ECLI:CZ:NSS:2013:NA.118.2013:7
sp. zn. Na 118/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci
navrhovatele: R. Č., o návrhu ze dne 21. března 2013, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu
22. března 2013 a označeném jako „dovolání ve věci [čj. 36 Co 290/2012-144] proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem v právní věci žalobce: Česká spořitelna, a. s., ... proti žalovanému: Roman Čihák“,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 22. března 2013 na elektronickou podatelnu
Nejvyššího správního soudu doručen návrh datovaný dnem 21. března 2013, jímž navrhovatel
podává dovolání ve věci č. j. 36 Co 290/2012 - 144 proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem v právní věci žalobce: Česká spořitelna, a. s., Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4,
proti žalovanému: R. Č., X 702/30, J. n. N., s tím, že doplnění dalších údajů bude provedeno
následně. Podání bylo adresováno Nejvyššímu správnímu soudu a bylo navrhovatelem
elektronicky podepsáno.
K tomu Nejvyšší správní soud dotazem u Krajského soudu v Ústí nad Labem zjistil,
že jde o rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci jako soudu odvolacího
č. j. 36 Co 290/2012 - 144 ze dne 12. prosince 2012.
Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že správní soudy poskytují dle §2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ochranu veřejným subjektivním právům fyzických
i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto
zákonem nebo zvláštním zákonem. Správní soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím
vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního
orgánů, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu atd. (§4 s. ř. s.).
Správní soudy tak dle platných právních předpisů nemají pravomoc rozhodovat
o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů v občanském soudním řízení. Kasační
stížností lze dle §102 s. ř. s. napadnout pouze rozhodnutí krajských soudů vydaná ve správním
soudnictví. To však není tento případ. Dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího
soudu v občanském soudním řízení se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni
[§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „o. s. ř.“)]. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud (§10a odst. 2 o. s. ř.), za určitých
okolností však může o dovolání rozhodnout přímo soud prvního stupně.
Návrh podaný u Nejvyššího správního soudu se tak týká věci, k jejímuž projednání nejsou
správní soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, příslušné. Jedná se o neodstranitelný
nedostatek podmínek řízení, a proto soud návrh jako celek bez dalšího odmítl na základě
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Pro aplikaci §46 odst. 2 s. ř. s., jejímž důsledkem by bylo zachování časových účinků
návrhu doručeného Nejvyššímu správnímu soudu, nebyly v daném případě splněny podmínky,
neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na návrhy, jimiž se zahajuje řízení u civilního soudu
v prvním stupni (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. Srpna 2006
č. j. Na 42/2006 - 21, dostupné na www.nssoud.cz). Mimořádný opravný prostředek
dle občanského soudního řádu takovýmto návrhem není.
Dle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Proto soud vyslovil, že navrhovatel nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. března 2013
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu