ECLI:CZ:NSS:2013:5.AZS.4.2013:25
sp. zn. 5 Azs 4/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobců: a) D. G., b) nezl. A. G., oba zastoupení JUDr. Ottou Mrňavým, advokátem se sídlem
Praha 3, Tachovské nám. 649/3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad
Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4.
3. 2013, č. j. 1 Az 7/2012 - 44,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému právnímu zástupci, advokátovi JUDr. Otto Mrňavému, se
přiznáv á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 3400 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 2 měsíců
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 28. 3. 2012,
č. j. OAM-112/ZA-ZA06-ZA04-2011, nebyla žalobcům (dále jen „stěžovatelé“) udělena
mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí podali stěžovatelé žalobu, která byla zamítnuta napadeným
rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), když soud dospěl k závěru,
že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobu proto podle §78 odst. 7
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) jako
nedůvodnou zamítl.
Včas podanou kasační stížností se následně stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku
městského soudu u Nejvyššího správního soudu. Svým podáním ze dne 15. 5. 2013, doručeným
zdejšímu soudu dne 16. 5. 2013, však kasační stížnost vzali v plném rozsahu zpět, neboť dne
18. 4. 2013 stěžovatelé požádali žalovaného o zařazení do programu dobrovolného návratu
a na podané kasační stížnosti proto již dále netrvají.
Podle §37 odst. 4 s. ř. s., může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud
o něm soud nerozhodl. Jak dále stanoví §47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Nejvyšší správní soud uvádí, že projev vůle stěžovatelů, kterým došlo ke zpětvzetí kasační
stížnosti, je zcela jednoznačný, určitý a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelé
zamýšleli ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením. Nejvyšší správní soud proto
s ohledem na výše uvedené a v souladu s §120 s. ř. s. a §47 písm. a) s. ř. s. rozhodl tak, že řízení
o kasační stížnosti zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení
zastaveno.
Ustanovenému zástupci soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 3100
Kč podle §11 odst. 1 písm. d) ve spojení s §9 odst. 4 písm. d) a §7 bodem 5 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle
§13 odst. 3 advokátního tarifu. Uvedená částka v celkové výši 3400 Kč bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního
zastoupení stěžovatelů nese podle §35 odst. 8 s. ř. s. stát.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu