ECLI:CZ:NSS:2013:8.AS.37.2013:25
sp. zn. 8 As 37/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní žalobce: ASK-REAL, spol. s r. o.,
se sídlem Vinohradská 2029/124, Praha 3, zastoupeného JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem
se sídlem Benešova 8, Jihlava, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem
Žižkova 57, Jihlava, za účasti: 1) K. M., 2) L. M., oba zastoupeni Mgr. Janem Valihrachem,
advokátem se sídlem Farní 4, Jihlava, 3) Státní pozemkový úřad (dříve Pozemkový fond
České republiky), se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, 4) Úřad pro zastupování státu ve
věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, 5) VODÁRENSKÁ
AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., se sídlem Soběšická 820/156, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 15. 2. 2012, čj. KUJI 11665/2012, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2013, čj. 62 A 37/2012 – 128,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
1. Stavební úřad Magistrátu města Jihlavy vydal k žádosti osob zúčastněných na řízení
1) a 2) dne 12. 10. 2011 rozhodnutí čj. MMJ/SÚ/2290/2010-21 o umístnění stavby, o změně
stavby a změně vlivu stavby na využití území pro záměr: Sklad zahradní techniky, výstavní zelené
plochy, přeložky části trasy veřejného vodovodu, přeložky části trasy podzemního
telekomunikačního vedení, přívod elektřiny, přístupová a příjezdová komunikace k objektu
skladu, dvě parkoviště, komunikační napojení na veřejně přístupnou účelovou komunikaci,
dešťová kanalizace a vsakovací objekty, přeložka svítidla VO v původní trase ze stožáru
VO na objekt skladu, na pozemcích p. č. 200/2, 200/3, 200/6, 200/9, 200/11, 200/16, 200/17,
200/44, 661, 650/6 541/3, 654, st. 423/1, st. 1251 a 541/1 v k. ú. Bedřichov u Jihlavy.
2. Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 15. 2. 2012, čj. KUJI 11665/2012.
3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně,
který ji rozsudkem ze dne 9. 5. 2013, čj. 62 A 37/2012 – 128, zamítl.
4. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodu
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
5. Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení o kasační stížnosti a shledal,
že nebyly splněny.
6. Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1
téhož zákona soud vyzve poplatníka k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určí,
nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen. Po marném uplynutí
této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon.
7. Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek za podanou kasační
stížnost spolu s kasační stížností, ani později ve lhůtě, kterou mu soud stanovil usnesením ze dne
10. 6. 2013, čj. 8 As 37/2013 – 14. Předmětné usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne
12. 6. 2013, soudem určená lhůta 2 týdnů pro zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne
26. 6. 2013. Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ani později, ke dni rozhodování soudu.
8. Nejvyšší správní soud uzavřel, že podmínky řízení o kasační stížnosti nebyly splněny,
proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) a §120
s. ř. s. zastavil.
9. Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že s ohledem na zastavení řízení nerozhodoval
o žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
10. Podle §60 odst. 3 za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Osoba zúčastněná na řízení má podle §60 odst. 5 s. ř. s.
právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti uložené
soudem. V tomto řízení však zúčastněným osobám nebyla uložena žádná povinnost a Nejvyšší
správní soud neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, proto rozhodl, že osoby
zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 1. července 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu