ECLI:CZ:NSS:2013:8.AFS.62.2013:30
sp. zn. 8 Afs 62/2013 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Tochajda s. r. o., se sídlem
Husova 542, Vysoké Mýto - Litomyšlské Předměstí, zastoupeného Mgr. Martinou Suchodolovou,
advokátkou se sídlem Masarykovo náměstí 146, Žamberk, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci
Králové ze dne 16. 10. 2012, čj. 2967/12-1300-603479, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2013, čj. 31 Af 120/2012 – 52,
takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
II. Žalobce je povinen ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení
z a p l a t i t České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek
(podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů)
za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky č. 20
sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad ve Vysokém Mýtě platebním výměrem ze dne 20. 10. 2011,
čj. 73966/11/274970603499, vyměřil žalobci daň z přidané hodnoty za zdaňovací období
prosinec 2009 ve výši 74 188 Kč.
[2] Finanční ředitelství v Hradci Králové zamítlo žalobcovo odvolání a shora uvedené
rozhodnutí správce daně potvrdilo rozhodnutím ze dne 16. 10. 2012, čj. 2967/12-1300-603479
(dále též „napadené rozhodnutí“). Finanční ředitelství v Hradci Králové bylo ke dni 31. 12. 2012
zrušeno zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Jeho působnost přešla
na Odvolací finanční ředitelství (dále jen „žalovaný“).
[3] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí správní žalobou, kterou Krajský soud
v Hradci Králové zamítl jako nedůvodnou.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a požádal,
aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
[5] Žalovaný navrhl, aby soud zamítl návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel
neuvedl žádné důvody pro přiznání odkladného účinku. Obecně formulovaný a ničím
nedoložený návrh nepostačuje pro přiznání odkladného účinku.
[6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou
objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[8] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím
krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí jednak
dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční
zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu,
aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).
[9] Uvedené požadavky stěžovatel v posuzovaném případě nenaplnil. V kasační stížnosti
požádal o přiznání odkladného účinku, přičemž důvody této žádosti blíže nevysvětlil.
Ani z důvodů uvedených v kasační stížnosti nelze dovodit pro stěžovatele hrozbu nepoměrně
větší újmy, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Z tohoto
důvodu není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s.
a zdejší soud se proto již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[10] S odkazem na shora uvedené důvody nepřiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak
předjímat rozhodnutí o věci samé.
[11] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, je s podáním návrhu na zahájení řízení spojen vznik poplatkové povinnosti.
Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je návrh
na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1000 Kč.
[12] Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku současně
s podáním kasační stížnosti. Tento poplatek je splatný dnem nabytí právní moci usnesení,
kterým soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 – 32).
[13] Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1080306213.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. října 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: