Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15.10.2013, sp. zn. Nad 54/2013 - 21 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.54.2013:21

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.54.2013:21
sp. zn. Nad 54/2013 - 21 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: MGP 2 s. r. o., se sídlem Květoslava Mašity 409, 252 31 Všenory, zastoupená Mgr. Ivem Kroužkem, advokátem se sídlem Květoslava Mašity 409, 252 31 Všenory, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2013, č. j. 18959/13/5000-14203-706599, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci, takto: K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Af 41/2013 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Praze. Odůvodnění: [1] Žalobou podanou dne 12. 8. 2013 u Krajského soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu ze dne 23. 10. 2012, č. j. 66984/12/013063303318. Citovaným rozhodnutím Specializovaného finančního úřadu byla zamítnuta stížnost žalobkyně na postup plátce daně E.ON Distribuce, a. s. při provedení srážky odvodu z elektřiny ze slunečního záření. [2] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. 8. 2013, č. j. 10 Af 59/2013 - 12, postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Svůj postup odůvodnil tak, že podle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), ve spojení s §12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je v oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo. Vzhledem k tomu, že ve věci rozhodoval v prvním Stupni specializovaný finanční úřad a žalobkyně má sídlo v Praze, postoupil krajský soud věc k rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Citované usnesení nabylo právní moci 19. 8. 2013. [3] Následně Městský soud v Praze věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu se svým nesouhlasem s postoupením věci, přičemž poukázal na to, že žalobkyně nemá sídlo na území hlavního města Prahy, jak mylně uvedl Krajský soud v Českých Budějovicích, ale v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. K řízení je tedy podle městského soudu příslušný Krajský soud v Praze. [4] Podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. [5] Nejvyšší správní soud o věci uvážil takto: [6] Krajský soud v Českých Budějovicích při rozhodnutí o postoupení věci vycházel ze znění §7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož: „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany“. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon o Finanční správě České republiky, který v §12a stanoví, že „v oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.“ Krajský soud v Českých Budějovicích správně konstatoval, že v projednávané věci v prvním stupni rozhodoval Specializovaný finanční úřad, proto je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo (obdobně srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2013, č. j. Nad 44/2013 - 40, dostupné na www.nssoud.cz). O určení místní příslušnosti podle §7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §12a zákona o Finanční správě České republiky ostatně mezi Krajským soudem v Českých Budějovicích a Městským soudem v Praze není sporu. Sporné je toliko posouzení, v obvodu jakého krajského soudu má žalobkyně sídlo. Vzhledem k tomu, že sídlo žalobkyně se nachází v obci Všenory, která spadá do obvodu Okresního soudu Praha-západ, je k řízení místně příslušný Krajský soud v Praze (srov. bod 50 Přílohy 3 ve spojení s bodem 2 Přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). [7] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Praze, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo (§7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §12a zákona o Finanční správě České republiky). Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§7 odst. 5 věta třetí s. ř. s.) a právní mocí tohoto usnesení pozbývá účinků rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích o postoupení věci Městskému soudu v Praze. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. října 2013 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:15.10.2013
Číslo jednací:Nad 54/2013 - 21
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
příslušný soud
Účastníci řízení:Městský soud v Praze
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.54.2013:21
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024