ECLI:CZ:NSS:2014:3.ADS.101.2013:23
sp. zn. 3 Ads 101/2013 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: K. R.,
zastoupeného JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Sadová 553/8, Ostrava,
Moravská Ostrava, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, IČ 75046962, se sídlem
Horní náměstí 103/2, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2012, č. j.
3107/1.30/12/14.3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě, ze dne 31. 10. 2013, č. j. 78 Ad 71/2012 - 41,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2013,
č. j. 78 Ad 71/2012 - 41, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 5. 12. 2013 kasační stížnost
žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský
soud“) ze dne 31. 10. 2013, č. j. 78 Ad 71/2012 - 41 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž krajský
soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
19. 10. 2012 č. j. 3107/1.30/12/14.3 (napadené rozhodnutí). Napadeným rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce
pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj pod č. j. 5154/10.72/12/14.3 ze dne 28. 6. 2012,
kterým byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 250.000 Kč za sp rávní delikt podle ustanovení
§140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti a uložena povinnost uhradit náklady správního
řízení ve výši 1.000 Kč.
V kasační stížnosti stěžovatel kromě zrušení napadeného rozsudku také navrhnul,
aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh stěžovatel podal
v návaznosti na svou ekonomickou situaci a odůvodnil ho tak, že výkon rozhodnutí správního
orgánu by jej ve své podstatě ekonomicky zlikvidoval.
Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že „souhlasí, aby byl žalobě ve smyslu ustanovení §73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů, přiznán odkladný účinek“.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh
žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s
důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku
pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Smyslem institutu odkladného účinku je, aby ve správním soudnictví v řízeních
o žalobách či kasačních stížnostech bylo možno výjimečně docílit toho, aby po dobu přezkumu
napadené správní či soudní rozhodnutí nebylo vykonatelné či nezakládalo jiné právní následky.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní
splnění výše uvedených zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel již v žalobě ke krajskému
soudu podal návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, s ohledem na likvidační podstatu
uložené pokuty. Odůvodnil to tím, že výkon rozhodnutí by pro něj znamenal citelnou újmu a byl
by nucen své podnikání ukončit. K návrhu předložil daňová přiznání za roky 2009, 2010 a 2011.
Krajský soud vycházel z daňových přiznání stěžovatele a s ohledem na zjištěný dílčí základ daně
z příjmů usnesením ze dne 29. 1. 2013 č. j. 78 Ad 71/2012 - 35 žalobě odkladný účinek přiznal.
Nejvyšší správní soud v posuzované věci vážil na jedné straně újmu, která by mohla
vzniknout stěžovateli, pokud by odkladný účinek kasační stížnosti nebyl přiznán, s újmou,
která by vznikla žalovanému nebo jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku.
Z daňových přiznání doložených stěžovatelem ve správním spisu vyplývá, že v letech 2009, 2010
a 2011 byl rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji představující dílčí základ daně z příjmu nižší,
než je výše udělené pokuty. V průběhu let také docházelo ke snižování rozdílu mezi příjmy
a výdaji. V roce 2011 to byla částka ve výši 145.422 Kč. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán
odkladný účinek, správní rozhodnutí, kterým byla stěžovateli udělena pokuta ve výši 250.000 Kč,
by bylo možné realizovat. Za relevantní újmu ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
lze považovat také pokutu, která má na stěžovatele takový hospodářsky dopad, že by to pro něj
znamenalo likvidační účinky, např. ve smyslu propouštění zaměstnanců nebo zastavení provozu.
Z hlediska stěžovatelem tvrzeného likvidačního dopadu pokuty na jeho podnikatelskou činnost
by realizace správního rozhodnutí představovala nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti může vzniknout jiným osobám. Ačkoliv žalovaný ve svém
přípisu ze dne 13. 12. 2013 uvádí, že souhlasí s přiznáním odkladného účinku žalobě, lze dovodit,
že měl na mysli přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Neuvedl dále žádné důvody,
proč by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo pro něj znamenat újmu. Nejvyšší
správní soud zároveň neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo
v rozporu s veřejným zájmem.
Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96
(publikován ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. Sb. NSS 786/2006)
„Odkladný účinek podle §107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit
nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu
ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo.“
Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí o uložení pokuty byl krajským soudem
přiznán odkladný účinek, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného
rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhověl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 9. ledna 2014
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu