ECLI:CZ:NSS:2014:12.KSZ.7.2013:49
sp. zn. 12 Ksz 7/2013 - 49
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a přísedících JUDr. Vítězslava
Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním
jednání dne 5. 5. 2014 ve věci návrhu vrchní státní zástupkyně v Praze ze dne 22. 10. 2013,
č. j. 9 SPR 140/2013-16, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. F. Č., státního zástupce
Vrchního státního zastupitelství v Praze,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněný
JUDr. F. Č., nar. x,
státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze,
j e v i n e n , ž e
v rozporu s povinností stanovenou v §106 odst. 4 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů, v pracovní době nevstupovat pod vlivem alkoholických
nápojů na pracoviště zaměstnavatele, a v rozporu s povinností stanovenou v §24 odst. 2 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, vystříhat se všeho,
co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce, po předchozím požití alkoholických
nápojů dne 12. 8. 2013 v 07:16 hodin vstoupil do budovy Vrchního státního zastupitelství
v Praze, kde cca ve 13:30 hodin u něho byl prokazatelně zjištěn orientační dechovou zkouškou
a následným odběrem krve výsledek nejméně 1,9 g/kg alkoholu v jeho krvi,
t e d y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným chováním snížil vážnost a důstojnost
funkce státního zástupce,
č í m ž s p á c h a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se m u u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 15 % na dobu 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
Kárně obviněný dne 12. 8. 2013 v 07:16 hodin vstoupil do budovy Vrchního státního
zastupitelství v Praze, kde ve své kanceláři vyřizoval spisy a měl pracovní schůzku s krajským
státním zástupcem v Ústí nad Labem. Přibližně v 13:30 hodin byla v jeho kanceláři provedena
namátková orientační dechová zkouška na zjištění přítomnosti alkoholu a v návaznosti na její
výsledek se kárně obviněný v 16:00 hodin podrobil i laboratornímu odběru krve. Dechovou
zkouškou a následným odběrem krve bylo přitom prokazatelně zjištěno, že dne 12. 8. 2013
cca v 13:30 hodin činila koncentrace alkoholu v krvi kárně obviněného nejméně 1,9 g/kg,
což odpovídá stavu střední opilosti.
Kárně obviněný se k tomuto skutku doznal. Na svoji obhajobu uvedl, že ve svém bydlišti
popíjel větší množství finské vodky od pátečního večera dne 9. 8. 2013 do pondělní čtvrté hodiny
ranní dne 12. 8. 2013. Činil tak krátce po podání žádosti o rozvod jeho manželkou. Alkohol
požíval celý víkend se svým nejlepším kamarádem, který ho přijel navštívit poté, co mu tuto
událost oznámil. Po příchodu na pracoviště již alkoholické nápoje nepožíval, pouze si vypláchl
ústa přípravkem Listerin. Svého provinění lituje a stydí se za něj, zvláště proto, že se ho dopustil
ke konci své profesní kariéry.
Doznání kárně obviněného je v souladu se svědeckou výpovědí Mgr. O. H., která je
vedoucí personálního oddělení Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tato svědkyně uvedla, že
dne 12. 8. 2013 byla na základě pokynu náměstka vrchní státní zástupkyně vyzvána k účasti na
alkohol testu u zaměstnanců analytického a legislativního odboru. U čtyř z nich byl zjištěn
výsledek v nulové výši a u kárně obviněného byla dechovým přístrojem naměřena hodnota
nejméně 3,2 g/kg alkoholu. Kárně obviněný se při dechové zkoušce choval velmi slušně
a bez výhrad vyhověl všem požadavkům náměstka vrchní státní zástupkyně. Jeho reakce byly
normální, nebyly na něm patrné žádné známky podnapilosti a při dechové zkoušce nebyly
v jeho kanceláři nalezeny žádné alkoholické nápoje. Kvůli nesouladu mezi chováním kárně
obviněného a naměřenými hodnotami alkoholu v jeho dechu, jakož i nutnosti výměny baterek
v přístroji, byla dechová zkouška provedena několikrát. Po dechové zkoušce kárně obviněný
k dotazu náměstka vrchní státní zástupkyně uvedl, že alkohol v pracovní době nepožíval a činil
tak den předtím. Následně kárně obviněný na základě pokynu náměstka vrchní státní zástupkyně
odjel v doprovodu svědkyně k odběru krve, který se uskutečnil těsně před 16. hodinou
s výsledkem 1,66 g/kg alkoholu v krvi.
Přítomnost kárně obviněného na pracovišti od ranních hodin dne 12. 8. 2013 je doložena
přehledem docházky za srpen 2013. Ze zápisu z kontroly přítomnosti alkoholu na pracovišti,
který byl dne 12. 8. 2013 v 13.50 hodin podepsán náměstkem vrchní státní zástupkyně JUDr. A.
B., vedoucí personálního oddělení Mgr. O. H. a ředitelkou správy Ing. H. P., vyplývá, že
digitálním alkohol detektorem CA 2010 nebyla u čtyř státních zástupců zjištěna žádná přítomnost
alkoholu a u kárně obviněného byly postupně naměřeny hodnoty 3,3, 3,2, 3,3 a 3,4 g/kg alkoholu
v jeho dechu. Vyšetřením provedeným toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství a
toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je potvrzeno, že v době odběru krve, k němuž
Pokračování 12 Ksz 7/2013 - 50
došlo dne 12. 8. 2013 v 16.00 hodin, činila koncentrace alkoholu v krvi kárně obviněného 1,66
g/kg.
Takto zjištěná koncentrace se podle posudku RNDr. J. F., CSc., znalce z oboru
zdravotnictví, odvětví toxikologie ze dne 30. 8. 2013, pohybuje v rozmezí střední opilosti,
při níž již nastávají poruchy koordinace, snížení pozornosti a zpomalení tělesných výkonů. Dále
znalecký posudek poukázal na rozdíl mezi hodnotami 3,3, 3,2, 3,3 a 3,4 g/kg alkoholu opakovaně
zjištěnými dechovým analyzátorem v 13.45 hodin a hodnotou 1,66 g/kg zjištěnou při odběru
krve v 16.00 hodin dne 12. 8. 2013. Kárně obviněný by tak podle znalce musel odbourat během
dvou hodin zhruba 1,5 g/kg alkoholu, což prakticky není možné. Uvedená nesrovnalost mohla
být zapříčiněna buď chybně měřícím dechovým přístrojem, nebo tím, že si kárně obviněný krátce
před dechovou zkouškou vypláchl ústa přípravkem Listerin obsahujícím alkohol, což mohlo
výsledek měření na přítomnost alkoholu v jeho dechu posunout k vyšším hodnotám.
Chování kárně obviněného i jeho reakce při alkohol testu popsané svědkyní Mgr. O. H.
vskutku neodpovídají výsledkům orientační dechové zkoušky na zjištění přítomnosti alkoholu
uvedeným v zápisu, který byl pořízen ze dne 12. 8. 2013 v 13:50 hodin. Podle znaleckého
posudku ze dne 30. 8. 2013 činí obvyklá rychlost odbourávání alkoholu 0,12 až 0,2 g/kg za
hodinu. Jestliže tedy v době odběru krve dne 12. 8. 2013 v 16.00 hodin byla zjištěna koncentrace
alkoholu v krvi kárně obviněného 1,66 g/kg, lze vycházet z toho, že při započetí dechové
zkoušky cca v 13.30 hodin téhož dne činila tato koncentrace minimálně 1,9 g/kg. Tuto hodnotu
lze proto považovat za prokazatelný výsledek orientační dechové zkoušky a následného odběru
krve, který byl zjištěn dne 12. 8. 2013 cca v 13:30 hodin.
Znalec RNDr. J. F., CSc. dále dovodil, že jestliže kárně obviněný ukončil požívání
alkoholu dne 12. 8. 2013 okolo 04.00 hodin, jak uvádí, pohybovala se koncentrace alkoholu
v jeho krvi v ranních hodinách v rozmezí 3,1 až 4,06 g/kg, což je stav těžké opilosti až otravy
alkoholem. I když se kárně obviněný nacházel po ukončení požívání alkoholu v sestupné fázi
a koncentrace alkoholu v jeho krvi postupně klesala, počáteční koncentrace 3,1 až 4,06 g/kg
je tak vysoká, že prakticky vylučuje provádění jakékoliv fyzické či duševní činnosti a mohla by
i ohrožovat život. Požití zhruba 160 až 210 g alkoholu v relativně krátkém čase, jakkoliv se jedná
o kvalitní finskou vodu, je pro každého člověka velmi nebezpečné i s možnými smrtelnými
následky. Také stav těžké opilosti až otravy alkoholem vylučuje, že by kárně obviněný uvedené
množství alkoholu požil v krátkém čase. Znalci se proto jevilo jako pravděpodobnější, že kárně
obviněný požíval alkohol v menších dávkách, a to ještě později, než uvádí.
