ECLI:CZ:NSS:2014:1.ADS.125.2014:13
sp. zn. 1 Ads 125/2014 – 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. B.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě
proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6508026635/48091-PT, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2014,
č. j. 34 Ad 12/2014 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Dne 11. 8. 2014 žalobce (dále jen „stěžovatel“) adresoval Nejvyššímu soudu České
republiky dokument nadepsaný „Kasačná sťažnosť“. Nejen z názvu, ale i z obsahu tohoto
dokumentu, bylo zřejmé, že se jedná o podání brojící proti v záhlaví specifikovaném usnesení
správního senátu Krajského soudu v Brně. Nejvyšší soud proto přípisem ze dne 22. 8. 2014 toto
podání Krajskému soudu v Brně zaslal. Krajský soud podání obdržel dne 27. 8. 2014 a následně
ho spolu se soudním spisem předložil Nejvyššímu správnímu soudu.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle odstavce 4 tohoto
ustanovení je lhůta zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené
rozhodnutí vydal.
[4] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím
toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový
den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §40 odst. 4 s. ř. s.
je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[5] V případě podání kasační stížnosti u nepříslušného soudu, je však stížnost včasná pouze
tehdy, jestliže byla ve lhůtě k podání kasační stížnosti nepříslušným soudem odeslána Nejvyššímu
správnímu soudu, případně krajskému soudu, který napadené rozhodnutí vydal (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Azs 51/2007-55, publ. Pod č. 1790/2009
Sb. NSS).
[6] V posuzovaném případě z doručenky založené ve spise krajského soudu plyne,
že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno ve čtvrtek 31. 7. 2014. Posledním dnem lhůty
pro podání kasační stížnosti byl tedy čtvrtek 14. 8. 2014. Stěžovatel kasační stížnost zaslal věcně
nepříslušnému Nejvyššímu soudu, který ji zaslal Krajskému soudu v Brně až dne 26. 8. 2014, tedy
dvanáct dní po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání nelze s ohledem na §106 odst. 2 s. ř. s. prominout.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., aplikovaného
na základě §120 s. ř. s., pro její opožděnost odmítnul.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. října 2014
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu