ECLI:CZ:NSS:2013:APRN.4.2013:155
sp. zn. Aprn 4/2013 - 155
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci navrhovatelky JUDr. K. Š., o
určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a
soudcích ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
Nao 28/2013,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala návrh na určení lhůty dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích v reakci na sdělení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2013, resp. 30. 5. 2013
ve věci týkající se rozhodování o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 28/2013.
V návrhu na určení lhůty navrhovatelka opětovně předkládá důvody, pro které má za to,
že je dána podjatost kárného senátu v případě, domáhá-li se obnovy kárného řízení vedeného
u NSS pod sp. zn. 11 Kss 4/2012; došlo k porušení zásad spravedlivého procesu a k porušení
principu zákonného soudce. Nesouhlasí s tím, že její námitka podjatosti mohla být ve světle
důvodů, pro které ji uplatňuje, vyhodnocena jako opožděná.
Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že navrhovatelka podala u Nejvyššího správního
soudu dne 2. 5. 2013 vyjádření ze dne 28. 4. 2013, v němž k informacím o probíhajícím řízení
sp. zn. 11 Kss 4/2012 (návrh na obnovu kárného řízení) uvedla, že o věci mají rozhodovat
totožní členové senátu, kteří rozhodovali v řízení, jehož obnovy se domáhá.
Tato skutečnost dle navrhovatelky vzbuzuje vážné a důvodné pochybnosti o nestranném
a nezaujatém posuzování věci; poukazuje na odepření opravného prostředku v kárném řízení
(ust. §21 zák. č. 7/2002 Sb.), což ve svých důsledcích vede k porušení zásad spravedlivého
procesu.
Předsedkyně kárného senátu, jehož podjatost byla namítnuta, předložila vznesenou
námitku podle ust. §10 zákona č. 7/2002 Sb. předsedovi Nejvyššího správního soudu, který věc
přidělil dle pravidel rozvrhu práce pod sp. zn. Nao 28/13 k vyřízení soudci zpravodaji druhého
senátu.
Přípisem ze dne 21. 5. 2013, č. j. Nao 28/2013 - 142 bylo navrhovatelce sděleno,
že vzhledem k tomu, že námitka podjatosti byla podána opožděně, přitom k opožděně podané
námitce se dle ust. §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, nepřihlíží,
přitom prominutí lhůty zákon neumožňuje, nemůže se senát důvodností námitky zabývat
a rozhodovat o ní.
K uvedenému přípisu zaslala navrhovatelka dne 29. 5. 2013 opětovný nesouhlas
s obsazením senátu v kárném řízení a sdělení o setrvání na podání námitky podjatosti; tuto dále
doplnila a upřesnila a tvrdí, že uplatnění námitky, která se vztahuje k významným objektivním
důvodům namítané podjatosti, nemůže být časově omezeno.
K tomuto podání navrhovatelky Nejvyšší správní soud zaslal přípis ze dne 29. 5. 2013,
č. j. Nao 28/1013 - 146, v němž jí opětovně sděluje, že nemůže k podané námitce přihlížet,
neboť byla podána opožděně a že tedy nebude ve věci nikterak rozhodovat. Navrhovatelka byla
rovněž poučena o tom, že pokud má za to, že nečinnost soudu je v rozporu se zákonem, může
využít postupu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
Předsedkyně druhého senátu, jemuž byla věc přidělena, v písemném vyjádření
zkonstatovala průběh řízení a setrvala na názoru, že o opožděně vznesené námitce podjatosti
se formálně nerozhoduje, tudíž se nemůže jednat o žádné prodlení v rozhodovací činnosti;
dle jejího názoru ani rozklad navrhovatelky o charakteru jejích námitek nemění nic na posouzení
opožděnosti a nemůže mít na posouzení věci žádný vliv.
Návrh není důvodný.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Podle §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích se soud při posuzování
oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení
dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele,
postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.
Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou
v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje,
dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Dospěje-li příslušný soud k závěru,
že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu
řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází
v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť senát, jemuž byla věc přidělena, nebyl v případě navrhovatelky nečinný. Skutečnost,
že učinil úkon – zaslal navrhovatelce přípisy o vyřízení její věci, konečně sama nezpochybňuje.
Navrhovatelka zpochybňuje de facto obsah úkonu, který vůči ní byl učiněn a nadále má za to,
že je třeba o její námitce rozhodnout, tato skutečnost však sama o sobě nenaplňuje žádnou
z podmínek, z nichž by bylo lze dovozovat na nečinnost soudu. V řízení dle ust. §174a zákona
o soudech a soudcích nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu přezkoumávat věcnou správnost
již učiněného úkonu, ale pouze to, zda se soud věcí zabýval a v přiměřené lhůtě o návrhu rozhodl
a účastník řízení byl s jeho rozhodnutím srozuměn.
Pokračování Aprn 4/2013 - 156
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatelka
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky
(§174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 27. června 2013
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu