ECLI:CZ:NSS:2013:7.AS.23.2013:21
sp. zn. 7 As 23/2013 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) S. D., b) S. Š.,
obě zastoupené JUDr. Bohumilem Šoltou, advokátem se sídlem Jiráskova 699, Přelouč,
c) JUDr. B. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského
náměstí 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 3. 2013, č. j. 52 A 12/2013 – 42, o návrhu
žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají
zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 3. 2013,
č. j. 52 A 12/2013 – 42, kterým byla odmítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu
Pardubického kraje ze dne 10. 1. 2013, č. j. KrÚ – 78466/210/2012/OMSŘI/Sou, jímž bylo
zamítnuto odvolání stěžovatelů a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Přelouč
ze dne 4. 10. 2012, č. j. MUPC 15392/2012 o zamítnutí žádosti stěžovatelů o nařízení
předběžného opatření, jímž mělo být stavebníkům, hlavnímu dodavateli stavby, projektantovi
a stavebnímu dozoru přikázáno, aby se zdrželi pokračování v projekci a výstavbě stavby „stavební
úpravy a přístavba rodinného domu č. p. X“, aby stavbu odstranili a okolí včetně původní
zahrady uvedli do předešlého stavu.
Podle ust. §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy,
která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je podmíněno
splněním stanovených podmínek.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat,
jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých
konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelé však pouze navrhli, aby kasační stížnosti byl
přiznán odkladný účinek a neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné
dovozovat, že jim skutečně hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci
napadeného rozsudku.
V případě stěžovatelů nelze tedy dovodit, že jim hrozí újma a že se jedná o újmu
v důsledku napadeného rozsudku. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu