ECLI:CZ:NSS:2013:KONF.1.2013:13
sp. zn. Konf 1/2013 - 13
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa
pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025) , na rozhodnutí kompetenčního sporu
mezi ním a Okresním soudem v Českých Budějovicích, a dalších účastníků sporu vedeného
u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 C 191/2012, o zaplacení 17 849 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně CB LIGHTNING s. r. o., IČO 28129041, se sídlem v Dubné 203,
zastoupené Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích,
Na Sadech 21, a žalovaného Z. S.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u O kresního soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn 10 C 191/2012, o zaplacení 17 849 Kč s příslušenstvím,
je soud.
II. Usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2012,
čj. 10 C 191/2012 - 23, se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 2. 1. 2013 se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní
senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb.
mezi ním a Okresním soudem v Českých Budějovicích ve věci žaloby vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 10 C 191/2012, o zaplacení 17 849 Kč s příslušenstvím.
Z předložených spisů vyplynuly následující skutečnosti:
Dne 28. 6. 2012 podala žalobkyně Okresnímu soudu v Českých Budějovicích žalobu
na zaplacení 17 849 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dvě smlouvy,
na jejichž základě se zavázala poskytovat žalovanému základní a volitelné telekomunikační služby
v síti Vodafone (dále jen „smlouva“). Vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se měly řídit
smlouvou, Všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem žalobkyně. V období ledna
až března 2012 žalovaný čerpal dohodnuté služby, za které mu byly vystaveny faktury,
které však ani na výzvu žalobkyně nezaplatil.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 31. 7. 2012,
čj. 10 C 191/2012 - 23, řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena
Českému telekomunikačnímu úřadu a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění
uvedl, že podle ustanovení §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích,
rozhoduje ČTÚ spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Vzhledem
k tomu, že věc nespadá do pravomoci soudů, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení
a proto bylo podle §104 odst. 1 rozhodnuto o zastavení řízení. Usnesení soudu prvního stupně
nabylo právní moci dne 3. 10. 2012.
Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. V návrhu odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne
13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010 - 9, a čj. Konf 72/2010 - 10, ve kterém zvláštní senát konstatoval,
že „aby byla dána pravomoc ČTÚ, musely by být kumulativně splněny dvě podmínky, a to osobní
a věcná podmínka stanovená v §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Navrhovatel
namítá, že v předkládané věci není splněna osobní podmínka. Podle navrhovatele ze smlouvy
vyplývá, že k vlastnímu poskytování služeb dochází v síti společnosti Vodafone Czech
Republic, a. s., a žalobkyně vystupuje pouze jako prostředník či zprostředkovatel mezi
poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovaným. Žalobkyně není osobou
vykonávající komunikační činnost, resp. žádné podnikání v elektronických komunikacích
podle §13 zákona o elektronických komunikacích neoznámila, což navrhovatel dokládá výpisem
z evidence podnikatelů v elektronických komunikacích. Dále konstatuje, že služby uvedené
ve vyúčtování, tedy zejména vnitropodnikové volání, národní voláni či SMS, lze nepochybně
považovat za služby elektronických komunikací ve smyslu zákonné definice podle ustanovení §2
písm. n) zákona o elektronických komunikacích, předmětem žaloby je však spor vyplývající
ze soukromoprávního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, k jehož rozhodování má pravomoc
soud. Navrhuje proto, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve výše
uvedeném rozsahu je soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“), Český
telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7)
na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu
kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem
nebo na jeho základě.
Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009 - 12, dostupném
na www.nssoud.cz. vyložil, že pravomoc navrhovatele rozhodovat účastnické spory podle §129
odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je založena naplněním osobního a věcného
předpokladu.
Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele se naplní tehdy, vznikne-li spor
mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích
(zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací,
provozování přístrojů), a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou
elektronických komunikací se dle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí
služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela neb o převážně v přenosu signálů
po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb
v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou
služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí
splňovat charakteristiku stanovenou v §2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích
(„účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických
komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat
charakteristiku stanovenou §2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích („ uživatelem
se rozumí každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“).
Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory vznikne
tehdy, týká-li se spor povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích
nebo na jeho základě; povinnost uhradit cenu za poskytnutou službu je základní povinností
účastníka resp. uživatele veřejně dostupné služby dle §64 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích.
Zvláštní senát se zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle §129 odst. 1
zákona o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávají cí
komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě
uživatelem, na straně druhé.
Žalobkyně se v článku I. smlouvy zavázala žalovanému poskytovat základní a volitelné
telekomunikační služby v síti společnosti Vodafone Czech Republic, a. s. v souladu
se smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem. Ze všeobecných obchodních
podmínek žalobkyně vyplývá mj. závislost podmínek poskytování služeb na Všeobecných
obchodních podmínkách společnosti Vodafone, např. ve věcech změny tarifů, aktivace
a deaktivace služeb, blokace telefonů v případě krádeže, omezení nebo přerušení poskytování
služeb, pokud účastník poruší Všeobecné podmínky společnosti Vodafone a smluvní podmínky
žalobkyně, nebo závislost vyřízení reklamace ve lhůtách daných společností Vodafone.
K právnímu vztahu žalovaného jako účastníka a společnosti Vodafone ve všeobecných
podmínkách žalobkyně se konstatuje, že telefonní číslo účastníka bude u společnosti Vodafone
registrováno jménem žalobkyně, nikoliv jménem účastníka, proto účastník (žalovaný)
není oprávněn žádosti o změny směřovat na infolinku Vodafone, ale na kontaktní údaje
žalobkyně.
Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je podmíněn nezávisle existujícím smluvním
vztahem žalobkyně a operátora. Pro rozhodnutí kompetenčního sporu však zvláštní senát
posuzoval pouze vztah mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně jako osoba, která umožňuje
účastníkům využít služeb elektronických komunikací operátora v rámci vymezeném
tímto nezávislým smluvním vztahem, sama služby elektronických komunikací neposkytuje
a není proto osobou vykonávající komunikační činnost. Tou je pouze společnost Vodafone.
To, že žalobkyně neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, vyplývá
i z databáze, kterou vede navrhovatel, a z výpisu z elektronické databáze obchodního rejstříku;
žalobkyně ani v jedné z těchto databází není uvedena.
Stejně tak i žalovaného nelze považovat za účastníka podle §2 písm. a) zákona
o elektronických komunikacích, protože neuzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné
služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těcht o služeb. Pokud by ve věci
byla dána povinnost žalovaného plnit přímo na účet společnosti Vodafone, byť prostřednictvím
žalobkyně, musel by mezi žalovaným a touto společností existovat právní vztah. Zvláštní senát
však existenci takového právního vztahu neshledal.
Zvláštní senát proto uzavřel, že ve věci nebyla naplněna osobní podmínka podle §129
odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích.
Zvláštní senát se dále zabýval tím, zda byla ve věci založena rozhodovací pravomoc
navrhovatele podle §129 odst. 1 věta druhá zákona o elektronických komunikací,
který stanovení, že „Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační
činnost (§7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení
pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku“. O takovou situaci se v projednávané
věci v souvislosti se službami, které poskytuje žalobkyně, nejedná. Smyslem citovaného
ustanovení je zachování pravomoci navrhovatele k rozhodování sporů i tehdy, došlo-li ke změně
subjektů závazkového vztahu, aniž by se změnil jeho obsah. Vzhledem k tomu,
že z výše vyložených důvodů mezi společností Vodafone a žalovaným žádný právní vztah
nevznikl, nejsou ve věci naplněny podmínky ani pro použití §129 odst. 1 věty druhé zákona
o elektronických komunikacích.
Jelikož nebyl naplněn osobní předpoklad pro založení pravomoci Českého
telekomunikačního úřadu podle §129 odst. 1 věty první i druhé zákona o elektronických
komunikacích, splnění věcné podmínky podle §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích zvláštní senát již neposuzoval. Pravomoc Okresního soudu v Českých
Budějovicích je dána v celém sporu o požadovanou částku.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu
v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2012, čj. 10 C 191/2012 - 23.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/ 2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Českých Budějovicích
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. května 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senát