, neboť rozsudek krajského soudu nezměnil právní sféru stěžovatele. Stěžovateli
nebylo bráněno v tom, aby jeho přestupek byl projednán ve správním řízení před správním
orgánem, kde mohl uplatnit námitku jednání v krajní nouzi. Pokud se stěžovatel rozhodl jinak,
zbavil se možnosti napadnout rozhodnutí o přestupku řádným opravným prostředkem.
Podmínky využití odvolání žalovaný považuje za základní podmínku obnovy řízení,
proto stěžovatel nebyl oprávněn podat žádost o obnovu řízení.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba,
aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, která je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému
soudnímu rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem
na poměry konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí
u tohoto stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[6] Ve smyslu právě uvedeného tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatel (zde žalobce). Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel dostatečně určitě tvrdit
a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé
řízení o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní
vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně
individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 – 74, všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz). Uvedené požadavky stěžovatel v posuzovaném případě nesplnil. V návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouze odkázal na příslušnou právní úpravu,
aniž by tuto argumentaci jakkoli rozvedl a důkazně podepřel. Z tohoto důvodu není naplněna
jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. v podobě tvrzení
a prokázání vzniku nepoměrně větší újmy pro stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a zdejší soud se proto již druhou podmínkou nezabýval.
[7] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele nejsou podmínky obsažené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. splněny.
[8] Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle ustanovení §107 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2013
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu