ECLI:CZ:NSS:2014:2.AZS.122.2014:36
sp. zn. 2 Azs 122/2014 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: B. Z.,
zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Slezská 36, Praha 2, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2013,
č. j. OAM-90/LE-BE03-HA08-2010, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 30. 4. 2014, č. j. 4 Az 17/2013 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského
soudu v Praze (dále jen „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví
uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů, neuděluje.
[2] Podle §42 odst. 1 s. ř. s. „[s]oud doručuje písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit
písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence,
popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě.“. Dle §50b odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“),
aplikovaného na základě §64 s. ř. s., „[m]á-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda
senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak“.
[3] Napadený rozsudek byl zmocněnci stěžovatele doručen prostřednictvím držitele poštovní
licence na jeho adresu dne 27. 6. 2014. Kasační stížnost proti němu byla podána k poštovní
přepravě dne 14. 7. 2014.
[4] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí (…). (…) Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. „[l]hůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených
podle hodin. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §40 odst. 4 s. ř. s. [l]hůta je zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní
poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[5] Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti;
stěžovatelově zmocněnci byl doručen v pátek dne 27. 6. 2014, takže lhůta dvou týdnů k podání
kasační stížnosti počala běžet dne 28. 7. 2013 a skončila v pátek dne 11. 7. 2013. K zachování
lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne 11. 7. 2014 byla kasační stížnost
soudu předána nebo podána k poštovní přepravě. Z obálky, v níž byla kasační stížnost zaslána
(č. l. 6 spisu zdejšího soudu), však vyplývá, že kasační stížnost byla předána k přepravě
prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 14. 7. 2014. Nutno tedy uzavřít, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
[6] Ze shora uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich
náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. října 2014
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu