ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.47.2013:13
sp. zn. Aprk 47/2013 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: REVLEX Zlín
s.r.o., se sídlem Sokolská 424, Zlín, zast. Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem se sídlem
Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31,
Brno, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 31 Af 1/2013,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „navrhovatel“) podal u výše označeného krajského soudu dne 28. 12. 2012
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2012, čj. 15796/12- 1302-7043256.
Navrhovatel v návrhu na určení lhůty, který byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen
dne 24. 7. 2013 uvádí, že krajský soud v dané věci učinil poslední úkon dne 4. 4. 2013 a od té
doby je nečinný; navrhovatel je názoru, že v řízení dochází k průtahům, proto ve smyslu
ust. §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a sou dcích, ve znění pozdějších předpisů navrhuje,
aby Nejvyšší správní soud určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, a to rozhodnutí o podané
žalobě ze dne 28. 12. 2012.
Předsedkyně senátu krajského soudu, který ve věci rozhoduje, se k návrhu vyjádřila s tím,
že byly ve věci provedeny veškeré procesní úkony, v současné době je po procesní stránce spis
připraven k rozhodnutí, nicméně soud je povinen při vyřizování spisů postupovat v souladu
s ust. §56 odst. 1 s. ř. s. V daném případě se nejedná ani o věc s přednostním režimem
vyřizování.
Nejvyšší správní soud ověřil skutečnosti výše uvedené z předloženého soudního spisu,
zjistil, že byly provedeny veškeré procesní úkony, tj. poučení účastníků, vyžádání spisového
materiálu, vyjádření žalovaného, apod. a konstatuje, že návrh na určení lhůty k provedení
procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný
soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
(tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení §174a odst. 2 věty druhé zákona
o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí
návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení §174a odst. 8 věty první,
tohoto zákona (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu
namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání
a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud
posuzoval - v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to,
ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy.
V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí- li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
Krajský soud je podle §56 s. ř. s. povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci
v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody
pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně
návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává
a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti
nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech
mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území,
rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož
i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení
zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož
i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. V případě navrhovatele se však o takovou věc nejedná.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není důvodný,
neboť krajský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá ze spisového
materiálu, se věcí po jejím obdržení ihned zabýval a činil postupně průběžně a bez zbytečných
prodlev procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí. Ne lze tedy konstatovat, že byl
ve věci nečinný. Nejvyšší správní soud proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost,
a proto návrh žalobce podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
Pokračování Aprk 47/2013 - 14
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení stát jen tehdy, je -li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2013
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu