ECLI:CZ:NSS:2013:6.AS.26.2013:31
sp. zn. 6 As 26/2013 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny
Šimáčkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce:
M. T., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Václavské náměstí
21, proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4,
Náměstí Hrdinů 1634/3, týkající se žaloby proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby
cizinecké policie, ze dne 2. prosince 2010, č. j. CPR-12401-1/ČJ-2010-9CPR-C236, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2013,
č. j. 7 A 4/2011 - 56, spojené s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n epř iznáv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 12. 3. 2013 blanketní kasační
stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu
o zamítnutí žádosti stěžovatele o povolení přechodného pobytu na území České republiky.
Teprve v doplnění kasační stížnosti, jež Nejvyšší správní soud obdržel 2. 5. 2013, stěžovatel
v textu zmínil, že podal též návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
(arg. „Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost, kterou právní zástupce
meritorně - spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku – odůvodňuje dnešního dne následovně.“),
aniž by ovšem v petitu přiznání odkladného účinku navrhoval a aniž by takový návrh odůvodnil.
Nejvyšší správní soud však – vycházev z celého textu kasační stížnosti a jejího doplnění - dovodil,
že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl v doplnění kasační stížnosti učiněn
a vyzval stěžovatele usnesením č. j. 6 As 26/2013-21 ze dne 9. května 2013 k zaplacení soudního
poplatku za takový návrh ve výši 1 000 Kč, jejž také stěžovatel následně zaplatil. V usnesení
nicméně bylo konstatováno i to, že v petitu kasační stížnosti, resp. jejího doplnění přiznání
odkladného účinku navrženo nebylo a že takový návrh nebyl nijak odůvodněn.
[2] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil tak, že pro přiznání
odkladného účinku nejsou podmínky podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Nejvyšší správní soud se rozhodl odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznat.
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících
dvou zákonných podmínek, tj. existence a velikost újmy hrozící jiným osobám v souvislosti
s přiznáním odkladného účinku a její porovnání s újmou stěžovatele, a dále otázku, zda přiznání
odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní soud
z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon soudu neukládá provádět dokazování týkající
se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl
o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé
prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné
a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být vyhrazeno
pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.
[6] V daném případě stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl žádné
relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby tomuto návrhu
bylo vyhověno. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl učiněn jen mimoděk,
bez odůvodnění a bez promítnutí návrhu do petitorního žádání. Proto Nejvyšší správní soud
rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2013
JUDr. Kateřina Šimáčková
předsedkyně senátu