ECLI:CZ:NSS:2014:15.KSE.2.2014:56
sp. zn. 15 Kse 2/2014 - 56
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodl ve složení soudců JUDr. Lenka
Matyášová, JUDr. Vladimír Veselý, JUDr. Gabriela Vilímková, JUDr. Jindřich Psutka,
Mgr. Martina Douchová a Mgr. Zuzana Komínková o návrhu ministryně spravedlnosti
JUDr. Heleny Válkové ze dne 4. 6. 2014 na zahájení kárného řízení proti soudnímu
exekutorovi: JUDr. M. H., Exekutorský úřad Praha 5, se sídlem Zborovská 1222/3, Praha 5 -
Smíchov,
takto:
JUDr. M. H.,
soudní exekutor,
Exekutorský úřad Praha 5, se sídlem Zborovská 1222/3, Praha 5 - Smíchov,
j e v i n e n
tím, že
1)
- jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce v exekučních řízení vedených
pod sp. zn. 027 Ex 018/12, sp. zn. 027 Ex 0251/12, sp. zn. 027 Ex 008/12 nevydal
a povinným tudíž nezaslal výzvu ke splnění vymáhané povinnosti,
- jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce v řízení vedeném
pod sp. zn. 027 Ex 371/11 byl nečinný v období od 13. 4. 2012, kdy je datováno
potvrzení o provedení exekuce vyklizením bytu až do 20. 12. 2013, kdy provedl lustrace
majetku povinného,
- jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce v řízení vedeném
pod sp. zn. 027 Ex 022/06 byl nečinný v období od 29. 9. 2009, kdy vydal usnesení
o procesním nástupnictví do 18. 11. 2011, kdy prováděl lustrace majetku povinného,
2)
- sepsal ve smyslu ust. §78 exekučního řádu dohodu o zajištění závazku
se svolením k vykonatelnosti, ve formě vykonatelného exekutorského zápisu
sp. zn. EZ 3/2012, ze dne 1. 6. 2012, sp. zn. EZ 5/2012, ze dne 3. 9. 2012
a sp. zn. EZ 6/2012, ze dne 17. 9. 2012, které neobsahují obligatorní náležitosti
dle ust. §79 odst. 1 písm. b) exekučního řádu, a to sídlo soudního exekutora
a dle §79 odst. 2 písm. e), a to dobu plnění ve vztahu k smluvní pokutě, do kdy má být
uhrazena,
t e d y
svým jednáním závažně a opakovaně porušil při výkonu činnosti své povinnosti,
stanovené právním předpisem,
č í m ž se d o p u s t i l
kárného provinění podle §116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu, ve znění účinném
do 31. 12. 2012.
Za toto kárné provinění uložil kárný senát podle §116 odst. 3 písm. c) exekučního řádu ve znění
účinném do 31. 12. 2012
p o k u t u 20.000 Kč.
Tato pokuta je splatná do 30-ti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího
správního soudu č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 15022014.
II.
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů a ust. §120 odst. 2 exekučního řádu se kárně obviněný
z p r o š ť u j e
kárné žaloby pro skutek, že
jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce v řízení vedeném
pod sp. zn. 027 Ex 371/11 provedl exekuci vyklizením majetku dle protokolu o předání
vyklizeného bytu již dne 12. 4. 2012, přestože vyrozumění o termínu provedení
exekuce vyklizení bytu ze dne 28. 3. 2012 bylo povinné doručeno dne 9. 4. 2012,
čímž nedodržel 5-ti denní lhůtu k oznámení realizace vyklizení, postupoval tedy v rozporu
s ust. §340 odst. 2 občanského soudního řádu,
čímž se měl dopustit kárného provinění dle §116 odst. 2 exekučního řádu,
protože uvedený skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
Kárný návrh podal kárný žalobce u Nejvyššího správního soudu jakožto kárného soudu
(§3 zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů) dne
6. 6. 2014 na základě zjištění v rámci kontroly exekutorského úřadu ve dnech 9. - 10. 12. 2013.
Kárný návrh je podán včas.
Pokračování 15 Kse 2/2014 - 57
I. Obsah kárného návrhu
Kárný žalobce kárně obviněného viní jednak z průtahů v řízení vedených
pod sp. zn. 027 Ex 018/12, sp. zn. 027 EX 0251/12, sp. zn. 027 Ex 008/12, kdy nevydal
a povinným tudíž nezaslal výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, sp. zn. 027 Ex 371/11, kdy byl
nečinný v období od 13. 4. 2012, kdy je datováno potvrzení o provedení exekuce vyklizením by tu
až do 20. 12. 2013, kdy provedl lustrace majetku povinného a sp. zn. 027 Ex 022/06, kdy byl
nečinný v období od 29. 9. 2009, kdy vydal usnesení o procesním nástupnictví do 18. 11. 2011,
kdy prováděl lustrace majetku povinného.
Dále shledává porušení právních předpisů v případě řízení ve věci sp. zn. 027 Ex 371/11,
kdy provedl exekuci vyklizením majetku dle protokolu o předání vyklizeného bytu již dne
12. 4. 2012, přestože vyrozumění o termínu provedení exekuce vyklizení bytu ze dne 28. 3. 2012
bylo povinné doručeno dne 9. 4. 2012, čímž nedodržel 5-ti denní lhůtu k oznámení realizace
vyklizení, postupoval tedy v rozporu s ust. §340 odst. 2 občanského soudního řádu.
Kárný žalobce rovněž shledává kárné provinění v rámci dalších činností prováděných
soudním exekutorem dle ust. §78 exekučního řádu, konkr. jej viní z toho, že sepsal ve smyslu
ust. §78 exekučního řádu dohodu o zajištění závazku se svolením k vykonatelnosti ve formě
vykonatelného exekutorského zápisu sp. zn. 027 EZ 3/2012, ze dne 1. 6. 2012,
sp. zn. EZ 5/2012, ze dne 3. 9. 2012 a sp. zn. EZ 6/2012, ze dne 17. 9. 2012, které neobsahují
obligatorní náležitosti dle ust. §79 odst. 1 písm. b) exekučního řádu, a to sídlo soudního
exekutora a dle §79 odst. 2 písm. e), a to dobu plnění ve vztahu k smluvní pokutě, do kdy má být
uhrazena.
Kárný žalobce v odůvodnění návrhu konstatuje, že kárně obviněný nerespektoval
konkrétní zákonná ustanovení právních předpisů (nezaslal povinným výzvu) a odkázal v této
souvislosti na judikaturu kárných senátů stra n porušování ust. §46 odst. 5 exekučního řádu
ve znění do 31. 12. 2012. V případě zjištěné nečinnosti kárně obviněného odkazuje kárný žalobce
na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a rovněž na stávající judikaturu kárných senátů
a judikaturu Ústavního soudu. Kárný žalobce poukazuje na to, že ze spisu nevyplynuly žádné
skutečnosti, které by zakládaly důvod k nečinnosti kárně obviněného; vzhledem k tomu,
že nebyly prováděny lustrace majetku, nemohl kárně obviněný mít najisto postaveno, že povinní
jsou nemajetní.
Kárně obviněný dle kárného žalobce závažně porušil povinnost stanovenou právním
předpisem v případě vyklizení bytu, aniž by poskytl povinné zákonnou lhůtu; vyklizení bytu
je přitom formou exekuce, která velmi citelně zasahuje do soukromí i vlastnictví povinných,
tj. ústavně garantovaných práv, která mohou být omezena jen v případech a způsobem
stanovených zákonem. V případě oprávněného výkonu rozhodnutí se sice jedná o zásah
předvídaný zákonem, v souladu s ním však musí být i jeho způsob provedení, což v daném
případě nebylo dodrženo. Dle spisu vyrozumění o termínu provedení exekuce bylo povinnému
t.č. ve výkonu trestu doručeno 29. 3. 2012; povinné I . H. byla písemnost uložena dne 29. 3. 2012;
jelikož si písemnost nevyzvedla, považuje se pís emnost za doručenou dle ust. §49 odst. 4 o. s. ř.
dne 9. 4. 2012. Exekuce byla provedena dne 12. 4. 2012 a povinná tedy nebyla vyrozuměna
v souladu s ust. §340 odst. 2 o. s. ř., tj. 5 dnů předem.
Kárný žalobce stran vytýkaných exekutorských zápisů odkáz al na judikaturu kárných
senátů, z níž vyplývá, že na exekutorské zápisy, jakožto veřejnou listinu jsou kladeny vysoké
nároky jak po stránce formální, tak materiální. Kárně obviněný v daných případech sepsal
exekutorské zápisy chybně, když neuvedl obligatorní náležitosti, bez kterých nejsou exekučním
titulem ve smyslu ust. §40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu ani veřejnou listinou ve smyslu
ust. §79 odst. 7 exekučního řádu. Tímto kárně obviněný způsobil stav hrozící vážnou škodu,
a to především osobě oprávněné, kterou vystavil nebezpečí, že v případě, kdy povinný nebude
řádně a včas platit závazek, nebude moci přistoupit rovnou k podání návrhu na nařízení exekuce,
tak jak exekutorský zápis předpokládá, ale bude se muset obrátit nejdříve na soud.
Svým pochybením kárně obviněný zmařil záměr účastníků postavit vznikající závazkový vztah
najisto a vyhnout se případnému nalézacímu řízení. Kárný žalobce dodává, že kárně obviněný byl
požádán o vyjádření, zda učinil kroky k nápravě, ve svém vyjádření ze dne 7. 2. 2 014 kárně
obviněný uvedl, že vzhledem ke změně právní úpravy, která vzala exekutorům možnost
sepisování tohoto druhu exekutorských zápisů, bere výtky v potaz a v případě, že dojde
k opětovnému uzákonění sepisovat tento druh zápisů, zajistí odstranění nedos tatků. Kárně
obviněný, jak z uvedeného vyplývá, nekontaktoval věřitele ani dlužníka a neuvědomil je o této
skutečnosti ani o nutnosti sepsat nový zápis, a to u notáře, kterého si zvolí.
Kárný žalobce má za to, že kárně obviněný se dopustil závažných pochybení a navrhuje
uložení kárného opatření ve formě pokuty ve výši 400.000 Kč.
II. Vyjádření kárně obviněného
Kárně obviněný soudní exekutor zaslal písemné vyjádření, v němž uvedl, že ve dnech
9. 12. – 10. 12. 2013 byla provedena ze strany pracovníků ministerstva kontrola exekutorského
úřadu, až dne 8. 7. 2014, tedy až poté, kdy byla podána kárná žaloba, mu byla doručena závěrečná
zpráva. Kárně obviněný poukazuje na to, že ačkoli mu kárný žalobce vytýká průtahy, sám mu
dosud nevrátil předmětné exekutorské spisy, v nichž nemůže konat. Návrh na zahájení kárného
řízení považuje kárně obviněný za neobjektivní a nedostatečný, nereflektuje připomínky
a vyjádření z kontroly na místě. Kárný žalobce vypracoval dle mínění kárně obviněného žalobu
pouze formalisticky, poukazuje na to, že jak v průběhu kontroly, tak i před ní, vyvinul maximální
úsilí v poskytnutí součinnosti, požadavky se snažil okamžitě zapracovat do svých postup ů, přitom
pracovníkům požadované nesrovnalosti vysvětlil a objasnil. Po provedené kontrole však
neobdržel kárně obviněný žádné stanovisko, žádné výtky a nebyla mu dána žádná možnost
vyjádřit se, resp. nebylo mu ani známo, co má napravit. První reakcí po kontrole bylo doručení
kárné žaloby ze strany NSS; teprve s odstupem dalších tří týdnů mu byla až dne 8. 7. 2014
doručena zpráva o kontrole spolu s informací, že bude podána kárná žaloba a též mu byla
dle ust. §7 exekučního řádu udělena výtka. Kárně obviněný se vyjádřil k povaze (údajných)
pochybení, za které mu byla výtka uložena a uvedl výhrady k formulaci pochybení, která kárný
žalobce ve výtce konkretizoval.
(V této souvislosti je třeba poukázat na doplnění vyjádření, které kárně obviněný zaslal Nejvyššímu správnímu
soudu dne 22. 7. 2014, v němž uvedl, že stran vytýkaného postupu v rámci sp. zn. 027EX 393/11 mu byla
doručena dne 16. 7. 2014 omluva kárného žalobce ze dne 11. 7. 2014, v níž kárný žalobce uvádí, že následnou
kontrolou spisu zjistil, že jeho postup nebyl důvodný a byl ch ybný, a proto se mu za uvedené pochybení omlouvá.
Současně přiložil přípis kárného žalobce ze dne 11. 7. 2014, čj. MSP -728/2013-OSD-ENA/33.).
Stran obsahu kárného návrhu kárně obviněný uvedl, že pracovníky ministerstva sám
informoval, že v roce 2012 zakoupil nový sofistikovaný software za účelem zajištění
efektivnějšího, důslednějšího vedení exekučních spisů; od roku 2013 vede exekuční spisy pouze
v elektronické podobě, na vlastní náklady provádí opakované lustrace a snaží se předcházet
případům nečinnosti. K výtce ohledně nečinnosti v exekučním řízení sp. zn. 027 EX 0371/11
kárně obviněný uvedl, že měla být provedená hromadná lustrace majetku povinného mnohem
dříve než 20. 12. 2013 (výsledky lustrace jsou negativní), avšak technickým nedopatřením se tak
Pokračování 15 Kse 2/2014 - 58
nestalo. Pokud je mu kladeno za vinu, že nedodržel ust. §340 o. s. ř., jde ze strany kárného
žalobce o zcela formalistický přístup. V rámci tohoto exekučního řízení vystupují na straně
povinného: 1) H. J., 2) H. M. Termín vyklizení byl stanoven na 12. 4. 2012; povinnému M. H .
bylo vyrozumění o termínu provedení exekuce doručeno již dne 29. 3. 2012; povinná J. H. měla
trvalý pobyt v době exekučního vyklizení na adrese H. 2, Z. – tato adresa je trvalým pobytem
stále. Povinná J. H. si poštovní zásilky na této adrese nepřebírá, jsou jí doručovány na zákla dě
fikce doručení. V daném případě byla povinné odeslána pošt. zásilka dne 28. 3.2012, dn e 29. 3.
2012 byla připravena k vyzvednutí a na základě fikce doručení jí bylo doručeno dne 9. 4. 2012.
V daném případě došlo k situaci, kdy povinné bylo vyrozumění o termínu provedení vyklizení
doručeno 3 dny před termínem provedení; tato se však s obsahem zásilky neseznámila ani
později, protože se na adrese nezdržovala a zásilka byla vrácena. Kárně obviněný konstatuje, že
smyslem lhůty pro informování povinného má být jeho možnost se fakticky připravit na exekuční
vyklizení, v daném případě se však povinná na adrese trvalého pobytu nezdržovala; nutno
konstatovat, že však nedošlo k vážnému ohrožení, resp. zásahu do jejích práv, jelikož si sama
poštovní zásilky nepřebírala. Druhý povinný se přitom o termínu vyklizení dozvěděl včas.
Kárně obviněný rovněž namítl nepřiměřenost navrhované sankce ve vztahu ke skutkům,
které jsou mu kladeny za vinu.
III. Ústní jednání a posouzení věci kárným soudem
Při ústním jednání setrvali kárný žalobce i kárně obviněný na svých návrzích,
resp. vyjádřeních.
Kárný senát posoudil jednotlivé skutky, které jsou kárně obviněné mu kladeny za vinu,
vycházel přitom z listinných důkazů, které byly v řízení předloženy a nebyly činěny spornými,
z vyjádření kárně obviněného soudního exekutora a skutečností zjištěných při ústním jednání,
jakož i z relevantní právní úpravy a své konstantní judikatury. Provinění kárně obviněného kárný
senát posuzoval dle exekučního řádu ve znění do 31. 12. 2012.
V dané věci není sporu o stavu skutkovém, kárně obviněný jednotlivá zjištění kárného
žalobce nepopírá, má však za to, že se jimi nedopustil jednání, které by bylo možno považovat
za tak závažné, že by je bylo možno kvalifikovat jako kárné provinění.
Kárně obviněný poukázal v jednotlivých případech na formalistický pohled Ministerstva
spravedlnosti jako kontrolního orgánu, zejm. v případě vytýkaného včasného vyrozumění
o termínu provedení exekuce vyklizením v exekučním řízení sp. zn. 027 EX 0371/11.
V této části kárného návrhu kárný senát přisvědčil obhajobě kárně obviněného a kárné
žaloby jej zprostil. Vycházel především z faktu, že kárně obviněný prokazatelně povinnost zaslat
vyrozumění nezanedbal, resp. ji splnil s dostatečným časovým prostorem. V daném případě byl
termín vyklizení stanoven na 12. 4. 2012; povinné byla zásilka obsahující vyrozumění odeslána
dne 28. 3. 2012, dne 29. 3. 2012 byla připravena k vyzvednutí, tato se však s obsahem zásilky
neseznámila ani později, protože se na adrese, kterou uvedla, nezdržovala a zásilka byla vrácena.
V důsledku toho nastala fikce doručení; povinné tedy bylo doručeno dne 9. 4. 2012, tedy 3 dny
před termínem provedení namísto 5 dnů (s ust. §340 odst. 2 občanského soudního řádu). Kárně
obviněnému nepředvídané chování povinné, v daném případě nevyzvednutí si zásilky,
jakož i nezdržování se na uvedené adrese, nelze klást k tíži, neboť takové chování nemohl
nikterak ovlivnit. Zcela tedy absentuje forma zavinění na straně kárně obviněného v jakékoli
formě.
Kárný senát naopak musel uznat vytýkaná pochybení stran náležitostí sepsaných
exekutorských zápisů. Bylo prokázáno, že shora uvedené exekutorské zápisy neobsahovaly
veškeré náležitosti stanovené v uist. §79 odst. 1, resp. odst. 2 cit. ustanovení,
konkr. neobsahovaly označení sídla exekutorského úřadu a jednoznačně stanovenou lhůtu
plnění. Nutno brát v potaz i skutečnost, že kárně obviněný ani poté, kdy byl na tuto vadu
upozorněn, neučinil žádné kroky k nápravě, zejm. v jednotlivých případech neupozornil strany
na formální vady v zápisu, které by mohly ve svém důsledku zpochybnit jeho relevantnost
v dalším řízení.
Soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti je vázaný Ústavou České republiky,
zákony, jinými právními předpisy (§2 exekučního řádu); svoji činnost má vykonávat s vědomitě
s potřebnou kvalifikací a péčí (čl. 5 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních
exekutorů). Soudní exekutor je povinen jednat pečlivě. Na soudním exekutorovi jako na osobě
pověřené výkonem státní moci je přitom nepochybně možno vyžadovat mnohem vyšší míru
pečlivosti a obezřetnosti, a to tím spíše, pokud v daném případě vyhotovoval veřejnou listinu
zakládající svolení k vykonatelnosti.
Kárně obviněný soudní exekutor byl obviněn mimo jiné též z průtahů v řízeních
vedených pod sp. zn. 027 Ex 371/11 a pod sp. zn. 027 Ex 022/06.
Podle §46 odst. 1 exekučního řádu pověřený exekutor postupuje při provádění exekuce
rychle a účelně; přitom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených
jeho postupem. Nutno konstatovat, že kárně obviněný v intencích cit. ustanovení nepostupoval,
resp. svoji nečinnost ve vytýkaných případech neodůvodnil.
Kárný senát již několikráte ve sv é judikatuře uvedl, že průtahy v řízení neznamenají pouze
excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudního exekutora, ale lze je konstatovat i tehdy,
dochází-li v řízení jeho postupem k neodůvodněně pomalému vyřizování věci. Za průtahy
lze považovat neodůvodněnou a nepřiměřenou nečinnost v řízení, přičemž právě
neodůvodněnost a nepřiměřenost bude nutno před vyslovením závěru o průtazích zkoumat
v každém jednotlivém případě, a to individuálně, dle konkrétních skutkových okolností
s přihlédnutím k povaze věci.
Kárný senát konečně konstatuje, že rovněž má za prokázané pochybení kárně
obviněného v jeho postupu stran (ne)vydání výzev ke splnění vymáhaných povinností,
jak mu ukládá ust. §46 odst. 5, resp. §46 odst. 6 exekučního řádu , a to v exekučních řízeních
vedených pod sp. zn. 027 Ex 018/12, sp. zn. 027 Ex 0251/12, sp. zn. 027 Ex 008/12.
Podle §116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 je kárným
proviněním exekutora závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených právním
předpisem anebo usnesením Komory, nebo narušení důstojnosti exekutorského povolání
jeho chováním. Kárným proviněním je tedy jednání popsané intenzity (závažné) či opětovné,
které je buď protiprávní (porušuje povinnosti stanovené právními nebo stavovskými předpisy
či usneseními Komory) nebo samo o sobě ještě nemusí být protiprávní, ale nevhodností chování
narušuje důstojnost exekutorského povolání. Při hodnocení závažnosti porušení povinnosti
je třeba vycházet ze všech okolností konkrétního případu. Závažnost porušení povinnosti
je proto určována zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způs obem
provedení činu, jeho následky a okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou kárně
obviněného, jakož i mírou zavinění. Kárné provinění přitom nevyžaduje úmyslné zavinění.
Toto pravidlo platí obecně v trestním právu hmotném, konkrétně je vyjádřeno v §13 odst. 2
Pokračování 15 Kse 2/2014 - 59
trestního zákoníku z roku 2009 (dříve §3 odst. 3 trestního zákona z roku 1961), vztahuje se však
výhradně k trestní odpovědnosti za trestný čin. Exekuční řád neodkazuje při úpravě kárné
odpovědnosti exekutorů na jakékoliv použití hmotněprávních ustanovení trestního zákoníku,
analogie je zde též z povahy věci vyloučena (teoreticky případnou nejbližší hmotněprávní
úpravou by zřejmě byl zákon o přestupcích, neboť kárné provinění je bližší přestupku
než trestnému činu). Ustanovení §25 zákona č. 7 /2002 Sb., aplikované v kárném řízení
proti exekutorům, za použití §121 odst. 1 exekučního řádu, odkazující na přiměřené použití
trestního řádu v otázkách řízení, neposkytuje podklad pro řešení otázek hmotněprávních. Není
tedy rozhodné, že kárně obviněný soudní exekutor nebyl veden při porušení výše uvedených
zákonných ustanovení úmyslem. Zavinění je jakožto subjektivní stránka kárného provinění
jedním z obligatorních znaků skutkové podstaty každého kárného provinění. Zákonné vymezení
kárného provinění soudního exekutora neupravuje explicitně otázku formy zavinění. Je tedy
nutno vycházet z výše konstatovaného, tj. že zavinění je obligatorním znakem každého kárného
provinění, vzhledem k tomu, že zákon nijak nespecifikuje jeho formu, přichází v úvahu
jak zavinění úmyslné, tak i nedbalostní.
Z uvedeného se tedy podává, že kárného provinění, tj. závažného, resp. opakovaného
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, se tedy lze dopustit i z nedbalosti.
Pro posouzení odpovědnosti kárně obviněného není relevantní, zda se jednalo o nedbalost
vědomou či nevědomou.
Kárný senát dospěl k závěru, že kárně obviněný závažně a opakovaně porušil zákonem
stanovené povinnosti., které nelze hodnotit toliko jako pouhé administrativní pochybení.
Při úvahách o uložení kárného opatření přihlížel kárný senát k osobě kárně obviněného,
který nebyl dosud kárně trestán, jakož i k charakteru provinění a jeho škodlivosti, a dospěl
k závěru, že pokuta uložená ve výši 20.000 Kč k nápravě zcela postačuje, resp. sankci
navrhovanou kárným žalobcem považoval za zcela nepřiměřenou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. září 2014
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně kárného senátu