ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.29.2013:25
sp. zn. Nad 29/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Andrstav
v. o. s., se sídlem Husova 1782, 530 03 Pardubice, zastoupená Mgr. Josefem Smutným,
advokátem se sídlem třída Míru 92, 530 02 Pardubice, proti žalovanému: Státní úřad inspekce
práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 10. 10. 2012, č. j. 3258/1.30/12/14.3, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně
s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 30 A 16/2013 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou dne 21. 12. 2012 u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá
zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně
proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne
1. 8. 2012, č. j. 10054/9.30/12/14.3-RZ. Citovaným rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou
ze spáchání správního deliktu podle §140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a byla jí uložena pokuta ve výši 400.000 Kč
a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 1. 2013, č. j. 78 Ad 79/2012 - 13, postoupil
věc Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Svůj postup odůvodnil tak,
že s účinností od 1. 1. 2012 je podle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), k řízení o žalobě místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni či jinak
zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Vzhledem k tomu, že sídlem Oblastního
inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj je Brno, postoupil krajský soud věc podle §7
odst. 5 Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému. Usnesení nabylo právní
moci dne 16. 1. 2013.
[3] Následně Krajský soud v Brně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu se svým
nesouhlasem s postoupením věci, přičemž poukázal na změnu soudního řádu správního
provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. Z ní vyplývá, že ve věcech zaměstnanosti je k projednání
a rozhodnutí věci místně příslušný soud podle sídla žalobkyně (§7 odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud
v Brně tak navrhl, aby byla věc postoupena k rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.
[4] Podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně
příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy
k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
[5] Nejvyšší správní soud o věci uvážil
takto:
[6] Krajský soud v Ostravě při rozhodnutí o postoupení věci vycházel ze znění §7 odst. 2
s. ř. s., podle něhož: „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož
obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho,
kdo se u soudu domáhá ochrany“. Krajský soud v Ostravě nicméně při určení místní příslušnosti
pominul, že s účinností od 26. 11. 2012 nabyla účinnosti novela soudního řádu správního
provedená částí XVI. (čl. XXIV) zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Na věc žalobkyně
dopadá ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož „[v]e věcech důchodového pojištění a dávek podle
zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu
osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi, je k řízení příslušný krajský
soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[7] Zákonodárce zmíněnou novelou soudního řádu správního nově založil speciální místní
příslušnost podle §7 odst. 3 s. ř. s. mj. „ve věcech zaměstnanosti“, tj. ve věcech spadajících
do kompetence správních soudů v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu
podřízených správních úřadů (srov. §9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění) ve věcech upravených
zákonem o zaměstnanosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013,
č. j. Nad 18/2013 - 43, dostupné na www.nssoud.cz). Vzhledem k tomu, že žalobou napadeným
rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jímž byla žalobkyně
uznána vinnou ze spáchání správního deliktu podle §140 odst. 1 písm. c) zákona
o zaměstnanosti, je místně příslušným pro projednání a rozhodnutí předmětné věci krajský soud,
v jehož obvodu má žalobkyně sídlo. Místně příslušným soudem je tak v projednávané věci
Krajský soud v Hradci Králové (srov. bod 6 Přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích, ve znění pozdějších předpisů).
[8] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu
v Brně s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí
věci je Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo (§7 od st. 3 s. ř. s.).
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§7
odst. 5 věta třetí s. ř. s.) a právní mocí tohoto usnesení pozbývá účinků rozhodnutí Krajského
soudu v Ostravě o postoupení věci Krajskému soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. července 2013
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu