ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.125.2013:21
sp. zn. 1 As 125/2013 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí
žalované ze dne 24. 10. 2011, č. j. 2956/2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2013, č. j. 11 A 347/2011 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení výše citovaného rozhodnutí
žalované ze dne 24. 10. 2011, kterým byl podle §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii žalobci
určen k poskytnutí právní služby advokát Mgr. JUDr. Petr Kubík.
[2] Podáním návrhu vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení. Jelikož
žalobce soudní poplatek při podání návrhu nezaplatil, vyzval ho Městský soud v Praze usnesením
ze dne 1. 3. 2011, č. j. 11 A 347/2011 - 4, aby tak učinil ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy
k zaplacení soudního poplatku. V návaznosti na uvedenou výzvu žalobce požádal o osvobození
od soudních poplatků. Usnesením ze dne 8. 10. 2012, č. j.: 11 A 347/2011 – 14, Městský soud
v Praze žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků z důvodu, že žaloba nemůže
být zjevně úspěšná.
[3] Kasační stížnost žalobce proti uvedenému usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem
ze dne 8. 1. 2013, č. j. 2 As 165/2012 - 9, zamítl. V odůvodnění se ztotožnil s názorem
městského soudu s tím, že zjevná neúspěšnost je dána tím, že žalobce podal žalobu proti
rozhodnutí, jímž mu žalovaná v plném rozsahu vyhověla. Poté městský soud žalobce dalším
usnesením ze dne 13. 3. 2013, č. j. 11 A 347/2011 – 36, vyzval k zaplacení soudního poplatku
ve lhůtě do 7 dnů a poučil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude
řízení zastaveno. Uvedená výzva byla žalobci doručena 22. 3. 2013. K výzvě žalobce v podání
ze dne 28. 3. 2013 uvedl, že nemá prostředky na okamžité zaplacení a přiznané sociální poměry
mu neumožňují úhradu poplatku najednou a během krátké doby a požádal o posečkání v délce
několika měsíců. Vzhledem k tomu, že ani poté žalobce soudní poplatek za správní žalobu
nezaplatil, městský soud řízení zastavil.
[4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu o zastavení řízení
včasnou kasační stížností. Kromě řady námitek vztahujících se k usnesení o neosvobození
od soudních poplatků stěžovatel namítl, že i soudcovská lhůta musí být přiměřená a odůvodněná
a předpokládá, že ji soud nebude nucen prodlužovat, resp. vyzvaná osoba nebude žádat o její
prodloužení. Dále namítl, že zastavení je neopodstatněné a výrok napadeného rozhodnutí
měl obsahovat povinnost zaplatit soudní poplatek. V ostatním se obsah kasační stížnosti omezuje
pouze na nesrozumitelná či obecná tvrzení týkající se napadeného rozhodnutí žalované a dalších
soudních rozhodnutí a dále na stesky stěžovatele nad nesnadností poskytování půjček osobám
v hmotné nouzi. Stěžovatel rovněž odkázal na věc předloženou rozšířenému senátu Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 3 As 125/2012 s tvrzením, že rozhodnutí ani nemohl být vydáno,
neboť se vede řízení o této právní otázce před rozšířeným senátem. Stěžovatel závěrem navrhl,
aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil.
[5] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
[6] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti nejdříve zhodnotil, zda jsou
splněny podmínky řízení. Bylo zjištěno, že stěžovatel neuhradil soudní poplatek za kasační
stížnost, ani není v řízení před zdejším soudem zastoupen advokátem, jak to vyžaduje §105
odst. 2 s. ř. s. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení v dané věci je rozhodnutí
o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za řízení před městským soudem, Nejvyšší
správní soud na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení
žalobce advokátem v řízení netrval, protože takový požadavek by pouze vedl k řetězení
téhož problému, což by popíralo smysl samotného řízení o této kasační stížnosti a nesvědčilo
by ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení (srov. k tomu rozsudek NSS ze dne 19. 7. 2012,
č. j. 4 Ads 66/2012 – 22). Nebylo tedy třeba ani rozhodovat o žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
[7] Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž
je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] V dané věci je nejprve nutno zdůraznit, že předmětem posouzení a hodnocení zdejšího
soudu není a nemůže být zákonnost rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků městským
soudem. Proti tomuto rozhodnutí bylo možno podat samostatnou kasační stížnost,
což stěžovatel, ač neúspěšně, v předchozím řízení učinil. Tato kasační stížnost již byla zamítnuta
rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Z tohoto důvodu je nutno všechny námitky směřující
proti usnesení, kterým městský soud stěžovateli nepřiznal dobrodiní osvobození od soudních
poplatků, považovat za směřující proti věci již rozhodnuté [§46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s.]. Na tom nemůže nic změnit ani to, že ve věci sp. zn. 3 As 125/2012 byla
rozšířenému senátu zdejšího soudu předložena otázka zpochybňující přípustnost kasační stížnosti
proti usnesení městského soudu o neosvobození od soudních poplatků. Teprve opačné
rozhodnutí rozšířeného senátu může případně dosavadní judikaturu změnit.
[10] První konkrétní námitkou, kterou tento soud vyhodnotil v dané věci jako přípustnou,
je stěžovatelovo obecné tvrzení, že i soudcovská lhůta musí být přiměřená a dle stěžovatele
i odůvodněná. Z této námitky v zásadě vyplývá, že stěžovatel nesouhlasí s délkou lhůty, kterou
mu městský soud poskytl k zaplacení soudního poplatku. S tímto názorem se však nelze
v žádném případě ztotožnit. V dané věci totiž stěžovatel žalobu podal již 24. 11. 2011,
byl opakovaně vyzván k zaplacení soudního poplatku (naposledy 13. 3. 2013), byla
mu poskytnuta přiměřená lhůta v délce 10, resp. 7 dnů k jeho zaplacení, vždy byl poučen
o následcích nezaplacení. Stěžovatel na poslední výzvu reagoval podáním ze dne 28. 3. 2013,
v němž požádal o „posečkání“ o několik měsíců. Na to městský soud procesně nereagoval
a pouze v rozhodnutí otázku posečkání u soudního poplatku vyřešil v souladu s ustálenou
judikaturou Nejvyššího správního soudu, nelze však přehlédnout, že fakticky stěžovateli vyhověl,
protože o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku rozhodl až 19. 9. 2013. Stěžovatel měl tedy
dostatek času (více než 5 měsíců od poslední výzvy a téměř dva roky od podání správní žaloby)
na zaplacení soudního poplatku, který je dle zákona splatný již dnem podání žaloby, přesto
jej nezaplatil. Kasační námitka je proto nedůvodná.
[11] Druhou námitkou vztahující se k rozhodnutí o zastavení řízení je, že v tomto usnesení
podle stěžovatele chyběl výrok o povinnost zaplatit poplatek. Skutečnost, kterou stěžovatel
žádným způsobem nerozporuje, dokonce ji sám tvrdí, je, že soudní poplatek nezaplatil. Soud
proto postupoval správně, pokud řízení zastavil dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích,
aniž by stěžovateli dával další šanci zaplatit poplatek. Tuto povinnost měl totiž stěžovatel splnit
právě pod sankcí zastavení řízení, bylo by proto nejen nezákonné, ale i naprosto absurdní,
aby usnesení o zastavení řízení takový výrok obsahovalo. I tato kasační námitka je nedůvodná.
[12] Stěžovatel tedy se svými námitkami neuspěl, soud proto zamítl kasační stížnost jako
nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[13] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalované
pak v řízení o kasační stížnosti žádné účelně vynaložené náklady nad rámec běžné činnosti
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. února 2014
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu