ECLI:CZ:NSS:2013:6.APS.8.2013:69
sp. zn. 6 Aps 8/2013 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: J. S., zastoupena
Mgr. Petrem Šloufem, advokátem, se sídlem Kamenická 1, Plzeň, proti žalovanému: Městský
úřad Aš, se sídlem Kamenná 473/52, Aš, zastoupen JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou, se
sídlem Vítězná 10, Karlovy Vary, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Město Aš, se sídlem
Kamenná 473/52, Aš, zastoupené JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou, se sídlem Vítězná 10,
Karlovy Vary, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti
žalovaného a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne
10. 7. 2013, č. j. 57 A 74/2010 - 190, o návrhu žalovaného a osoby zúčastněné na řízení na
přiznání odkladného účinku,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamít á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 7. 2013, č. j. 57 A 74/2010 - 190, bylo
určeno, že zásah v podobě vydání kolaudačního souhlasu ze dne 16. 6. 2010,
sp. zn. SÚ/10/013669/M, č. j. 10/018031/SÚ, byl nezákonný, žalovanému bylo zakázáno
vycházet ve své další úřední činnosti z uvedeného kolaudačního souhlasu a dále mu bylo
přikázáno postupovat ve vztahu k uvedenému kolaudačnímu souhlasu ve smyslu ust. §156
odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Proti uvedenému rozsudku podali kasační stížnost žalovaný a osoba zúčastněná na řízení
a společně podáním kasační stížností požádali o přiznání odkladného účinku. Poukazují na to,
že v daném případě byl kolaudační souhlas vydán již více než před 3 lety a stavba jako celek
nezahrnuje pouze křížení komunikace a in-line dráhy. Celý stavební objekt je bezproblémově
užíván širokou veřejností a není evidován jediný případ, kdyby došlo k úrazu, ke škodě na zdraví
či majetku provozem in-line dráhy a dalších částí stavby. Ani omezení závorou není trvalé
a v současné době je závora vyřazena z provozu, je trvale zvednutá, a žalobkyně není
nijak omezena v příjezdu ke svým nemovitostem. Situace, kdy krajský soud odňal kolaudačnímu
souhlasu účinky jako celku, je společensky a právně neúnosná, a v podstatě znamená, že musí být
provoz celé stavby včetně in-line dráhy uzavřen. Celá stavební akce byla pořízena z prostředků
evropských fondů a neužívání stavby může přivodit městu Aš riziko sankcí za neužívání stavby,
pro níž byly peněžní prostředky určeny. Právní následky rozhodnutí krajského soudu znamenají
pro město Aš nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
žalobkyni. Proto, s přihlédnutím k uvedenému, stěžovatelé mají zato, že přiznání odkladného
účinku této kasační stížnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a újma žalobkyni
nevznikne žádná, naopak zákaz užívání celé stavby by znamenalo nepoměrně větší újmu městu
Aš a uživatelům celého sportovního areálu. Stěžovatelé proto požádali, aby soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek vůči napadenému rozhodnutí.
Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na odkladný účinek uvedla, že z podaného návrhu
nevyplývá, že by výkon nebo jiné právní následky předmětného rozsudku znamenaly
pro žalovaného nenahraditelnou újmu. Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení v návrhu
na přiznání odkladného účinku pouze konstatují, že celá stavební akce byla pořízena z prostředků
evropských fondů a neužívání stavby může přivodit městu Aš riziko sankcí za neužívání stavby,
pro níž byly peněžní prostředky určeny. Žalobkyně není detailně seznámena s podmínkami
přidělení dotace z evropských fondů, nicméně z formulace, která je uvedená v návrhu na přiznání
odkladného účinku nevyplývá, že by neužíváním stavby byly spojeny jakékoliv sankce
za její neužívání. Z výše uvedeného vyjádření žalované a osoby zúčastněné na řízení
pouze vyplývá, že neužívání předmětné stavby pouze může přivodit žalovanému riziko sankcí
za neužívání stavby. S ohledem na to, je zřejmé, že žalované se nepodařilo prokázat,
resp. nenabídla soudu přesvědčivé argumenty o tom, že by výkon rozhodnutí, případně
jiné právní následky rozhodnutí, znamenaly pro žalovanou nenahraditelnou újmu.
Z tohoto důvodu žalobkyně navrhla, aby nebyl odkladný účinek kasační stížnosti přiznán.
Žalobkyně se plně ztotožňuje s argumentací krajského soudu uvedeného v napadeném
rozsudku, a to konkrétně v bodu 34, kdy soud konstatuje, že užívání předmětné stavby tak, jak je
koncipována, ohrožuje bezpečnost uživatelů in-line dráhy a uživatelů místní komunikace.
Jak krajský soud správně dovodil, bezpečnost je ohrožena již běžným užíváním stavby, která je
veřejně přístupná, neboť je ohrožen každý, kdo se rozhodne trasu byť i jen jednou objet. Navíc
křížení in-line dráhy a místní komunikace ohrožuje i žalobkyni jako takovou, neboť místní
komunikace je jedinou přístupovou cestou k nemovitosti v jejím vlastnictví, případně jiných
návštěvníků navštěvujících rozhlednu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že krajský soud
postupoval správně, když kolaudační souhlas zrušil, neboť užívání celého areálu ohrožuje
bezpečnost jak in-line bruslařů, tak osob využívajících místní komunikaci, tak i bezpečnost
samotné žalobkyně.
Závěrem žalobkyně odkázala na to, že více než 5 let se snaží s žalovanou a osobou
zúčastněnou na řízení jakýmkoliv způsobem domluvit na bezpečném užívání této stavby.
Žalovaná ani osoba zúčastněná na řízení však na tyto návrhy, popřípadě i výzvy k jednání vůbec
nereagovala. Žalobkyně byla ochotna celou věc řešit v rámci kompromisního řešení, bohužel
nečinnost ze strany žalované, popřípadě osoby zúčastněné na řízení, ji vedly k podání žaloby
a rozhodnutí krajského soudu je pouze výsledkem liknavosti ze strany žalované, popřípadě osoby
zúčastněné na řízení. Ani z tohoto důvodu by tedy soud neměl přiznat kasační stížnosti odkladný
účinek.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Přitom se přiměřeně užije §73 odst. 2 - 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu či újmu, jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3
s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje mimořádnost institutu
odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není
řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutí
ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné případy.
V nyní posuzovaném případě stěžovatelé především poukazují na to, že stavba je několik
let bezproblémově užívána širokou veřejností a není evidován jediný případ, kdyby došlo k úrazu,
ke škodě na zdraví či majetku provozem on-line dráhy a dalších části stavby. Podle názoru
Nejvyššího správního soudu lze plně souhlasit s tím, co uvedla žalobkyně ve svém vyjádření,
a sice že užívání předmětné stavby ohrožuje bezpečnost uživatelů on-line dráhy a uživatelů místní
komunikace. Křížení in-line dráhy a místní komunikace ohrožuje nejen uživatele dráhy,
ale i uživatele místní komunikace v případě, kdy protínají in-line dráhu, což lze vztáhnout
i na žalobkyni, která v souvislosti s užíváním své nemovitosti musí používat přístupovou
komunikaci protínající in-line dráhu. Především s ohledem na bezpečnost všech již uvedených
osob lze souhlasit se žalobkyní, že není na místě, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek. Poukaz stěžovatelů na riziko sankcí za užívání stavby je pouze
v obecné poloze, přičemž u návrhu na přiznání odkladného účinku se očekává dostatečně
konkrétní tvrzení, v čemž taková újma spočívá a uvedení jejího rozsahu a intenzity.
Z takto vylíčených skutečností musí také vyplývat, že negativní následek, jehož se žadatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
Všechna tvrzení přitom musí navrhovatel řádně doložit. Těmto požadavkům však stěžovatelé
nevyhověli.
Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že podanému návrhu stěžovatelů nemohl vyhovět
pro nesplnění zákonných podmínek a návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zamítl. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí
rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. října 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu