ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.137.2014:50
sp. zn. 1 As 137/2014 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: V. K., zastoupen
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 28. 1. 2014, čj. KUJI 5733/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 9. 2014, čj. 10 A 42/2014 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši
5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 10. 2013 vydal Městský úřad Pelhřimov (dále jen „správní orgán I. stupně“)
rozhodnutí čj. OVV/952/2013 D-351/13, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku
podle §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jehož se dopustil porušením
§4 písm. b) a §5 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný
v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl jako opožděné ve smyslu §92 odst. 1 zákona
č. 500/2004 Sb., správního řádu. Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u krajského
soudu, ve které zejména namítal nezákonnost postupu žalovaného spočívající
v tom, že ho nevyzval k doplnění jeho banketního odvolání. Krajský soud žalobu
jako nedůvodnou zamítl.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu dne 29. 9. 2014 blanketní
kasační stížnost. Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 8. 10. 2014,
čj. 1 As 137/2014 – 21, vyzval, aby ve smyslu §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve lhůtě jednoho měsíce doplnil kasační
stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Zároveň stěžovatele vyzval,
aby ve lhůtě 10 dnů zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost.
[4] Dne 13. 11. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno doplnění kasační
stížnosti, a to prostřednictvím e-mailu bez připojení uznávaného elektronického podpisu.
Dne 14. 11. 2014 stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu podání prostřednictvím
datové schránky s uznávaným elektronickým podpisem, obsahem tohoto podání ovšem byla
pouze blanketní kasační stížnost, nikoliv její doplnění ze dne 13. 11. 2014. Lze tak uzavřít,
že podání stěžovatele -doplnění kasační stížnosti - nebylo ve lhůtě tří dnů doplněno originálem
nebo písemným podáním shodného znění, jak vyžaduje §37 odst. 2 s. ř. s. K takovému podání
proto soud nemohl přihlédnout.
[5] Vzhledem k výše uvedenému je nepochybné, že stěžovatel kasační stížnost ve lhůtě
jednoho měsíce nedoplnil a neodstranil tak vady kasační stížnosti, pro které není možné v řízení
pokračovat. Nejvyšší správní soud proto podle §120 ve spojení s §37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl
o odmítnutí kasační stížnosti.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
[7] Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku
za kasační stížnost, a to na základě §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu
soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu