ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.31.2013:7
sp. zn. Nao 31/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. Z. Ch., proti
žalované: Univerzita Karlova v Praze, se sídlem Ovocný Trh 560/5, Praha 1, v řízení o žalobě
proti rozhodnutím děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ze dne
9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1521, rozhodnutí ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1522, rozhodnutí
ze dne 11. 2. 2010, č. j. Stud/Vše/272 a proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze
dne 29. 3. 2010, č. j. 1488/10/III/Ká/Šti, o návrhu na vyloučení soudců Městského soudu
v Praze z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A
78/2010,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce v podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 16. 6. 2013 uplatnil námitku
podjatosti podle §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), vůči soudcům Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 11 A
78/2010. Uvedl, že o okolnostech, na základě kterých podle něj mají být soudci Městského soudu
v Praze vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci se dozvěděl dne 12. 6. 2013. Důvod
podjatosti žalobce spatřoval v tom, že předseda i místopředseda Městského soudu v Praze působí
u žalované jako pedagogové. Podle žalobce není pochyby o tom, že externí pedagogická
spolupráce libovolného soudce s žalovanou je spojena s finanční odměnou, lze ji rovněž hodnotit
jako prestižní záležitost. Předseda i místopředseda Městského soudu v Praze pak mohou
v zákonem stanovených případech vykonávat k soudcům tohoto soudu úkoly státní správy.
Žalovaná a Městský soud v Praze spolu dále úzce, dobrovolně a intenzivně spolupracují.
Společně pořádají stáže u Městského soudu v Praze pro studenty – členy akademické obce
žalované, kteří rovněž pomáhají s výkonem administrativy spojené se soudní agendou.
Tato skutečnost může u vedení Městského soudu v Praze i jednotlivých soudců vyvolávat pocit
vděčnosti a přátelského vztahu k žalované. Žalobce proto považuje své postavení za značně
znevýhodněné a nerovné. Pracovní styk Městského soudu v Praze a žalované může dále vést
k získávání detailních informací o rozhodování soudu, což může žalovaná využít při hájení svých
rozhodnutí či úředního postupu. Nelze vyloučit ani snahy žalované o ovlivnění rozhodování
Městského soudu v Praze.
Žalobce dále uvedl, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11A 78/2010
bylo sice skončeno vydáním rozsudku ze dne 28. 2. 2013, č. j. 11 A 78/2010 – 170, nicméně
v důsledku podání kasační stížnosti proti tomuto rozsudku (vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 7 As 14/2013) nelze vyloučit, že 11. senát Městského soudu v Praze bude
ve věci znovu rozhodovat. Z procesní opatrnosti proto podává námitku podjatosti a navrhuje
vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto
soudu pod sp. zn. 11 A 78/2010. Současně navrhl postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě.
Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sp. zn. 11 A 78/2010 zjistil, že řízení o žalobě
žalobce proti rozhodnutím děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze
ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1521, jeho rozhodnutí ze dne 9. 10. 2009, č. j. Stud/Vše/1522,
a rozhodnutí ze dne 11. 2. 2010, č. j. Stud/Vše/272 a proti rozhodnutí rektora Univerzity
Karlovy v Praze ze dne 29. 3. 2010, č. j. 1488/10/III/Ká/Šti, bylo skončeno vydáním rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. 11 A 78/2010 – 170. Rozsudek nabyl právní
moci dne 21. 3. 2013.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit
do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání,
musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí
být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení
soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Nejvyšší správní soud předně uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno
v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které
lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti
uplatněné v souladu s požadavky §37 odst. 2 a §8 odst. 5 s. ř. s. Toto řízení je také nutno
formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno
řízení zastavit podle §47 písm. a) s. ř. s. V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje
i ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu
probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný
nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost,
že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním
soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce,
toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek -
kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený
soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Jak již sám žalobce uvedl při uplatnění námitky podjatosti, řízení o jeho žalobě bylo
pravomocně skončeno vydáním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. 11 A
78/2010 – 170. Z obsahu námitky podjatosti je přitom zřejmé, že ji žalobce uplatnil pro případ,
že Městský soud v Praze bude v budoucnu v této věci znovu rozhodovat. Zda bude řízení
Městského soudu v Praze v budoucnu pokračovat, přitom závisí na nejisté skutečnosti,
tedy na výsledku řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 28. 2. 2013, č. j. 11 A 78/2010 – 170. Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že je-li
řízení ve věci žalobce v současné době pravomocně skončeno, znamená to pro rozhodnutí
o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Návrh žalobce na vyloučení
soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci proto odmítl podle
ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že na základě návrhu žalobce nedošlo k vyloučení soudců Městského
soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 11 A
78/2010, nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému
soudu v Ostravě podle §9 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2013
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu