ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.19.2013:22
sp. zn. Aprk 19/2013 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované:
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, o žalobě proti
odpovědím na žádost o poskytnutí informací ohledně vykázané zdravotní péče, vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 24/2013, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 26. 2. 2013, doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
dne 27. 2. 2013 a tímto soudem předloženým Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 3. 2013, se žalobce
(dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to rozhodnutí ve věci vedené u městského soudu
pod sp. zn. 6 A 24/2013. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 4. 3. 2011 podal u Obvodního soudu
pro Prahu 5 žalobu ve věci, o které dříve rozhodl jiný orgán než soud. Soud však v řízení neučinil žádné
úkony, kromě toho, že bezmála dva roky řeší svoji věcnou a místní nepříslušnost a o žalobě dosud
nerozhodl.
Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel se žalobou
ze dne 4. 3. 2011, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (dále také jen „obvodní soud“) téhož dne,
domáhá přezkumu odpovědí žalované na jeho žádosti o poskytnutí informací ohledně vykázané
zdravotní péče týkající se jeho otce J. R. Obvodní soud usnesením ze dne 1. 9. 2011, č. j. 16 C 82/2011
– 8, vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřili k tomu, že
soud hodlá vyslovit svou věcnou nepříslušnost v řízení a předmětnou věc postoupit k rozhodnutí
Městskému soudu v Praze, který je k projednání a rozhodnutí věci věcně příslušný. Dne 12. 9. 2011
obvodní soud obdržel námitku navrhovatele proti postupu soudu uvedenému v předmětném usnesení.
Dne 23. 1. 2012 obvodní soud spis předložil Vrchnímu soudu v Praze k vyřešení otázky věcné
příslušnosti, který mu jej vrátil s přípisem ze dne 18. 12. 2012 bez rozhodnutí o věcné příslušnosti,
neboť pro takový postup neshledal zákonné důvody. Poté obvodní soud usnesením ze dne 21. 12.
2012, č. j. 16 C 82/2011 – 13, které nabylo právní moci dne 25. 1. 2013, vyslovil svou věcnou
nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze,
který ho obdržel dne 7. 2. 2013. Dne 18. 2. 2013 městský soud poučil žalovanou o složení senátu,
který věc bude projednávat a rozhodovat, současně žalované zaslal stejnopis žaloby a vyzval ji,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení této výzvy předložila soudu vyjádření k žalobě a úplný správní
spis. Dne 5. 3. 2013 byl městskému soudu postoupen obvodním soudem shora uvedený návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení
§174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska
naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména
v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí
se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony
s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit,
resp. ve které má rozhodnout.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup
soudu.
Městský soud dle §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále
jen „s. ř. s.“), je povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí
pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Soud
tak projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy
na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního
orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby
ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit
území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince,
jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení
zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci,
stanoví-li tak zvláštní zákon. V případě navrhovatele (napadeny jsou odpovědi na žádosti o poskytnutí
informací ohledně vykázané zdravotní péče) se však nejedná o věc, která podléhá režimu přednostního
vyřizování podle §56 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu městského
soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele
nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí bezprostředně po jejím
obdržení dne 7. 2. 2013 řádně zabýval a činil bez prodlevy nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání
bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout, a to s přihlédnutím k pořadí, v jakém
k němu došla (blíže viz shora uvedená rekapitulace spisu). Nelze tedy konstatovat, že byl ve shora
uvedeném smyslu nečinný. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že řízení v dané věci
bylo zahájeno již 4. 3. 2011, a to z toho důvodu, že průtahy v řízení, k nimž došlo před Obvodním
soudem pro Prahu 5 a před Vrchním soudem v Praze, nelze přičítat k tíži městskému soudu, neboť
řízení u něj bylo zahájeno až dne 7. 2. 2013 a do té doby nemohl žádným způsobem ovlivnit procesní
Pokračování Aprk 19/2013 - 23
postup uvedených soudů. Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů neshledal ve věci
průtahy, a proto návrh navrhovatele podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu