ECLI:CZ:NSS:2013:PST.21.2013:99
sp. zn. Pst 21/2013 - 99
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, zastoupená na základě pověření JUDr. Václavem Henychem,
ředitelem odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci:
politická strana B10, se sídlem 5. května 44/47, Bílina, o návrhu na pozastavení činnosti politické
strany,
takto:
I. Návrh na pozastavení činnosti politické strany „B10“ se zamítá .
II. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1.] Dne 18. 3. 2013 podala vláda („navrhovatel“) u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politické strany „B10“ („odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
(„zákon o politických stranách“). Navrhovatel odůvodnil svůj návrh tím, že odpůrce opakovaně
nesplnil zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně úplnou výroční finanční zprávu
za roky 2010 a 2011.
[2.] Navrhovatel v tomto smyslu odkázal na usnesení Poslanecké sněmovny č. 474
z 16. schůze konané dne 5. května 2011 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2010 a rovněž na usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1136 z 38. schůze konané dne 3. května 2012 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2011, s tím, že odpůrce nesplnil povinnost
a nepředložil výroční finanční zprávu za roky 2010 a 2011 v úplnosti stanovené zákonem.
[3.] Navrhovatel upřesnil, že dle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1137 z 38. schůze
3. května 2012 k Doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí
za roky 2007 až 2010 doplnil odpůrce výroční finanční zprávu za rok 2010 dodatečně po termínu,
avšak ne v úplnosti stanovené zákonem, když v případě daru od fyzické osoby chybí ověřená
kopie darovací smlouvy na částku 60.000 Kč, přičemž stejná částka od téhož dárce je vykázána
v části Vl. formuláře Výroční finanční zprávy za rok 2010 jako členský příspěvek člena strany,
který je za rok vyšší než 50.000 Kč. Podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1136 z 38. schůze
3. května 2012 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických
hnutí za rok 2011 nepředložil odpůrce výroční finanční zprávu za rok 2011 v úplnosti stanovené
zákonem, když chyběla příloha k účetní závěrce a v části IV. a Vl. vzoru předepsaného formuláře
výroční finanční zprávy chyběly přehledy týkající se nepeněžitých darů od fyzických osob
a přehled o členech, jejichž celkový členský příspěvek za rok je vyšší než 50.000 Kč. Neučinil tak
ani dodatečně.
[4.] Navrhovatel tedy uzavřel, že odpůrce nesplnil zákonné povinnosti stanovené v §18
zákona č. 424/1991 Sb., přičemž nesplnění těchto povinností představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti politické strany
nebo hnutí. V této souvislosti navrhovatel argumentuje i nálezem Ústavního soudu ze dne
18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94 a rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. Pst 17/2007
a sp. zn. Pst 14/2008.
[5.] Odpůrce se k návrhu na výzvu soudu vyjádřil. Ve svém vyjádření projevil nesouhlas
s návrhem na pozastavení činnosti politické strany. Poté, co se v lednu 2013 seznámil
s usnesením Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny k neúplnosti finančních zpráv,
kontaktoval kontrolní výbor Poslanecké sněmovny a Kancelář Poslanecké sněmovny s žádostí
o sdělení, jaké dokumenty by strana B10 měla doložit, aby výroční zprávy byly podle zákona
kompletní. Veškeré zjištěné nedostatky poté odstranil, a to tak, že chybějící údaje zaslal a rozpory
s chybným účtováním vysvětlil.
II. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6.] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť navrhovatel s tímto postupem
výslovně souhlasil a odpůrce se k záměru soudu projednat věc bez nařízení jednání v zákonem
stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že souhlas byl rovněž udělen (§51 odst. 1 s. ř. s.).
[7.] Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení. Podle ustanovení §14 odst. 1 zákona
může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost
je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[8.] Ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti. Z obsahu shora
uvedených usnesení Poslanecké sněmovny vyplývá, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně
úplné výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu
o podání návrhu na pozastavení činnosti odpůrce, což vláda učinila. Z přípisu tajemnice
kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR Ing. M. H. ze dne 9. května 2013, č. j. PS
2013/4030, však plyne, že odpůrce doplnil své výroční zprávy za roky 2010 a 2011 o chybějící
Pokračování Pst 21/2013 - 100
náležitosti. Kontrolní výbor projednal doplnění finančních zpráv na své 36. schůzi dne 7. 5. 2013
a přijal usnesení č. 188, z něhož je zjevné, že strana B10 řádně doplnila finanční zprávy za roky
2010 a 2011.
[9.] Na základě výše uvedených skutečností a podle výsledku provedených zjištění Nejvyšší
správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný.
[10.] Z údajů obsažených ve spise je patrno, že odpůrce nesplnil v zákonem stanovené lhůtě
uložené povinnosti, když opakovaně nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky, úplné výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Soud nicméně
při svém rozhodování vycházel z §96 s. ř. s., podle něhož o návrhu na pozastavení činnosti
politické strany či hnutí rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí
soudu. Primárním smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany či hnutí je totiž vytvořit
právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde,
k následnému podání návrhu na rozpuštění strany či hnutí. Za situace, kdy politická strana
či hnutí po podání návrhu na pozastavení činnosti svým aktivním jednáním vadný stav sama
napraví dříve, než soud o návrhu rozhodne, odpadnou právní důvody pro pozastavení. Opačný
výklad by odporoval samotnému smyslu a účelu tohoto právního institutu.
[11.] Jak vyplývá z usnesení Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny i dalších spisových
materiálů, politická strana B10 všechny vytčené nedostatky ve svých výročních finančních
zprávách odstranila.
[12.] Poslanecká sněmovna dosud zprávu Kontrolního výboru PS neprojednala, to však soudu
nebrání ve věci rozhodnout. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu platí: „[n]a této
skutečnosti nic nemění ani to … že se zatím Poslanecká sněmovna PČR shora zmíněným doplněním výročních
finančních zpráv nezabývala a že nekonstatovala jejich úplnost. Jak totiž zdejší soud uvedl již v rozsudku ze dne
22. 7. 2004, č. j. Pst 12/2003 – 48 (in: č. 348/2004 Sb. NSS), z dikce zákona je zřejmé, že výroční
finanční zprávy jsou Poslanecké sněmovně předkládány „k informaci“ a slouží zejména k naplnění principu
transparentnosti financování politických stran jakožto základních prvků, na kterých je založen celý politický
systém (čl. 5 Ústavy ČR). Význam usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že strana odstranila protizákonný stav,
je dán v případě, kdy již došlo k pravomocnému pozastavení činnosti této strany a kdy tímto usnesením byla
stanovená povinnost Poslaneckou sněmovnou uznána za splněnou. Tímto rozhodnutím se činnost strany považuje
za řádně obnovenou (§14 odst. 3 zákona o politických stranách). V případě, kdy k pozastavení činnosti nedošlo
a byl v tomto směru toliko podán příslušný návrh, takovýto význam usnesení Poslanecké sněmovny nemá a není
důvodné, aby soud vyčkával schválení tohoto usnesení, tzn., aby fakticky podmiňoval rozhodnutí ve věci
předmětným rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Pro takový postup není dána zákonná opora a nebyl by ani
v souladu s účelem zákona. O tom svědčí kupř. ustanovení §20a odst. 2 písm. c) zákona o politických stranách,
podle něhož výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže „byla podána žaloba podle
§15“. Je tedy zřejmé, že již samotné podání návrhu na pozastavení činnosti politické strany může v konkrétním
případě pro dotčenou stranu představovat významný zásah do její činnosti a je proto nanejvýš důležité o těchto
návrzích rozhodovat bez zbytečného odkladu. Vyčkávání na příslušné rozhodnutí Poslanecké sněmovny
by takovýto zbytečný odklad mohlo představovat, přičemž tuto otázku je navíc nutno vidět i v ústavním kontextu
dělby státní moci, kdy je zásadně nevhodné, aby nezávislý soudní orgán de facto podmiňoval svoje rozhodnutí
předchozím vydáním rozhodnutí orgánu moci zákonodárné.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 20. 2. 2008, č. j. Pst 39/2007 – 82).
[13.] Nejvyšší správní soud proto návrh vlády na pozastavení činnosti politické strany „B10“
jako nedůvodný zamítl.
[14.] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel
nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný odpůrce náhradu
nákladů výslovně nepožadoval, přičemž ze spisu není zjevné, že by mu v této souvislosti nějaké
náklady řízení vznikly, soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu
soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje,
se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného
rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní
rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 29. května 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu