ECLI:CZ:NSS:2013:6.ADS.163.2012:17
sp. zn. 6 Ads 163/2012 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: L. K.,
zastoupeného Mgr. Martou Ptáčkovou, advokátkou, se sídlem Moravské náměstí 15, Brno,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 5. 2012, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012, č. j. 33 Ad 33/2012 - 30, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012,
č. j. 33 Ad 33/2012 - 30, se přizn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem č. j. 33 Ad 33/2012 - 30 ze dne 19. 11. 2012 zamítl
žalobu, jíž se domáhal žalobce zrušení rozhodnutí č. j. X ze dne 21. 5. 2012, o námitkách proti
rozhodnutí žalované č. II č. j. X ze dne 8. 2. 2012 o povinnosti vrátit přeplatek na vdoveckém
důchodu za období 12. 5. 2008 do 11. 9. 2011 v částce 247 766 Kč.
Stěžovatel (žalobce) se kasační stížností domáhá zrušení rozsudku krajského soudu,
neboť se domnívá, že podmínky pro nárok na dávku v uvedeném období splnil a přeplatek byl
vyčíslen nesprávně. Současně s kasační stížností stěžovatel požádal soud o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Pozastavení účinků správního rozhodnutí žalované odůvodnil stěžovatel
tím, že okamžitý výkon rozhodnutí by byl pro něj likvidační a znamenal by pro něj závažnou
újmu na majetku, vyplacené částky dávky vdoveckého důchodu byly průběžně spotřebovány
pro potřeby stěžovatele a jeho dcery.
Žalovaná s přiznáním odkladného účinku kasační stížností nesouhlasila a sdělila soudu,
že stěžovatel se dne 26. 9. 2012 dostavil na Okresní správu sociálního zabezpečení Brno -
venkov, kde uplatnil žádost o povolení hradit přeplatek na dávce v měsíčních splátkách ve výši
1500 Kč; žalovaná stěžovateli navrhla měsíční splátku ve výši 5000 Kč. Stěžovatel prozatím
možnosti uzavřít dohodu o splátkách nevyužil. Žalovaná poukázala na nemožnost provedení
výkonu rozhodnutí po dobu povolení splátek, odkladný účinek kasační stížnosti by mohl být
v rozporu s ustanovením §14 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupováním v majetkových vztazích (ustanovení ukládá povinnosti organizační složce státu při
hospodaření s majetkem státu).
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat,
přitom přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh
žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Stěžovatel svou újmu dovozuje z možného výkonu rozhodnutí ukládajícího
mu povinnost vrátit přeplatek na dávce důchodového pojištění za období 41 kalendářních
měsíců; jelikož stěžovatel dávku průběžně spotřeboval, okamžitý výkon by pro něj znamenal
závažnou majetkovou újmu.
Protikladem tohoto zájmu stěžovatele je zájem žalované na vrácení neprávem
vyplacených částek (tento zájem jistě může být důležitým veřejným zájmem). Nejvyšší správní
soud uvážil, že žalovaná v uplynulém období stěžovateli již poskytla finanční plnění
a její existence ani fungování eventuálním oddálením vrácení požadované částky není ohroženo.
Oddálením účinků správního rozhodnutí po dobu soudního řízení ostatně není ohrožen zájem
žalované na dobytnosti pohledávky, neboť §118a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, pozastavuje plynutí pětileté prekluzivní lhůty pro vrácení
přeplatku po dobu řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku
prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání
dluhu.
Stěžovatel v měsíci září 2012 projevil snahu dohodu uzavřít, k datu rozhodnutí
o odkladném účinku dle sdělení žalované taková dohoda sjednána nebyla; řízení před Nejvyšším
správním soudem v současné době trvá přibližně 6 měsíců.
Jakkoli Nejvyšší správní soud v této fázi řízení o kasační stížnosti nepředjímá rozhodnutí
o meritu věci, nepominul, že podstatou projednávané věci je přezkoumání zákonnosti exekučního
titulu tj., nároku na vrácení neprávem vyplacených částek dávky důchodového pojištění
(nesprávné právní posouzení otázky v předcházejícím soudním řízení stěžovatel namítá v kasační
stížnosti). Eventuální výkon rozhodnutí pro částku ve výši 247 766 Kč za této procesní situace
pro stěžovatele s příjmem pod hranicí průměrné mzdy (jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu
v Brně – venkov, č. j. P 143/2007-87 ze dne 18. 1. 2010 založeného ve spisu krajského soudu)
nepochybně znamená nepoměrně větší újmu, než oddálení výkonu rozhodnutí žalované.
Nejvyšší správní soud přihlédl i k tomu, že vykonatelnost rozhodnutí nastala právní mocí
rozsudku krajského soudu - námitky proti rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
podle §118a odst. 1 až 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, mají odkladný
účinek (srov. §88 odst. 5 cit. zákona), krajský soud tento účinek žalobě přiznal usnesením
č. j. 33 Ad 33/2012 - 12 ze dne 4. 9. 2012. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvodným,
aby v poslední fázi přezkoumání správního rozhodnutí byl vykonatelnosti správního rozhodnutí
přisouzen jiný právní režim než v dosavadním průběhu řízení. Opatření Nejvyššího správního
soudu přitom nemůže být v rozporu se zákonem č. 219/2000 Sb., neboť s. ř. s. takovou možnost
soudu přiznává za splnění stanovených podmínek.
Nejvyšší správní soud neshledal z výše uvedených důvodů ani rozpor s důležitým
veřejným zájmem, proto na základě výše uvedeného přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2013
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu