ECLI:CZ:NSS:2013:4.AS.9.2013:10
sp. zn. 4 As 9/2013 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. F., proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2,
Praha 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze
dne 12. 11. 2012, č. j. 10 A 88/2012 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalované ze dne 4. 9. 2012, č. j. CPR – 7046 – 3/ČJ – 2012 – 009CPR –
V231 bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského
ředitelství policie Jihočeského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly,
pátrání a eskort ze dne 24. 5. 2012 č. j. KRPC – 79493 – 19/ČJ – 2012 – 020023, kterým bylo
žalobci podle §119 odst. 1 písm. c) bod 1 a bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na
území České republiky uloženo správní vyhoštění na dobu dvou let. Současně byla žalobci
stanovena doba k vycestování z území České republiky do třiceti dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí.
[2] Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou ze dne 19. 9. 2012. Krajský soud
v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 12. 11. 2012, č. j. 10 A 88/2012 - 22, žalobu zamítl
a rozhodl dále, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[3] Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobce (dále též „stěžovatel“)
podal kasační stížnost ze dne 5. 2. 2013 doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích
dne 6. 2. 2013. Současně navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro řízení
o kasační stížnosti, když uvedl, že nemá dostatek finančních prostředků, aby si mohl advokáta
zaplatit, a zároveň nemá právní vzdělání, aby mohl adekvátně bránit svá práva.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl po předběžném posouzení kasační stížnosti stěžovatele
k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně.
[5] Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. „nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.“ Toto ustanovení je přitom podle §120 s. ř. s. třeba
přiměřeně aplikovat i na řízení o kasační stížnosti.
[6] Podle §49 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) „nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží
a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl.“ Podle odst. 4 téhož
ustanovení „nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí,
považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující
orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže
soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí
odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.“ Tuto právní úpravu je přitom podle
§42 odst. 5 s. ř. s. třeba aplikovat i na doručování písemností v soudním řízení správním.
[7] Podle §106 odst. 2 věty první s. ř. s. „kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po
doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení.“ Podle
poslední věty téhož ustanovení „zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“ Podle
odst. 4 téhož ustanovení „se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-
li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.“
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 12. 11. 2012 byl stěžovateli doručován do vlastních rukou na
adresu pro doručování: Ž. t. 183, Č. B. Tuto adresu přitom sám stěžovatel uvedl jako adresu pro
doručování již v záhlaví své žaloby ze dne 19. 9. 2012. Nejvyšší správní soud podotýká, že tutéž
adresu pro doručování uvedl stěžovatel i na podané kasační stížnosti. Z doručenky do vlastních
rukou, vztahující se k doručení napadeného rozsudku a k němu ve spise připojené, se podává,
že stěžovatel jako adresát nebyl zastižen, a zásilka (písemnost) proto byla uložena a připravena
k vyzvednutí dne 12. 12. 2012 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku (písemnost)
vyzvedl. Vzhledem k tomu, že si adresát písemnost nevyzvedl ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla
připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty, tedy
dnem 27. 12. 2012 (když 22. 12 až 26. 12. byly dny připadající na sobotu, neděli nebo svátek).
Písemnost byla následně dne 28. 12. 2012 vložena do adresátem užívané schránky.
[9] Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o opravných prostředcích včetně lhůty
k podání kasační stížnosti, když se v něm uvádí, že „proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve
lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního
soudu. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných
náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být
stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.“
[10] Napadený rozsudek byl stěžovateli doručen fikcí ve čtvrtek 27. 12. 2012. Zákonná lhůta
dvou týdnů k podání kasační stížnosti proto počala běžet v pátek 28. 12. 2012 a marně uplynula
ve čtvrtek 10. 1. 2013. K jejímu zachování by tedy bylo třeba, aby kasační stížnost byla
stěžovatelem nejpozději dne 10. 1. 2013 podána u soudu nebo tomuto zaslána prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předána orgánu, který má
povinnost podání doručit. Z razítka podatelny Krajského soudu v Českých Budějovicích,
vyznačeného na kasační stížnosti, však vyplývá, že tato byla stěžovatelem osobně podána teprve
dne 6. 2. 2013, tedy téměř měsíc po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání.
[11] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele byla ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. podána opožděně, přičemž zmeškání lhůty
nelze podle poslední věty téhož ustanovení prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
[12] Protože byla kasační stížnost pro opožděnost odmítnuta, bylo zároveň nadbytečné, aby
se soud zabýval návrhem stěžovatele na ustanovení právního zástupce.
[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. výrokem II. tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. března 2013
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu