ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.39.2013:17
sp. zn. Nad 39/2013 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobců: a) T. S., b) O. N., oba zastoupeni Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem se sídlem
Brno, 28. října 1898/9, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby
cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Olšanská 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 4. 6. 2013, č. j. CPR-3680/ČJ-2013-930310-V243, vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 4 A 46/2013, nyní u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 75 A 8/2013, o
nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.
4 A 46/2013 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou dne 28. 6. 2013 u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“)
se žalobci domáhají přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto
jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru
cizinecké policie ze dne 6. 2. 2013, č. j. KRPU-18182-51/ČJ-2012-040022-SV-CV, ve věci
správního vyhoštění z území členských států Evropské unie.
[2] Městský soud usnesením ze dne 2. 7. 2013, č. j. 4 A 46/2013 - 12, postoupil věc k vyřízení
Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále též „krajský soud“) s odůvodněním, že podle §7
odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále
též „s. ř. s.“), je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu,
který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. V daném případě městský soud zjistil,
že v této věci rozhodoval v prvním stupni orgán mající sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí
nad Labem.
[3] Krajský soud v Ústí nad Labem s postoupením věci vyjádřil svůj nesouhlas (přípis
ze dne 31. 7. 2013, č. j. 75 A 8/2013 - 15). Věc proto předložil Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o místní příslušnosti. Podle krajského soudu je k řízení příslušný Městský soud
v Praze neboť podle §172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“) je k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt,
krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož
obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Ze spisového materiálu dle krajského soudu vyplývá,
že žalobci v den podání žaloby byli hlášeni k pobytu na adrese, jež se nachází v obvodu
působnosti Městského soudu v Praze (P. 3, N. B. 2116).
[4] Nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci nebyl Nejvyšším
správním soudem shledán důvodným.
[5] Z ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho
vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud
s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
[6] Krajský soud v Ústí nad Labem vycházel při předložení věci ze skutečnosti, že zákon
o pobytu cizinců obsahuje v §172 odst. 6 speciální právní úpravu k §7 odst. 2 s. ř. s., kterou
je třeba aplikovat přednostně před obecnými pravidly určování místní příslušnosti. V této
souvislosti nicméně pominul, že z ustanovení §172 odst. 6 in fine také vyplývá, že citované
ustanovení se neuplatní v případě „jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění“. Změna tohoto
ustanovení v tomto smyslu byla učiněna s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 303/2012 Sb.,
kterým se měnil zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony, mimo jiné i zákon o pobytu cizinců.
[7] V souzené věci se o žalobu proti rozhodnutí o správním vyhoštění jedná, není
pochybností o tom, že rozhodnutí o správním vyhoštění v prvním stupni vydalo Krajské
ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru cizinecké policie dne 6. 2. 2013, č. j. KRPU-18182-
51/ČJ-2012-040022-SV-CV a že žalobu proti němu podali žalobci dne 28. 6. 2013, a proto zdejší
soud uzavírá, že v dané věci je pro účely určení místní příslušnosti třeba aplikovat obecnou právní
úpravu uvedenou v §7 odst. 2 soudního řádu správního, dle níž je k řízení příslušný ten soud,
v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni.
V projednávaném případě tedy Městský soud v Praze nepochybil, když dospěl ke správnému
závěru, že místně příslušným soudem k projednávání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Ústí
nad Labem.
[8] Do úvahy nepřichází ani možnost, že by pravidlo vyjádřené v ustanovení §172 odst. 6
in fine zákona o pobytu cizinců stanovovalo výjimku pouze z věty druhé citovaného ustanovení,
dle níž „pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu
na území splnit ohlašovací povinnost.“ Tuto interpretaci je třeba odmítnout z toho důvodu, že věta
třetí §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců se výslovně vztahuje i na rozhodování ve věcech
prodloužení doby trvání zajištění cizince či rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným
režimem zajištění. Uvedený výklad by tak vedl k vnitřně rozporným důsledkům, neboť
by předpokládal rozhodování o prodloužení doby trvání zajištění cizince v případech,
kdy by se cizinec vůbec nenacházel na území České republiky. Tento výklad proto nelze
považovat za správný.
[9] Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud neshledal důvodným nesouhlas
Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci Městským soudem v Praze, a proto
rozhodl podle §7 odst. 5 s. ř. s. tak, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 4. 6. 2013, č. j. CPR-3680/ČJ-2013-930310-V243, vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 4 A 46/2013, je místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. srpna 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu