ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.1.2013:12
sp. zn. Aprk 1/2013 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. Č., o nejasném podání ze
dne 12. 11. 2012, vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 49/2012,
o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 19. 12. 2012, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 1. 2013,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního
poplatku a ustanovení zástupce. Svůj návrh odůvodnil tím, že Krajský soud v Českých Budějovicích
(dále jen „krajský soud“) o uvedeném návrhu „dodnes nerozhodl, ač měl“.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel se nejasným
podáním ze dne 12. 11. 2012, doručeným krajskému soudu dne 19. 11. 2012, domáhá přezkoumání
postupu předsedy Okresního soudu v Táboře spočívajícího v nesprávném způsobu doručování
soudních písemností. Z důvodu nejasného podání krajský soud usnesením ze dne 3. 12. 2012,
č. j. 10 Na 49/2012 – 4, vyzval navrhovatele, aby označil nezákonný zásah správního orgánu, proti
němuž se domáhá ochrany, vylíčil rozhodné skutečnosti, označil důkazy, jichž se dovolává, a navrhl
výrok rozsudku, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení. Na uvedené usnesení navrhovatel
reagoval shora uvedeným návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení
§174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska
naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny z ákladních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný soud
stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny)
průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení §174a odst. 2 , věty druhé, zákona o soudech
a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu,
bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení §174a odst. 8, věty první, tohoto zákona
(příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy),
ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednáv ání a rozhodování sporů a jiných
právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu se smyslem
(účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty
k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení
průtahy.
Nejvyšší správní soud posoudil předmětný návrh, jakož i obsah předloženého soudního spisu,
ze shora uvedených hledisek, a dospěl k závěru, že v projednávané věci nedochází k žádným průtahům,
neboť krajský soud bezprostředně po obdržení návrhu usnesením ze dne 3. 12. 2012 zjišťoval
předpoklady pro rozhodnutí o žádosti navrhovatele o osvobození od soudního poplatku, kterými jsou
kromě podání žádosti a doložení nedostatku prostředků i posouzení, zda podaný návrh na zahájení
řízení není zjevně neúspěšný. Byl to právě navrhovatel, kdo míst o reakce na obdržené usnesení
a odstranění vad podání reagoval zcela nedůvodným návrhem na určení lhůty k provedení
navrhovaného procesního úkonu, takže neumožnil krajskému soudu zjistit zákonné předpoklady
pro požadované rozhodnutí. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud jeho návrh jako
nedůvodný zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu