ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.54.2013:51
sp. zn. Nao 54/2013 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: B. M., proti
žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni se sídlem Radobyčická 12, Plzeň
3, o námitce podjatosti uplatněné proti soudcům Krajského soudu v Plzni JUDr. Petrovi
Kuchynkovi, Mgr. Miroslavě Kašpírkové a Mgr. Alexandru Kryslovi v řízení o žalobě podané
proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 27. 6. 2013, č. j.
ZKI-O-18/124/2013, a proti rozhodnutí Katastrálního pracoviště v Sušici ze dne 25. 3. 2013, č.
j. OR-154/2012-431,
takto:
Soudci JUDr. Petr Kuchynka, Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl
nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení o žalobě podané proti
rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 27. 6. 2013,
č. j. ZKI-O-18/124/2013, a proti rozhodnutí Katastrálního pracoviště v Sušici ze dne
25. 3. 2013, č. j. OR-154/2012-431, vedeného u Krajského soudu v Plzni
pod sp. zn. 30 A 43/2013.
Odůvodnění:
Žalobce dne 4. 9. 2013 krajskému soudu k jeho poučení o složení senátu rozhodujícímu
v tomto řízení a k možnosti vznést námitku podjatosti sdělil, že k soudcům JUDr. Petrovi
Kuchynkovi, Mgr. Miroslavě Kašpírkové a Mgr. Alexandru Kryslovi nemá „důvěru v nároku
na spravedlivý proces“. Mgr. Kašpírková a Mgr. Krysl totiž byli členy senátu, který rozhodoval dříve
a jehož rozhodnutí považuje za nesprávné a protiprávní. Soudci JUDr. Kuchynka a Mgr. Krysl
se podíleli na rozsudku č. j. 57 Ca 78/2006 - 67, který žalobce považuje rovněž za protiprávní.
Tvrdí, že „rozsudek je ukázkou, jak dosáhnout jakéhokoli rozsudku bez ohledu na právní stav.“ Proto
žalobce jmenované soudce odmítá a požaduje „soudce odolné proti korupci za všech okolností“, neboť
„k pokusu o korupci rozhodně dojde“.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 12. 9. 2013, č. j. 30 A 43/2013 - 39, žalobce vyzval
k doplnění této námitky podjatosti s poučením, že podle zákona nemohou být důvodem
vyloučení soudce okolnosti spočívající v jeho postupu v řízení o projednávané věci anebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Námitka žalobce, že jmenovaní soudci nejsou odolní proti korupci,
nebyla odůvodněna, a proto soud žalobce vyzval k doplnění návrhu.
Žalobce dne 19. 9. 2013 soudu sdělil, že soudci Mgr. Kašpírková a Mgr. Krysl
projednávali žalobu jinak, než bylo žalobcem požadováno (dle jiného zákonného ustanovení),
a neuznali „právo na důkaz plánem stavby“. Podjatost JUDr. Kuchynky žalobce spatřuje ve všech
souvislostech řízení, které tento soudce vedl jako předseda senátu, schopný „vynést protiprávní
rozsudek bez mrknutí oka“. Žalobce zejména tvrdí, že soud potvrdil rozhodnutí vydané
pracovníkem městského úřadu, „vyhozeného pro prokázanou korupci“.
Soudci JUDr. Petr Kuchynka, Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl
ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti shodně uvedli, že ani po doplnění této námitky není
zřejmá žádná okolnost, která by zakládala jejich podjatost. Tvrzení, že nejsou odolní proti
korupci, tito soudci považují za skutkově nijak nevymezenou invektivu.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že princip nestranného, nezávislého a spravedlivého
rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou
proto všichni soudci povinni ctít a naplňovat. Podle ustanovení §8 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci mj. i tehdy, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem vyloučení je tedy
taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která
je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Citované
ustanovení však současně výslovně stanoví, že „[d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
Z nyní posuzované námitky je zřejmé, že žádný z důvodů vyloučení jmenovaných soudců
předpokládaných v §8 s. ř. s. dán není. Žalobce totiž v podstatě pouze uvádí, že důvody
podjatosti těchto soudců plynou z jejich postupu a rozhodování v jiných řízeních, jichž
se on účastní. Jak však plyne ze shora citovaného ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., takto pojatá
podjatost je vyloučena přímo ze zákona. Pokud totiž má žalobce za to, že se soudci dopustili
pochybení či dokonce protizákonnosti v jiných řízeních, je třeba uvést, že právě za tím účelem
zná právní řád systém opravných prostředků, které by měly eliminovat riziko možných
pochybení. Jak ostatně uvádí ve svém vyjádření k námitce podjatosti JUDr. Kuchynka, rozsudek
č. j. 57 Ca 78/2006 - 67 byl napaden kasační stížností, kterou zamítl rozsudkem
č. j. 9 As 91/2007 - 132 Nejvyšší správní soud, když v něm neshledal pochybení, namítané
tehdejšími žalobci (jedním z nich byl právě B. M.). Lze tak uzavřít, že postup a rozhodování
jmenovaných soudců v jiných řízeních nemůže ze zákona založit jejich vyloučení z rozhodování
o nyní podané žalobě.
Pokud žalobce naznačuje, že jmenovaní soudci krajského soudu nejsou dostatečně odolní
proti korupci, nezbývá než uvést, že tuto námitku žalobce ani k výzvě soudu nikterak relevantně
neodůvodnil. Za toto odůvodnění totiž nelze pokládat nesouhlasné stanovisko s dřívějšími
rozhodnutími krajského soudu a názorovou polemiku s nimi, navíc za situace, kdy tato
rozhodnutí byla shledána nadřízeným soudem jako zákonná.
Protože Nejvyšší správní soud neshledal, že by soudci JUDr. Petr Kuchynka,
Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl byli z projednávání a rozhodování předmětné
věci vyloučeni, vyslovil tento závěr výrokem svého usnesení (§8 odst. 5 věta čtvrtá s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s. a contr.).
V Brně dne 10. října 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu