ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.129.2013:17
sp. zn. 1 As 129/2013 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
č. j. 2705/12 a na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o návrhu na osvobození od
soudních poplatků, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 30. 9. 2013, č. j. 6 A 105/2013 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 11. 12. 2012 se žalobce domáhal u Krajského soudu v Českých
Budějovicích zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu byla dle §18
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, určena advokátka a současně brojil proti nečinnosti
žalovaného. Usnesením Krajského soudu ze dne 18. 12. 2012, č. j. 10 Na 64/2012 - 5, byla
věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.
[2] Usnesením ze dne 24. 6. 2013, č. j. 6 A 105/2013 - 19, městský soud vyzval žalobce
k zaplacení soudního poplatku. V reakci na toto usnesení žalobce požádal o osvobození
od soudních poplatků. V záhlaví specifikovaným usnesením městský soud osvobození žalobci
nepřiznal, neboť došel k závěru, že žaloba zjevně nemůže být úspěšná.
[3] Proti posledně uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.
V kasační stížnosti mimo jiné namítal, že nesouhlasí s aplikací uvedených rozhodnutí, neboť
se netýkají samé věci. Městský soud dále pominul, že rozhodnutí žalovaného je neurčité
a nesprávné, a vycházel z jiného hmotněprávního stavu. Tvrdil, že byl nesprávně poučen
o opravném prostředku, neboť odvolání ani kasační stížnost proti dočasnému rozhodnutí není
přípustná (s odkazem na věc předloženou rozšířenému senátu pod sp. zn. 3 As 125/2012).
Závěrem stěžovatel namítl podjatost všech soudců, kteří byli členy osmého senátu Nejvyššího
správního soudu v roce 2012.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Předmětem soudního přezkumu je usnesení o nepřiznání osvobození od soudních
poplatků. Nejvyšší správní soud tedy netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost
ani na povinném zastoupení stěžovatele advokátem v řízení, protože by takový požadavek vedl
pouze k řetězení téhož problému (více viz rozsudek NSS ze dne 19. 7. 2012,
č. j. 4 Ads 66/2012 – 22).
[6] Po konstatování přípustnosti a včasnosti kasační stížnosti podle ustanovení §102 a násl.
s. ř. s. Nejvyšší správní soud nejprve přistoupil k přezkoumání napadeného usnesení městského
soudu v souladu s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s. a přitom neshledal, že by řízení před soudem bylo
zatíženo vadami, k nimž by musel přihlédnout z moci úřední. Poté soud posoudil námitky
uvedené v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[7] Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že městský soud nepřiznal stěžovateli
osvobození od soudních poplatků, pro zjevnou neúspěšnost žaloby. Tento závěr odůvodnil tím,
že žalovaný stěžovateli plně vyhověl, kladně rozhodl o jeho žádosti o určení advokáta a stanovil,
že advokát bude poskytovat právní služby bez nároku na odměnu. Nejvyšší správní soud
se s názorem městského soudu ztotožnil.
[8] Ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s., které se zabývá možností přiznání osvobození od soudních
poplatků, obsahuje podmínku, že „dospěje-li soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou
žádost odmítne“. Soud takto postupuje v situaci, kdy již ze samotných skutkových tvrzení
a argumentů žadatele obsažených v návrhu je zcela zřejmé, že mu ve věci nemůže být vyhověno.
[9] Z textu samotné žaloby plyne, že stěžovatel vůbec nebrojí proti výrokům napadeného
rozhodnutí. Pouze polemizuje s tím, že žalovaný učinil obsahem rozhodnutí některá obecná
pravidla poskytování právních služeb určeným advokátem, která stanoví samotný zákon.
Rozhodnutím žalovaného bylo navíc stěžovateli v plném rozsahu vyhověno,
neboť mu byl ustanoven k bezplatnému právnímu zastoupení jím požadovaný advokát. Podaná
žaloba tak nemůže být zjevně úspěšná, neboť napadá rozhodnutí, jímž bylo věcně stěžovateli
v plném rozsahu vyhověno. Dále je žaloba zjevně nedůvodná, neboť nenapadá konkrétní zásah
do svého práva, avšak pouze text upozornění na zákonnou úpravu v oblasti poskytování
advokátních služeb.
[10] K pochybení nedošlo ani v rámci poučení. Podle dosavadní judikatury Nejvyššího
správního soudu je proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků přípustná kasační
stížnost. Na tom nic nemění skutečnost, že rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu byla
k řešení předložena otázka zpochybňující přípustnost kasační stížnosti proti takovému usnesení.
Teprve rozhodnutí rozšířeného senátu může dosavadní judikaturu změnit; do té doby ovšem
přípustnost kasační stížnosti nemůže být vůbec předmětem diskuse.
[11] Námitkou podjatosti osmého senátu se soud nezabýval, protože žádný ze soudců osmého
senátu se na projednání a rozhodování této věci nepodílel. V souladu s judikaturou zdejšího
soudu přitom nemá význam rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti soudcům, kteří
se nemají účastnit rozhodování ve věci (k tomu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne
14. 6. 2012, č. j. Nao 44/2012 – 19).
[12] Stěžovatel tedy se svými námitkami neuspěl. Z tohoto důvodu soud zamítl kasační
stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší
správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o kasační stížnosti žádné účelně vynaložené
náklady nad rámec běžné činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2014
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu