ECLI:CZ:NSS:2014:3.ADS.111.2013:27
sp. zn. 3 Ads 111/2013 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. M., zastoupen
Mgr. Bc. Ivo Nejezechlebem, advokátem, se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Státnímu
úřadu inspekce práce, se sídlem Horní náměstí 103/2, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 26. 3. 2013, č. j. 445/1.30/13/14.3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2013, č. j. 31 A 32/2013 – 62, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2013,
č. j. 31 A 32/2013 – 62, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce rozsudek Krajského soudu v Brně
(dále „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl žalobcovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 26. 3. 2013, č. j. 445/1.30/13/14.3. Rozhodnutím žalovaného bylo potvrzeno rozhodnutí
Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj ze dne 10. 12. 2012,
č. j. 19076/9.30/12/14.3-RZ, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu
podle ust. §140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále „zákon
o zaměstnanosti“) s tím, že žalobce umožnil výkon nelegální práce, jak jej definuje ust. §5
písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti. Za tento delikt byla žalobci uložena pokuta podle
ust. §140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti ve výši 250.000 Kč a povinnost k náhradě
nákladů správního řízení ve výši 1.000 Kč.
V podané kasační stížnosti žalobce zpochybnil jednak naplnění skutkové podstaty
správního deliktu, za který mu byla uložena pokuta, a jednak ústavnost zákonem o zaměstnanosti
stanovené minimální výše sankce 250.000 Kč s tím, že pro drobného podnikatele – fyzickou
osobu může být uložení pokuty na samé zákonem takto stanovené spodní hranici likvidační.
Žalobce zároveň požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalobce odůvodnil tak, že výkon rozhodnutí
spočívající ve vymáhání peněžité sankce ve výši 250.000 Kč uložené žalobci ve správním řízení
by byl pro jeho osobu likvidační a závažným způsobem by ovlivnil jeho životní poměry
a schopnost dále podnikat. Žalobce zdůraznil, že uložená sankce svou výší odpovídá jeho
ročnímu výnosu z podnikatelské činnosti. Podle názoru žalobce se přiznání odkladného účinku
nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl pouze, že nechává na úvaze soudu,
zda odkladný účinek kasační stížnosti přizná.
Podle ust. §107 s. ř. s. Kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že usnesením krajského soudu
ze dne 27. 6. 2013, č. j. 31 A 32/2013 – 31, byl žalobě přiznán odkladný účinek. V řízení
před krajským soudem žalobce k prokázání svých tvrzení v návrhu na přiznání odkladného
účinku žalobě předložil přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2012. Z tohoto daňového
přiznání vyplývá, že žalobce za rok 2012 vykázal zisk ve výši 346.104 Kč.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že oproti dříve platné právní úpravě došlo ke zmírnění
podmínek pro přiznání odkladného účinku v tom směru, že do 31. 12. 2011 stanovila právní
úprava jako podmínku pro přiznání odkladného účinku potenciální vznik nenahraditelné újmy.
Jak je patrno z výše vedené citace §73 odst. 2 s. ř. s., nynější právní úprava podmiňuje přiznání
odkladného účinku pouze rizikem vzniku nepoměrně větší újmy, než jaká může vzniknout
přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Další podmínkou je, že přiznání odkladného
účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. (K tomu srov. usnesení zdejšího soudu
ze dne 23. 2. 2012, č. j. 1 As 17/2012 – 30.)
V projednávané věci zjištěná výše žalobcova ročního zisku (346.104 Kč) dosahuje výše
srovnatelné s výší pokuty uložené ve správním řízení (250.000 Kč), přitom nevyšlo najevo
a ani z vyjádření žalovaného nevyplývá, že by přiznáním odkladného účinku vznikla újma jiným
osobám, případně, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalobcem uplatněný důvod žádosti o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je relevantní a vyhovění jeho žádosti nestojí v cestě žádná
zákonem předvídaná překážka. Nic takového nelze dovodit ani z vyjádření žalovaného.
Zdejší soud pro úplnost poznamenává, že při zjišťování žalobcova zisku vycházel
z daňového přiznání žalobce za rok 2012, neboť v době rozhodování o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti žalobce ještě neuplynula lhůta k podání daňového přiznání k dani
z příjmu fyzických osob za rok 2013.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti žalobce odkladný
účinek. O samotné kasační stížnosti bude rozhodnuto později. Rozhodnutím o odkladném
účinku Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti žalobce.
Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. února 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu