Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.07.2013, sp. zn. 6 Aos 2/2013 - 50 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2013:6.AOS.2.2013:50

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2013:6.AOS.2.2013:50
sp. zn. 6 Aos 2/2013 - 50 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Šimáčkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci navrhovatelů: a) Městská část Praha - Benice, se sídlem Květnového povstání 21, Praha - Benice, b) J. H., c) S. Š., všichni zastoupeni Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem, se sídlem Příběnická 1908, Tábor, proti odpůrci: Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, zastoupen Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 24, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) L. H. 2) Z. Š., 3) H. Š. 4) P. Š., v řízení o kasačních stížnostech a) odpůrce a b) stěžovatele: Projekt Sever s.r.o., se sídlem Panská 890/7, Praha 1, zastoupený JUDr. Milošem Červinkou, advokátem, se sídlem Haštalská 27, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2013, sp. zn. 9 A 113/2012, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odpůrce se zamítá. II. Odpůrci se ukl ád á , aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč. Odůvodnění: [1] Dne 24. 6. 2013 podal odpůrce kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2013, sp. zn. 9 A 113/2012, kterým městský soud zrušil opatření obecné povahy č. 9/2010 – změny vlny 07 a změny Z-1190/06 Územního plánu hl. m. Prahy v části změny Z 1294/07, vydané usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 35/38 dne 26. 3. 2010. [2] Odpůrce spolu s podáním kasační stížnosti ze dne 21. 6. 2013 požádal o přiznání odkladného účinku. Újmu způsobenou nepřiznáním odkladného účinku spatřoval odpůrce „jak v újmě finanční (použité prostředky z veřejných rozpočtů), tak a to především v újmě představované zrušením odůvodněné změny funkčního využití ploch na základě dlouhodobé, komplexní a odborné činnosti správních orgánů, které se na procesu pořizování změny územního plánu podílely“. Dále odpůrce uvedl, že změny územního plánu jsou komplexnější, finančně i odborně náročnější a zasahují nepoměrně větší okruh osob než klasická správní rozhodnutí. Odpůrce má dále za to, že zde existuje nepopiratelný veřejný zájem na stabilitě územního plánu a jeho změn, které byly vydány na základě několikaletého komplexního procesu. Uvedené úzce souvisí s právní jistotou nejen odpůrce, ale i širokého okruhu osob žijících na území, kterého se změna územního plánu týká. [3] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom se přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. [4] Nejvyšší správní soud opakovaně upozorňuje na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné případy. [5] V nyní posuzovaném případě považoval odpůrce za újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. finanční náklady v podobě vynaložených prostředků z veřejných rozpočtů a újmu spočívající v samotném zrušení opatření obecné povahy, na jehož tvorbě dlouhodobě pracovaly správní orgány. Takto obecně koncipované tvrzení újmy však nemůže obstát. U žádosti o přiznání odkladného účinku se očekává dostatečně konkretizované tvrzení, v čem taková újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu, případně intenzity. Z takto vylíčených skutečností musí také vyplývat, že negativní následek, jehož se žadatel v souvislosti s napadeným rozhodnutím krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Dále musí svá tvrzení žadatel řádně doložit. Těmto požadavkům však odpůrce nevyhověl. Finanční újmu ani přibližně nevyčíslil ani nespecifikoval, o jaké vynaložené prostředky se jedná. Samotné zrušení opatření obecné povahy, třebaže by na jeho přípravě pracovaly správní orgány dlouhodobě, nelze za újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. považovat. Smyslem institutu odkladného účinku je odvrátit újmu, která by žadateli vznikla, kdyby nebyl odkladný účinek přiznán. Pokud odpůrce spatřuje újmu v tom, že zrušením opatření obecné povahy přišly vlastně prostředky a úsilí vynaložené na jeho přípravu vniveč, nemůže v tomto ohledu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nic změnit. Zda bude tyto prostředky možno z pohledu odpůrce považovat za nadarmo vynaložené, se bude odvíjet až od konečného rozhodnutí o kasační stížnosti a bez ohledu na rozhodnutí o odkladném účinku bude výše těchto nákladů stále stejná; z tvrzení odpůrce nevyplývá, že by se náklady spojené s přípravou předmětného opatření obecné povahy dále navyšovaly. V daném případě tedy nehrozí odpůrci samotným nepřiznáním odkladného účinku žádná újma. Na okraj lze poznamenat, že zrušení opatření obecné povahy nemusí pro odpůrce samo o sobě znamenat, že by veškeré finanční a jiné prostředky vynaložené na jeho přípravu přišly vniveč, neboť odpůrci nic nebrání po zapracování výtek městského soudu vydat nové opatření obecné povahy s využitím výsledků jím uváděné „dlouhodobé, komplexní a odborné činnosti správních orgánů, které se na procesu pořizování změny územního plánu podílely“. [6] S námitkou odpůrce, že zde existuje nepopiratelný veřejný zájem na stabilitě územního plánu a právní jistotě širokého okruhu osob, se lze jistě ztotožnit. Tento argument však podle názoru Nejvyššího správního soudu svědčí spíše ve prospěch nepřiznání odkladného účinku nežli opačného výroku. Přiznáním odkladného účinku by totiž došlo k zásahu do statu quo, který trvá ode dne vyhlášení rozsudku městského soudu. [7] Nevyššímu správnímu soudu tudíž nezbývá než konstatovat, že odpůrce neprokázal naplnění již první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy plynoucí ze zrušení napadeného opatření obecné povahy městským soudem. Za této situace tak již není třeba zkoumat naplnění ostatních zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku, tedy disproporcionalitu případné újmy a absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že podanému návrhu odpůrce nemohl vyhovět pro nesplnění zákonných podmínek a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí ve věci samé. [8] Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1000 Kč. Soud proto uložil odpůrci povinnost uhradit soudní poplatek za podání uvedeného návrhu ze dne 21. 6. 2013. Soudní poplatek lze zaplatit: - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl Vaší věci přidělen pro identifikaci platby, je: 1060800213, nebo - vylepením kolků na přiloženém tiskopisu. Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. července 2013 JUDr. Kateřina Šimáčková předsedkyně senátu Nejvyšší správní soud Moravské nám č. 6 Brno sp. zn. 6 Aos 2/2013 Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.07.2013
Číslo jednací:6 Aos 2/2013 - 50
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Projekt Sever s.r.o.
Městská část Praha - Benice
Hlavní město Praha
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2013:6.AOS.2.2013:50
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024