ECLI:CZ:NSS:2013:8.AS.105.2013:32
sp. zn. 8 As 105/2013 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. P., zastoupeného JUDr.
Taťánou Přibilovou, advokátkou se sídlem Kadláčkova 894/17, Kopřivnice, proti žalovanému:
Český úřad zeměměřický a katastrální, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2011, čj. ČÚZK 2415/2011-14/R, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2013, čj. 2 A 13/2011 – 46,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 1 týdne od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 30. 12. 2010, čj. ZKI-P-3/337/2010-40/10, Zeměměřický
a katastrální inspektorát v Opavě shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku
podle §17a odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce se měl přestupku
dopustit tím, že dne 9. 6. 2010 neumožnil hlasitým slovním projevem vstup na své pozemky
osobě oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti a jejímu pomocnému pracovníkovi,
přestože mu byl vstup na pozemky předem písemně oznámen. Tímto jednáním žalobce
znemožnil vykonat vytyčení hranice mezi pozemky, tj. zeměměřickou činnost, která má být
využívána pro katastr nemovitostí. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost
nahradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.
2. Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 12. 4. 2011, čj. ČÚZK 2415/2011-
14/R.
II.
3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze,
který ji rozsudkem ze dne 6. 9. 2013, čj. 2 A 13/2011 – 46, zamítl.
III.
4. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
5. Stěžovatel uvedl, že výkon rozhodnutí by pro něj znamenal nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Stěžovatel pobírá
pouze částečný invalidní důchod ve výši 7 415 Kč. Přiznání odkladného účinku nebude
podle stěžovatele v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
IV.
6. Ve vyjádření k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
žalovaný uvedl, že k tomuto návrhu nemá žádné námitky a případné přiznání odkladného účinku
ponechává na úvaze Nejvyššího správního soudu.
V.
7. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí
přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
8. Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím
ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno.
9. Současná právní úprava institutu odkladného účinku váže přiznání odkladného účinku
zejména na porovnání újmy, která by (ne)přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout
navrhovateli a jiným osobám (srov. novelu soudního řádu správního provedenou zákonem
č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony). Nejvyšší správní soud proto nejprve posuzoval, jaká újma
by vznikla přiznáním, resp. nepřiznáním odkladného účinku stěžovateli a jiným osobám.
10. Stěžovatel tvrdil, že pobírá částečný invalidní důchod ve výši 7 415 Kč. Výkonem
rozhodnutí, tj. vznikem povinnosti zaplatit pokutu ve výši 10 000 Kč, by mu proto vznikla
nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
K výzvě soudu stěžovatel předložil oznámení České správy sociálního zabezpečení,
podle kterého náleží stěžovateli od lednové splátky roku 2012 invalidní důchod ve výši 7808 Kč
měsíčně.
11. Soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku mohlo v posuzované věci způsobit
jiným osobám větší újmu, než která hrozí stěžovateli. Újma, která by vznikla stěžovateli
nepřiznáním odkladného účinku, by naopak byla větší, protože stěžovatel pobírá měsíčně
invalidní důchod ve výši 7808 Kč, uložená pokuta ve výši 10 000 Kč tedy výrazně převyšuje
jeho měsíční příjem. Nejvyšší správní soud byl proto přesvědčen, že výkon rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku
mohla vzniknout jiným osobám. Nejvyšší správní soud rovněž neshledal, že by přiznání
odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
12. Vzhledem k tomu, že podmínky pro přiznání odkladného účinku stanovené v §73 odst. 2
s. ř. s. byly naplněny, Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
13. V usnesení ze dne 6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005 – 96, č. 786/2006 Sb. NSS, Nejvyšší
správní soud uvedl, že „[o]dkladný účinek podle §107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační
stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části),
ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským
soudem vedlo.“ Za dané situace, kdy pokuta byla žalobci uložena rozhodnutím Zeměměřického
a katastrálního inspektorátu v Opavě ze dne 30. 12. 2010, tedy odkladný účinek kasační stížnosti
působí ve vztahu k tomuto rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 4. 2011.
14. Pro úplnost je nutno podotknout, že odkladný účinek byl v posuzované věci přiznán
i v řízení o žalobě před městským soudem (a to dokonce podle právní úpravy účinné
před novelou provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., která stanovila přísnější podmínky
pro přiznání odkladného účinku).
15. Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
budoucí rozhodnutí o věci samé.
16. Návrh na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních
poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní
poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku je součástí výroku rozhodnutí
o tomto návrhu (viz rozsudek ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 – 32).
17. Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1080410513.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. listopadu 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: