Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.03.2013, sp. zn. 9 Aos 1/2013 - 59 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2013:9.AOS.1.2013:59

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2013:9.AOS.1.2013:59
sp. zn. 9 Aos 1/2013 - 59 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelů: a) A. K. a b) P. K., oba zast. Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem se sídlem Thámova 181/20, Praha - Karlín, proti odpůrci: obec Šestajovice, se sídlem Husova 60/9, Šestajovice, zast. JUDr. Tomášem Kučírkem, advokátem se sídlem Petrská 29, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) T. R., zast. Mgr. Davidem Řehákem, advokátem se sídlem Holečkova 100/9, Praha 5, II) M. H., III) J. S., IV) M. B., V) Ing. L. M., VI) RNDr. J. K., VII) J. Č., VIII) V. Č., IX) Ing. M. B., X) Ing. M. Z., XI) V. B., XII) J. K., XIII) JUDr. T. H., XIV) Z. H., XV) D. K., XVI) Mgr. D. G., XVII) J. J., XVIII) Mgr. L. L., a IXX) Zemědělská obchodní společnost Šestajovice – Jirny, a.s., se sídlem Zámecká 345, Jirny, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Šestajovice ze dne 31. 8. 2010, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2012, č. j. 50 A 14/2012 - 142, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává. Odůvodnění: Včas podanou kasační stížností se odpůrce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno opatření obecné povahy – Územní plán obce Šestajovice ze dne 31. 8. 2010. Součástí kasační stížnosti je také návrh odpůrce (dále jen „stěžovatel“) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel uvádí, že v důsledku zrušení shora uvedeného územního plánu je znemožněna výstavba v obci. Strategický rozvoj obce (konkrétně se jedná o sběrný dvůr a obchod) je do značné míry paralyzován, když se veškeré rozhodování v území musí činit jako v území bez zpracovaného územního plánu. V důsledku novelizace stavebního zákona s účinností k 1. 1. 2013 navíc došlo ke splnění požadavků navrhovatelů, neboť obec Šestajovice již požádala příslušný katastrální úřad o výmaz předkupního práva v její prospěch k určeným pozemkům. Znamená to tedy, že v důsledku změny zákona došlo k naplnění hlavního faktického požadavku navrhovatelů. Navrhovatelé se k uvedenému tvrzení stručně vyjádřili tak, že k výmazu předkupního práva dle jejich informací nedochází v důsledku novelizace stavebního zákona, ale právě v důsledku napadeného rozhodnutí krajského soudu. V doplnění svého vyjádření, doručeném Nejvyššímu správnímu soud dne 26. 3. 2013, pak uvádí, že dne 12. 5. 2011 Krajský úřad Středočeského kraje zrušil a vrátil k novému projednání rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v Úvalech o umístění stavby sběrného dvora v areálu ČOV v těsném sousedství zástavby rodinných domů. Proti výstavbě tohoto areálu občané obce sepsali petici, neboť odběr odpadu je zajištěn ve sběrném dvoře v Úvalech u Prahy, tj. ve vzdálenosti 10 km. Pokud pak jde o záměr výstavby supermarketu, pak je nutno konstatovat, že tento záměr byl zahrnut do změn č. 1 územního plánu, schválených dne 14. 12. 2012, tj. ve stejný den, kdy odpůrce obdržel napadený rozsudek krajského soudu v projednávané věci. Jedná se o ryze soukromý zájem, přičemž v obci je několik obchodů a další jsou v dostupné vzdálenosti. Ve vzdálenosti 15 km od obce se pak nachází jedno z největších nákupních center ve střední a východní Evropě Praha - Černý Most. Důvody pro přiznání odkladného účinku jsou tedy marginální, jeho přiznáním by naopak došlo k situaci, kdy i nadále budou navrhovatelé a ostatní osoby zúčastněné na řízení poškozovány na svých právech. Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu stěžovatele nevyjádřily. Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele následně. Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Nejvyšší správní soud judikoval, že v případě odkladného účinku kasační stížnosti (dle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.) musí být vliv stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky by musely být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému by proto bylo třeba předejít. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil. Uvedená kritéria pro přiznání odkladného účinku však návrh nesplňuje. Stěžovatel žádným způsobem nespecifikuje, jak konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného účinku dotknout již nabytých práv a znamenat pro stěžovatele nepoměrně větší újmu. Skutečnost, že obec nemá územní plán, je zajisté komplikací pro její chod, nicméně sama o sobě nic konkrétního o jakékoliv újmě, která by stěžovateli výkonem napadeného rozhodnutí mohla vzniknout, nevypovídá. Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nemůže být dostačující ani tvrzení týkající se výmazu předkupního práva obce v katastru nemovitostí, neboť tato otázka je předmětem sporu. Při posouzení oprávněnosti žádosti o přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud nemohl předjímat hodnocení procesní a věcné správnosti vydaného opatření. Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznat. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. března 2013 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.03.2013
Číslo jednací:9 Aos 1/2013 - 59
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Obec Šestajovice
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2013:9.AOS.1.2013:59
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024