ECLI:CZ:NSS:2014:10.AS.128.2014:16
sp. zn. 10 As 128/2014 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: MARCO
CASTINARO, a. s., se sídlem Velenická 524/95, Plzeň, zast. Mgr. Vladimírem Kolářem,
advokátem se sídlem Goethova 5, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení
o podání žalobkyně označeném jako „odvolání“ proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
29. 1. 2014, č. j. 6 A 279/2010-102,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala elektronicky dne 15. 5. 2014 prostřednictvím advokáta Mgr. Vladimíra
Koláře k Městskému soudu v Praze podání v textu označené jako „odvolání“, jímž se domáhala,
aby odvolací soud „rozsudek prvého stupně změnil a podané žalobě v plném rozsahu vyhověl“.
Kromě údaje, dle něhož „[ž]alobce napadá rozsudek soudu prvého stupně z důvodů dle ust. §205, odst. 2,
písm. e) a písm. g), o. s. ř.“, neobsahuje toto podání žádné další odůvodnění; připojen je pouze
příslib (následně nenaplněný), že „[ž]alobce prostřednictvím svého právního zástupce doplní toto odvolání
o odvolací důvody i jejich odůvodnění ve lhůtě 10 dnů od podání tohoto odvolání“. Městský soud v Praze
předložil toto podání spolu se svým spisem Nejvyššímu správnímu soudu.
[2] Z obsahu podaného „odvolání“ je zřejmé, že směřuje proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 6 A 279/2010. Podání žalobkyně, ač chybně nazvané, vadně
a nedostatečně zdůvodněné a obsahující petit rozporný s relevantními ustanoveními zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), je nutno považovat za kasační
stížnost, neboť jen ta je zákonem připuštěným opravným prostředkem proti rozsudku,
jehož správnost žalobkyně zpochybňuje.
[3] Ze spisu sp. zn. 6 A 279/2010 předloženého Městským soudem v Praze vyplývá,
že rozsudek kasační stížností napadený byl doručen advokátu stěžovatelky Mgr. Vladimíru
Kolářovi do datové schránky dne 30. 4. 2014 (středa).
[4] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Podle §120 s. ř. s. není-li
v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[5] Nejvyšší správní soud dle citovaných zákonných ustanovení kasační stížnost odmítl,
neboť stěžovatelka ji podala opožděně; lhůta k jejímu podání, jejíž zmeškání nemůže být
prominuto, marně uplynula ve středu dne 14. 5. 2014; stěžovatelčino podání bylo však datováno,
odesláno a doručeno až dne 15. 5. 2014.
[6] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
[7] Závěrem Nejvyšší správní soud jen ve stručnosti konstatuje, že úroveň právní pomoci
poskytované žalobkyni jí zvoleným advokátem po doručení rozsudku Městským soudem v Praze
vymyká se možnosti jakéhokoliv odborného hodnocení. Ačkoliv napadený rozsudek poskytl
zcela přesné poučení, v jaké lhůtě a z jakých důvodů lze jej, a to kasační stížností
(nikoliv odvoláním) napadat, nebyl autor podaného opravného prostředku schopen cokoliv v jím
sepsaném podání formulovat v souladu se zákonnou úpravou. Opožděné podání kasační stížnosti
bránící Nejvyššímu správnímu soudu jakkoliv věcně stěžovaný rozsudek přezkoumávat bylo
vrcholem profesního selhání zvoleného advokáta, jenž počínal si při zastupování v jím převzaté
věci ledabyle a v rozporu s povinnostmi svého stavu.
[8] Nejvyšší správní soud poznamenává, že pochybnosti vykazoval i rozsah zmocnění
Mgr. Vladimíra Koláře. Plná moc datovaná dnem 10. 11. 2010, založená (v její fotokopii) ve spise
Městského soudu v Praze, je totiž na jedné straně formulována jako generální plná moc
zmocňující k veškerým úkonům v rozsahu práv a povinností podle soudního řádu správního,
na straně druhé jako „zvláštní plná moc k podání žalob ve správním soudnictví proti zásahům správních
orgánů dle §82 s. ř. s. včetně návrhům na předběžná opatření.“ Nejasnost plné moci nebyla přes výzvu
Nejvyššího správního soudu odstraněna; Nejvyšší správní soud doručuje proto nyní vydané
usnesení nejen zvolenému zástupci, ale i přímo žalobkyni.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. června 2014
Zdeněk Kühn
předseda senátu