Jen na základě tohoto úsudku znalce však není možné učinit spolehlivý závěr o tom,
že kárně obviněný pokračoval v požívání alkoholických nápojů rovněž na svém pracovišti
nebo že dokonce alkohol popíjel výhradně ve své kanceláři. Z dalších provedených důkazů
totiž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že kárně obviněný požíval
alkoholické nápoje na pracovišti.
Naopak v projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněný dne
12. 8. 2013 pod vlivem alkoholických nápojů vstoupil v pracovní době na své pracoviště
a v tomto stavu plnil úkoly státního zástupce. Uvedeným jednáním tak zaviněně porušil
povinnosti státního zástupce, které mu byly stanoveny v §106 odst. 4 zákoníku práce,
jakož i v čl. 37 odst. 2 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 14/2012 ze dne 29. 11. 2012,
podle něhož si musel i mimo pracovní dobu nebo dobu svého zařazení do pracovní pohotovosti
počínat tak, aby na pracoviště vstupoval a pracovní úkoly plnil jen ve střízlivém stavu. Kárně
obviněný tímto zaviněným chováním rovněž snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce,
neboť ta byla nepochybně degradována povědomím odborné, případně laické veřejnosti o jeho
přítomnosti na pracovišti pod vlivem alkoholu. V daném případě se přitom jednalo o zavinění
ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněný věděl, že svým jednáním může způsobit
porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí, byl s tím
srozuměn. Alkoholické nápoje totiž požíval vědomě, jejich účinky nepochybně znal a byl
srozuměn s tím, že pokud pod jejich vlivem bude pobývat v pracovní době na svém pracovišti,
poruší povinnosti státního zástupce a sníží vážnost a důstojnost této funkce. Je tedy možné
konstatovat, že kárně obviněný svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty kárného
provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním
zastupitelství“).
Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění, k osobě kárně obviněného i ke způsobu trestání státních zástupců vykonávajících svou
funkci v rozličných situacích pod různým vlivem alkoholu v dosavadní judikatuře kárného soudu
(srov. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 12 Ksz 1/2008, 12 Ksz 6/2010, 12 Ksz 1/2011,
12 Ksz 2/2011). Na jedné straně přitom vzal kárný senát v úvahu značnou závažnost kárného
provinění, která spočívala v přítomnosti kárně obviněného na pracovišti ve stavu střední opilosti,
při níž nemohl být způsobilý řádně a odpovědně vykonávat funkci státního zástupce a která
mohla značně poškodit pověst Vrchního státního zastupitelství v Praze i celé soustavy státních
zastupitelství. Na druhou stranu je zapotřebí přihlédnout k doznání kárně obviněného,
k jeho upřímné lítosti i značné sebereflexi, k jeho součinnosti při objasňování kárného provinění,
k delšímu časovému odstupu téměř devíti měsíců od spáchání skutku a k tomu, že od této doby
vykazuje pozitivní pracovní výsledky, což vše reflektovala při ústním jednání i navrhovatelka
návrhem na uložení mírnějšího kárného opatření oproti kárnému návrhu. Dále kárný senát
musí vzít v úvahu osobní spis kárně obviněného a jeho pracovní hodnocení. Z nich vyplývá,
že se jedná o velmi zkušeného a bezproblémového státního zástupce, který v minulosti nebyl
nikdy řešen kvůli porušení pracovní kázně nebo právních či interních předpisů, který plní své
povinnosti spolehlivě a na požadované úrovni a jehož vystupování v úředním styku i v kolektivu
spolupracovníků je korektní. Za této situace se kárného senátu jeví jako přiměřené kárné opatření
snížení platu odpovídající přesně polovině zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1 písm. b) zákona
o státním zastupitelství.
S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud jako soud kárný
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle §28 zákona o státním
zastupitelství, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné
provinění uložil kárně obviněnému podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství
kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců. Kárné opatření snížení platu se vůči kárně
obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí
(§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců