ECLI:CZ:NSS:2013:9.AZS.2.2013:30
sp. zn. 9 Azs 2/2013 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: M. M., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem nad Štolou 3,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2012, č. j. OAM-143/LE-BE02-PA03-2012, v
řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2012,
č. j. 47 Az 2/2012 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2012, č. j. OAM-143/LE-BE02-PA03-2012, kterým byla
zamítnuta její žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná.
Stěžovatelka v kasační stížnosti navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, což
odůvodnila obecným tvrzením o nedostatku prostředků i majetku a skutečností, že je bez
zaměstnání. Nejvyšší správní soud stěžovatelce zaslal výzvu ze dne 1. 2. 2013,
č. j. 9 Azs 2/2013 - 11, aby své tvrzení konkretizovala prostřednictvím formuláře „Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce ve věci“ tak, aby Nejvyššímu správnímu soudu byl předestřen celistvý obraz
o jejích majetkových poměrech, na základě něhož by mohlo být rozhodnuto o její žádosti
o ustanovení zástupce.
Na tuto výzvu stěžovatelka žádným způsobem nereagovala. Nejvyšší správní soud proto její
žádost o ustanovení zástupce zamítl usnesením ze dne 21. 2. 2013, č. j. 9 Azs 2/2013 - 26,
ve kterém ji současně vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů předložila plnou moc udělenou advokátovi
k tomu, aby ji zastupoval v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka zde byla taktéž poučena o tom,
že kasační stížnost bude odmítnuta v případě, že výzvě nebude vyhověno. Zmíněné usnesení
stěžovatelka osobně převzala dne 26. 2. 2013, avšak ani ke dni vydání tohoto usnesení o odmítnutí
kasační stížnosti na výzvu ve zmíněném usnesení ze dne 21. 2. 2006 žádným způsobem nereagovala.
Podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením návrh odmítne, jestliže soud o téže věci již
rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení
a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
Stěžovatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační
stížnosti, která je stanovena v §105 odst. 2 s. ř. s. Nedostatek takového zastoupení je odstranitelný
nedostatek podmínek řízení, který však ze strany stěžovatelky nebyl přes výzvu soudu odstraněn.
V takovém případě nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu nic jiného, než kasační stížnost
odmítnout dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterých žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. března 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu