ECLI:CZ:NSS:2013:6.ADS.145.2012:40
sp. zn. 6 Ads 145/2012 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: M. Z.,
zastoupeného Mgr. Markem Svobodným, advokátem, se sídlem Na Květnici 713/7, Praha 4,
proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem nám. Svobody 471, Praha 6, adresa pro
doručování: Sekce legislativní a právní Ministerstva obrany, odbor pro právní zastupování, nám.
Svobody 471, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2009, č. j. 1458-2/2009-7542,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012,
č. j. 3 Ad 10/2010 - 23,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012, č. j. 3 Ad 10/2010 - 23,
se zr uš uje a věc se vra c í Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti shora označenému usnesení
Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2009, č. j. 1458- 2/2009-7542, jímž bylo zamítnuto
jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele Ředitelství personální podpory ze dne 9. 9. 2009, č. j. 53-
281/2009-4614. Tímto rozhodnutím služební orgán prvního stupně rozhodl o propuštění
stěžovatele ze služebního poměru vojáka z povolání.
[2] Městský soud vyšel v odůvodnění svého rozhodnutí o odmítnutí žaloby stěžovatele
z toho, že stěžovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno prostřednictvím České pošty, s. p. dne
20. 11. 2009. Lhůta k podání žaloby ve smyslu ust. §72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., s oudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“) tedy marně uplynula 20. 1. 2010, přičemž ze spisu je patrno,
že stěžovatel podal žalobu dne 9. 7. 2010 u České pošty, s. p. Městský soud proto žalobu odmítl
postupem podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.jako opožděně podanou, neboť zmeškání lhůty
nelze prominout.
II. Kasační stížnost
[3] Proti tomuto rozsudku městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností ze dne
31. 10. 2012. Svou kasační stížnost stěžovatel podal z důvodu podle ust. §103 odst. 1 písm. e)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) , tedy z důvodu nezákonnosti
rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
[4] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 6
dne 18. 12. 2009 domáhal u tohoto soudu zrušení rozhodnutí Ministerstva obrany, sekce
personální ze dne 16. 11. 2009, č. j. 1458- 2/2009-7542, které mu bylo doručeno dne 20. 11. 2009.
Obvodní soud pro Prahu 6 o této žalobě stěžovatele rozhodl usnesením ze dne 27. 5. 2010,
č. j. 19 C 347/2009 - 7 tak, že řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu
nákladů řízení, a to z důvodu věcné nepříslušnosti, neboť měl za to, že věc náleží do pravomoci
soudu ve správním soudnictví podle ust. §104b odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní
řád. Soud stěžovatele zároveň poučil o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu
ve správním soudnictví, a to k Městskému soudu v Praze, pracoviště Hybernská, do jednoho
měsíce od právní moci uvedeného usnesení Obvodního soudu pro prahu 6 ze dne 27. 5. 2010,
č. j. 19 C 347/2009 - 7, přičemž za den podání bude pokládán den, kdy byla podána žaloba
Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
[5] Uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 nabylo právní moci dne 18. 6. 2009,
přičemž žalobce na základě poučení soudu podal v téže věci žalobu městskému soudu. Podání
došlo městskému soudu dne 13. 7. 2010, tedy ve lhůtě jednoho měsíce stanovené v §72 odst. 3
s. ř. s. a tedy včas. Stěžovatel má s ohledem na uvedené za to, že rozhodnutí městského soudu
napadené kasační stížností je nezákonné. Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil
usnesení městského soudu napadené kasační stížnost a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
[6] Žalovaný sdělil Nejvyššímu správnímu soudu k jeho výzvě k vyjádření ke kasační stížnosti
stěžovatele, že kasační stížnost stěžovatele směřuje pouze do procesní otázky týkající se zmeškání
lhůty pro podání žaloby podle §72 odst. 1 s. ř. s., proto žalovaný ponechává na uvážení soudu
posouzení kasační stížnosti.
III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasa ční stížnosti a konstatoval,
že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného rozsudku (§106 odst. 2 s. ř. s.), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel
byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.). Stěžovatel je též
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
[8] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že stěžovatel podal žalobu
k městskému soudu dne 9. 7. 2010. V této žalobě stěžovatel sice neuvedl tvrzení o včasnosti
žaloby s ohledem na předchozí řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6, jako přílohu
ke své žalobě však připojil předmětné usnesení obvodního soudu pro Prahu 6 o zastavení řízení
a uvedl jej výslovně i v seznamu příloh. Nejvyšší správní soud také vyžádal spis Obvodního
soudu pro Prahu 6 sp. zn. 19 C 347/2009, z něhož ověřil, že usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 6 o zastavení řízení podle ust. §104b odst. 1 o. s. ř. ze dne 27. 5. 2010 nabylo právní
moci dne 18. 6. 2010 a žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 došla Obvodnímu soudu
pro Prahu 6 dne 18. 12. 2009 (byla podána stěžovatelem osobně na podatelně soudu).
[9] Podle ust. §72 odst. 3 s. ř. s. jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení
proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou
žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soud u žalobu ve správním
soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba
byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
[10] V projednávané věci nabylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 o zastavení řízení
podle ust. §104b odst. 1 o. s. ř. právní moci dne 18. 6. 2010 a žalobce podal žalobu k městskému
soudu dne 9. 7. 2010, tedy ve lhůtě stanovené ust. §72 odst. 3 s. ř. s. Podle ust. §72 odst. 3
poslední věta s. ř. s. tedy platí, že žaloba k městskému soudu byla podána 18. 12. 2009.
Rozhodnutí žalovaného napadené správní žalobou bylo stěžovateli doručeno 20. 11. 2009.
[11] Podle ust. §72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci
oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví- li zvláštní
zákon lhůtu jinou. Jak správně uvedl městský soud, lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí
žalovaného tedy běžela do 20. 1. 2010. Vzhledem k tomu, že v souladu s ust. §72 odst. 3
poslední věta s. ř. s. platí, že žaloba stěžovatele k městskému soudu byla podána 18. 12. 2009,
je třeba žalobu stěžovatele k městskému soudu považovat za včas podanou.
[12] Na tuto skutečnost nemá vliv ani to, že stěžovatel v žalobě k městskému soudu výslovně
neuvedl žádná tvrzení, ze kterých by vyplývalo, že nejprve pod al žalobu k Obvodnímu soudu
pro Prahu 6. Z judikatury nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 7. 2012, č. j. 6 Ads 51/2012 – 30) totiž vyplývá, že pokud Nejvyšší správní soud
dospěje k závěru, že žaloba nebyla podána opožděně, zruší usnesení krajského soudu, kterým byla
žaloba odmítnuta pro opožděnost, i přesto, že žalobce v žalobě či kasační stížnosti nesdělil
všechny okolnosti svědčící ve prospěch včasnosti podání jeho žaloby, tedy i pokud žalobce
v žalobě vůbec krajský soud neinformuje o tom, že podání žaloby již předcházelo řízení
před civilním soudem. V projednávané věci navíc stěžovatel sice městský soud v podané žalobě
výslovně neinformoval, že ji podává ve lhůtě podle §72 odst. 3 s. ř. s., ale jako přílohu kasační
stížnosti výslovně v žalobě uvedl a také k žalobě fyzicky přiložil usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 6, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení podle §104b odst. 1 o. s. ř.
[13] Nejvyšší správní soud proto považuje za naplněný stížnostní důvod podle ust. §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy nezákonnost rozhodnutí městského soudu o zastavení řízení.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud v souladu s ust. §110 odst. 1 s. ř. s. kasační
stížností napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu v rátil k dalšímu řízení,
přičemž v dalším řízení je městský soud vázán zde vysloveným právním názorem o včasnosti
stěžovatelovy žaloby (§110 odst. 4 s. ř. s.).
IV. Náklady řízení
[14] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém řízení
podle ust. §110 odst. 3 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu